Týden vědy a techniky 2015 v Sociologickém ústavu

Naši návštěvníci se mohou registrovat zdarma do naší knihovny, každý přitom v rámci Týdne vědy a techniky AV ČR obdrží publikaci z produkce ústavu dle vlastního výběru. V nabídce jsou pak následující přednášky, které jsou určené zejména žákům a žákyním středních škol. Registrovat se však mohou také jednotlivci z řad veřejnosti, které zajímá, jaká je naše společnost, jaké si můžeme klást otázky a jaké na ně můžeme nalézat odpovědi. Máte-li zájem se účastnit některé z přednášek, registrujte se prosím prostřednictvím e-mailu na adrese Tiskového a edičního oddělení: tiskove@soc.cas.cz, případně na telefonu 210 310 217. Přednášky probíhají na adrese Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., Jilská 1, Praha 1. Seznam doprovodných akcí naleznete níže.

Datum a čas jednotlivých přednášek budou stanoveny po do konce října.

Přednášky:

Velký bratr nás sleduje. Vadí nám to? Názory na bezpečnostní kamery v ČR a v cizině

Daniela Prokschová

Kamerová technologie za poslední léta neuvěřitelně pokročila a také zlevnila. Není tedy divu, že se bezpečnostní kamery staly, ať už se nám to líbí nebo ne, běžnou součástí našich životů. Občan si tak mnohdy připadá jako v Orwellově románu 1984, kdy je na každém kroku sledován všudypřítomným okem kamery. Během přednášky se podíváme na problematiku bezpečnostních kamer z širší perspektivy. Zaměříme se na to, co si o kamerách myslí česká veřejnost a jestli na kamery panuje podobný názor u nás jako za hranicemi. Jak vypadá veřejná debata v České republice a v zahraničí nám ukáže analýza tisku, u které se zaměříme na to KDO, CO, JAK a PROČ v novinách o kamerách napsal. Odpovíme si na otázku, jestli Češi upřednostňují více svobodu nebo bezpečnost. Prozkoumáme také, jak se vyvíjí pohled občanů na kamery v průběhu let. 

Vztah českých občanů k České republice

Naděžda Čadová

Podstatou příspěvku bude prezentace nejnovějších dat Centra pro výzkum veřejného mínění, které se ve svém říjnovém výzkumu podrobněji věnovalo tématu vztahu českých občanů k naší zemi. Společně se tak podíváme na to, zda jsme hrdí na české občanství, z jakých důvodů jsou Češi na příslušnost k České republice hrdí a za co se naopak stydí, ale třeba i na to, zda by se dobrovolně přihlásili k obraně naší vlasti v případě vojenského ohrožení. 

Mezigenerační předávání hodnot v rodině a jeho souvislosti se společenskými nerovnostmi

Jiří Šafr

Jaké jsou představy o tom, jakým způsobem a k čemu by měly být děti vychovávány? Liší se hodnotové orientace napříč společenskými skupinami? Jak tyto hodnotové preference vznikají? Mají na hodnoty vliv naše zkušenosti z pracovní pozice? Do jaké míry jsou hodnoty předávány mezi generacemi v rodině? A jaké výchovné hodnoty a přístupy rodičů mohou napomáhat k životnímu úspěchu dětí? Odpovědi na tyto otázky budeme demonstrovat na základě výsledků výzkumu třicátníků (nar. 1974-78) a jejich rodičů.

Co si lidé myslí o uprchlících?

Johana Chylíková, Martin Vávra

V posledních měsících jsou média doslova posedlá tématem uprchlíků. Každý den se na nás valí obrovské množství informací o „uprchlické krizi“, avšak více než o příčinách a povaze problému se dozvídáme, co si o uprchlících myslí politici, novináři, ale i běžní lidé. Informace o veřejném mínění obyvatel České republiky bývají v médiích zpravidla zpracovány nesystematicky a nepoukazují na leckdy zajímavé vztahy mezi zkoumanými postoji a názory. Tento mediální neduh bychom chtěli napravit právě v naší přednášce, jejímž cílem je ukázat trendy v českém veřejném mínění o migraci a postojích k jiným národnostem a poukázat na některé rozporné názory Čechů a Češek. Jsou lidé v Česku ochotni přijmout uprchlíky z válečných oblastí? A záleží jim na národnosti těchto uprchlíků? Kolik muslimů podle názoru obyvatel ČR žije na našem území a jaká je skutečnost? Jak moc je veřejné mínění ovlivněno médii? A můžeme z výsledků výzkumů veřejného mínění vůbec zjistit něco o reálném chování lidí? Na tyto a další otázky bychom chtěli v naší přednášce odpovědět. Navíc publiku nabídneme srovnání postojů k uprchlické krizi v kvalitativně odlišných zemích. Podíváme se na země západní Evropy, které jsou ideálním cílem uprchlíků, tj. Německo, Velkou Británii a Švédsko, zjistíme, co si o uprchlících myslí v Itálii, tedy v místě, kde uprchlíci poprvé vstupují na území Evropy, a poskytneme údaje o názorech lidí ze zemí východní Evropy jako je Slovensko, Polsko a Maďarsko.

Rajské zahrady velkoměsta nebo socialistický přežitek? Zahrádkové osady jako součást domova ve městě

Petr Gibas

Věděli jste, že zahrádkaření v koloniích má vice než stopadesátiletou tradici? Že zahrádkové osady najdeme ve všech velkých městech Evropy od Finska po Itálii, od Británie po Slovensko? Přednáška v krátkosti představí historii městského zahrádkaření a ukáže, proč lidé ve městech zahrádkaří, proč si pěstují vlastní rajčata v době, kdy je možné veškerou zeleninu i ovoce bez problémů koupit v supermarketu, a proč se ve volném čase tolik věnují své malé zahrádce, když by mohli jet na dovolenou k moři. Ukážeme si, že zahrádky jsou součástí domova ve městě, že představují způsob, jak si město zabydlit, a že pro mnoho lidí mohou být domovem možná víc než jejich vlastní byt. A když bude čas, představíme si i společenské a ekologické přínosy (a možná negativa) zahrádkaření pro město a jeho obyvatele.

Proč je důležité vědět, co si Češi myslí o demokracii?

Jaroslava Pospíšilová

Demokracie slavila minulý rok v České republice 25 let, je to tedy mladá slečna v nejlepších letech. Politologové se v poslední době často zabývají otázkou, jak demokracii měřit. Kdyby byla opravdu slečna, šlo by to poměrně jednoduše. Co jsou v podání demokracie ideální míry 90-60-90? Jak demokracii vidí Češi a jak ji hodnotí? Ptáme-li se někoho na hodnocení demokracie, měli bychom mít představu, které atributy on považuje za nejdůležitější. Podrobně se tomuto tématu věnují data z Evropského sociálního výzkumu (ESS), konkrétně ESS Round 6, kde byl zařazen zvláštní modul o vnímání demokracie. To, v jakých intencích o demokracii uvažují občané, hraje důležitou roli při hodnocení demokratického režimu. Rozlišování roviny systémových prostředků a výstupů je za nezbytnou součástí výzkumu kvality demokracie, bude-li demokratický režim produkovat spokojené občany, poroste jeho legitimita. Míra spokojenosti s výkonem konkrétních demokratických institucí však úzce souvisí s mírou očekávání jedince. Na čtyřech modelových Češích si ukážeme, co je pro ně z hlediska fungování demokracie důležité, jakou hodnotu přikládají jednotlivým znakům a jak jsou spokojeni se stavem demokracie v České republice. 

Proč je důležité zkoumat genderové vztahy? Výzkumná témata a časopis genderových studií a feministické teorie

Zuzana Uhde

Genderové struktury společnosti spoluutvářejí náš každodenní život, aniž bychom si toho nutně byli vědomi. Očekávání okolí, naše představy o vlastním životě, příležitosti i omezení jsou vždy spoluovlivňovány genderovým řádem té které společnosti. Pustit se do zkoumání genderových vztahů tedy znamená poodkrýt neviditelné síly, které spoluutvářejí náš život. Přednáška představí hlavní východiska a témata genderových studií a feministické teorie a ukáže, proč je důležité pochopit zdánlivě samozřejmé fungování společnosti a v čem nám toto pochopení může pomoci. Představí také hlavní český časopis tohoto oboru Gender, rovné příležitosti, výzkum.

Jak žije bezdomovec?

Petr Vašát

Bezdomovci smrdí. Celý den popíjejí krabicové víno. Nechtějí pracovat.  Přespávají na lavičkách v parku nebo pod mostem. Můžou si za to sami.  Takto vidí bezdomovce pravděpodobně většina lidí. Do jaké míry ale tyto  představy odráží skutečnost? Cílem přednášky je seznámit posluchače s  úskalími života na ulici a poukázat na některé nepravdivé stereotypy,  které jsou lidem bez domova plošně připisovány. Představeny budou  průběžné výsledky projektu Hobohemia: časoprostor bezdomovců. Ten vedle  klasických sociologických metod (tj. rozhovorů či dotazníkového šetření)  využívá také nekonvenční participační techniky, jako jsou photovoicing (užití jednorázových fotoaparátů) či GPS trasování. Posluchači tak budou mít možnost seznámit se s výsledky, na jejichž tvorbě se aktivně  podíleli samotní bezdomovci.

--

Další akce pořádané Sociologickým ústavem:

• Výstava v AKC a Psychologické knihovně (Husova 4a, Praha 1), spolu s Masarykovým ústavem
• Edit-a-thon v AKC (Husova 4a, Praha 1) 13. 11. viz genderaveda.cz/editathon
• Výstava mentoringu, podrobnosti již brzy.
• 5. 11. ,14:00, Sociologický ústav - Čtvrteční sociologický seminář (Tereza Stöckelová a Jaroslav Klepal - Byliny, toxiny, šarlatáni: Utváření hranic mezi klasickou a alternativní medicínou v ČR)
• 12. 11. ,14:00, Sociologický ústav - Čtvrteční sociologický seminář (Peter J. Tunkis - Safety in Numbers: Group Linkages and the Persistence of Party Switching. Preliminary Evidence from the Field)