Naše publikované práce završují experimentální a teoretický výzkum perovskitových kobaltitů LnCoO3 (LN = La, Y, vzácné zeminy). Systematické výpočty stability různých rotačních stavů Co3+ v perovskitové struktuře prokázaly, že přechody v LaCoO3 při T = 100 K jsou tvořeny z lokálních excitací z low-spin (LS) základního stavu do excitovaného high-spin (HS) stavu, a ukázal na silnou repulsi mezi sousedními HS stavy. Základní myšlenka pro pochopení fázového přechodu izolátor-kov bylo odmítnutí tradiční představy o vysokoteplotní kovové fáze ve formě směsi intermediate-spin (IS) a HS CO3+ stavů v přibližném poměru 1:1. Konkrétně, nová analýza magnetické susceptibility LaCoO3 ukázala, že kovový stav je tvořen homogenní fázi s iontů kobaltu ve stavu IS, která koexistuje se zbytkovými regiony v LS+HS směsi.Na základě výpočtů elektronové struktury bylo možné vztáhnout původ IS fáze k teplotně aktivované elektronové výměně mezi páry LS CO3+-HS CO3+.
Nynější model (dvouúrovňový spinový přechod mezi LS-HS/HS-IS) oproti minulému může být použit i pro sloučeniny typu LnCoO3, kde je základní stav LS je stabilizován se zmenšujícím se atomovým poloměrem Ln = Nd, Pr,… ,Dy, Ionty Y, a oba přechody jsou posunuty směrem k vyšším teplotám. Nový model interpretuje magnetické a elektrické chování nejen pro jednovalenční kobaltity LnCoO3, ale také pro dopované systémy ve smíšené valenci CO3+ / CO4+ nebo CO3+ / CO4+.
Výzkum děrově- nebo elektronově- dopovaných systémů LaCo1-xMxO3 a DyCo1-xMxO3 (x = 0 až 0,05, M = Mg2+ a Ti4+) ukázal, že oba druhy nosičů indukují magnetické stavy na sousední na sousedních Co pozicích, původně v diamagnetickém LS CO3+ stavu. To vytváří magnetický polaron o velkém úhrnném spinovém momentu. V souladu s výše uvedeným scénáři, na polarony lze nahlížet jako na kapičky IS fáze, které se pohybují na pozadí nízkoteplotní LS nebo LS / HS fáze nedopovaného LnCoO3 a finálně jsou rozpuštěny ve vysokoteplotní homogenní IS fázi.
Fig.1. The fits of thermal expansion and the three contributions αlatt (...), αmag (___) and αIM (---) (Ref. [10]). |
Fig.2. Results of GGA+U electronic structure calculations |
Copyright © 2008-2014, Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.