Soumrak na radarové louce v Ondřejově. Autor: V.Vojáček
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Na čem pracujeme: O původu meteorického roje Kvadrantid
Kvadrantidy jsou jedním z velmi populárních a pozorovatelsky vděčných meteorických rojů, v současnosti patřící dokonce mezi ty nejaktivnější. Vždy kolem 4. ledna s velmi ostrým maximem protíná oblohu i více než 100 meteorů za hodinu. Kromě své zvýšené aktivity jsou pro astronomy Kvadrantidy zajímavé i z jiného důvodu. Zdá se totiž, že jsou velmi mladé a jejich mateřské těleso bylo donedávna zcela neznámým. Pracovníci skupiny meteorů Oddělení meziplanetární hmoty ASU jsou spoluautory práce, jež se oběma otázkami zevrubně zabývá.
Přednáška: Čínské pyramidy – byly orientovány astronomicky?
Ve středu 11. listopadu 2015 od 11 hodin se v Malém sále Akademie věd ČR (Národní 3, Praha 1) se uskuteční poutavá přednáška prof. Jaroslava Klokočníka z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, která nás zavede do zákulisí nezvyklých čínských pyramid. Součástí přednášky bude také prodej a autogramiáda lektorovy nové knížky Čínské pyramidy.
Cena Akademie věd ČR za dosažené vynikající výsledky velkého vědeckého významu putuje na Astronomický ústav AV ČR
Ve čtvrtek 24. září předal v Lannově vile předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš Ceny Akademie věd ČR za vynikající výsledky velkého vědeckého významu. Cenu obdržel také autorský tým Astronomického ústavu AV ČR ve složení: prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc., Mgr. Richard Wünsch, Ph.D., Mgr. Soňa Ehlerová, Ph.D., Mgr. Pavel Jáchym, Ph.D., Dr. Rhys Taylor, Ph.D., Mgr. Adam Růžička, Ph.D., Mgr. Vojtěch Sidorin, Mgr. František Dinnbier za práci Tvorba hvězd v galaxiích. Více a také fotogalerii najdete na stránkách Akademického bulletinu.
Na čem pracujeme: Mohou být hvězdné pulsace zdrojem proměnnosti hvězdného větru?
Modří nadobři patří mezi nejsvítivější hvězdy ve vesmíru. Však považte: Vega v souhvězdí Lyry a Deneb v souhvězdí Labutě mají na pozemské obloze přibližně stejnou zdánlivou jasnost. Avšak zatímco Vega je prakticky sousedkou Slunce (ve vzdálenosti 25 světelných let), tak Deneb platí za velmi vzdáleného pozorovatele, jeho odhadovaná vzdálenost každopádně přesahuje 2000 světelných let. Deneb je tedy přinejmenším 5000krát svítivější než Vega. Modří nadobři jsou známi také svojí proměnností mající původ v pulsacích a hvězdném větru. Michaela Kraus z ASU zevrubně studovala zástupce této skupiny zajímavých hvězd s cílem určit, zda mezi pulsacemi a proměnami hvězdného větru není příčinná souvislost.
V pondělí 28. září, na státní svátek sv. Václava, spatříme v časných ranních hodinách před rozbřeskem poměrně vzácné úplné zatmění Měsíce. Náš kosmický soused se vnoří do stínu Země a díky zemské atmosféře, která láme do zemského stínu načervenalý odstín slunečního záření, chytne Měsíc nezvyklý naoranžovělý až narudlý nádech. Úkaz bude v Česku pozorovatelný takřka v celém průběhu a fáze úplného zatmění potrvá 1 hodinu 12 minut. Znovu takový úkaz spatříme až v roce 2018. Připravujeme pro vás akci spojenou s pozorováním tohoto vzácného úkazu.
Na státní svátek sv. Václava spatříme úplné zatmění Měsíce a před ním tzv. superúplněk
V pondělí 28. září 2015, na státní svátek sv. Václava, spatříme v časných ranních hodinách úplné zatmění Měsíce. Náš kosmický soused se vnoří do stínu Země a díky zemské atmosféře, která láme do zemského stínu načervenalý odstín slunečního záření, chytne Měsíc nezvyklý naoranžovělý až narudlý nádech. Úkaz bude v Česku pozorovatelný takřka v celém průběhu. Fáze úplného zatmění potrvá 1 hodinu 12 minut. Znovu takový úkaz spatříme až v roce 2018.
F-CHROMA je výzkumný projekt zaměřený na pochopení fyziky sluneční chromosféry během slunečních erupcí. Součástí tohoto projektu je pozorovací kampaň zahrnující amatérské astronomy.
12. ročník turistického pochodu "Po stopách kocoura Mikeše" 19. září 2015
V sobotu 19. září se odehraje již 12. ročník tradičního pochodu "Po stopách kocoura Mikeše". Na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově bude jedno z kontrolních stanovišť pochodu. Na hvězdárně v ten den budou prohlídky zdarma pro všechny návštěvníky toho dne. Na stanovišti pochodu pak bude připraveno pozorování dalekohledem a zpestření pro děti "stref se míčkem do měsíčního kráteru". Ze stanoviště si každý odnese malý obrázek na památku.
Na čem pracujeme: Možná naleziště ropy v Perském zálivu z gravitačních modelů
Družicová data mají obrovské využití v praxi. Jednou z aplikací je dálkový průzkum Země, např. v souvislosti s vyhledáváním nalezišť nerostných surovin. Je obvyklé, že pro přesnou lokalizaci je zapotřebí provést měření, např. gravimetrická, v bezprostředním okolí podezřelého místa, a to nejlépe ze Země nebo z letadla. Jaroslav Klokočník z ASU ovšem využil nejmodernější modely zemského gravitačního pole pocházející z družicových i terestrických měření ke globálnímu pohledu na místa nalezišť ropy a zemního plynu v Perském zálivu. Povšiml si, že některé aspekty (deriváty) poruchového gravitačního potenciálu mají v oblastech nalezišť charakteristické chování a mohly by tak posloužit k vytipování míst vhodných pro detailní průzkum.
Zúčastněte se Vědeckého jarmarku ve středu 9. září 2015 od 8:30 do 17:30 na Vítězném náměstí v Praze - Dejvicích. Astronomický ústav AV ČR nabídne pozorování dalekohledem. Za jasného počasí se podíváte přes speciální filtr na naší nejbližší hvězdu - Slunce, za zatažené oblohy se zaměříme na pozemské objekty a ukážeme si i tak, co dalekohled umí, tedy co znamená zvětšení, zorný úhel či zorné pole dalekohledu.
Pracovník AsÚ oceněn za třetí nejlepší vědecký poster
Na 32. ročníku International Conference on Phenomena in Ionized Gases (ICPIG), renomované konferenci v oboru fyzika plazmatu konající se letos 26. – 31. července v rumunském Iași, získal 3. místo v soutěži posterů pracovník Astronomického ústavu Ing. Miroslav Horký. Toto zasloužené ocenění získal v konkurenci 247 registrovaných účastníků. Práce popisovala jevy v magnetizovaném plazmatu.
Kamil Hornoch z ASU je ukázkovým případem, jak mohou amatérští astronomové konkurovat profesionálům (k nimž se Kamil dnes také řadí). V roce 2002 si našel „skulinku na trhu“ a začal se zabývat systematickým vyhledáváním nov v blízké galaxii M 31 v Andromedě a stal se v tomto oboru nesmírně úspěšným. Dnes se svými spolupracovníky hlídá i několik dalších blízkých galaxií, zejména pak M 81 ve Velké medvědici, a zde nemá konkurenta. V roce 2014 formou Astronomického telegramu oznámil objev 34 možných nov v galaxiích mimo naši, a jen za polovinu letošního roku má již 15 objevů. Za zmínku jistě stojí, že Kamil je k polovině roku 2015 objevitelem celkově přes 290 nov v cizích galaxiích. Některé z nich jsou velmi zajímavými exempláři, a to zejména ty rekurentní.
Na čem pracujeme: O původu meteorického roje Kvadrantid
Kvadrantidy jsou jedním z velmi populárních a pozorovatelsky vděčných meteorických rojů, v současnosti patřící dokonce mezi ty nejaktivnější. Vždy kolem 4. ledna s velmi ostrým maximem protíná oblohu i více než 100 meteorů za hodinu. Kromě své zvýšené aktivity jsou pro astronomy Kvadrantidy zajímavé i z jiného důvodu. Zdá se totiž, že jsou velmi mladé a jejich mateřské těleso bylo donedávna zcela neznámým. Pracovníci skupiny meteorů Oddělení meziplanetární hmoty ASU jsou spoluautory práce, jež se oběma otázkami zevrubně zabývá.
Přednáška: Čínské pyramidy – byly orientovány astronomicky?
Ve středu 11. listopadu 2015 od 11 hodin se v Malém sále Akademie věd ČR (Národní 3, Praha 1) se uskuteční poutavá přednáška prof. Jaroslava Klokočníka z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, která nás zavede do zákulisí nezvyklých čínských pyramid. Součástí přednášky bude také prodej a autogramiáda lektorovy nové knížky Čínské pyramidy.
Cena Akademie věd ČR za dosažené vynikající výsledky velkého vědeckého významu putuje na Astronomický ústav AV ČR
Ve čtvrtek 24. září předal v Lannově vile předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš Ceny Akademie věd ČR za vynikající výsledky velkého vědeckého významu. Cenu obdržel také autorský tým Astronomického ústavu AV ČR ve složení: prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc., Mgr. Richard Wünsch, Ph.D., Mgr. Soňa Ehlerová, Ph.D., Mgr. Pavel Jáchym, Ph.D., Dr. Rhys Taylor, Ph.D., Mgr. Adam Růžička, Ph.D., Mgr. Vojtěch Sidorin, Mgr. František Dinnbier za práci Tvorba hvězd v galaxiích. Více a také fotogalerii najdete na stránkách Akademického bulletinu.
Na čem pracujeme: Mohou být hvězdné pulsace zdrojem proměnnosti hvězdného větru?
Modří nadobři patří mezi nejsvítivější hvězdy ve vesmíru. Však považte: Vega v souhvězdí Lyry a Deneb v souhvězdí Labutě mají na pozemské obloze přibližně stejnou zdánlivou jasnost. Avšak zatímco Vega je prakticky sousedkou Slunce (ve vzdálenosti 25 světelných let), tak Deneb platí za velmi vzdáleného pozorovatele, jeho odhadovaná vzdálenost každopádně přesahuje 2000 světelných let. Deneb je tedy přinejmenším 5000krát svítivější než Vega. Modří nadobři jsou známi také svojí proměnností mající původ v pulsacích a hvězdném větru. Michaela Kraus z ASU zevrubně studovala zástupce této skupiny zajímavých hvězd s cílem určit, zda mezi pulsacemi a proměnami hvězdného větru není příčinná souvislost.
V pondělí 28. září, na státní svátek sv. Václava, spatříme v časných ranních hodinách před rozbřeskem poměrně vzácné úplné zatmění Měsíce. Náš kosmický soused se vnoří do stínu Země a díky zemské atmosféře, která láme do zemského stínu načervenalý odstín slunečního záření, chytne Měsíc nezvyklý naoranžovělý až narudlý nádech. Úkaz bude v Česku pozorovatelný takřka v celém průběhu a fáze úplného zatmění potrvá 1 hodinu 12 minut. Znovu takový úkaz spatříme až v roce 2018. Připravujeme pro vás akci spojenou s pozorováním tohoto vzácného úkazu.
Na státní svátek sv. Václava spatříme úplné zatmění Měsíce a před ním tzv. superúplněk
V pondělí 28. září 2015, na státní svátek sv. Václava, spatříme v časných ranních hodinách úplné zatmění Měsíce. Náš kosmický soused se vnoří do stínu Země a díky zemské atmosféře, která láme do zemského stínu načervenalý odstín slunečního záření, chytne Měsíc nezvyklý naoranžovělý až narudlý nádech. Úkaz bude v Česku pozorovatelný takřka v celém průběhu. Fáze úplného zatmění potrvá 1 hodinu 12 minut. Znovu takový úkaz spatříme až v roce 2018.
