Boření bariér? Aneb jak se daří věřícím ženám participovat na životě církví

Stať se zabývá pro-žensky orientovanými aktivitami věřících žen v rámci hlavních církví působících v České republice. Sociologická analýza jejich aktivit se snaží postihnout mechanismy umožňující či znemožňující věřícím ženám participovat jak na praktickém chodu církve v jejích strukturách, tak i na formování a rozvoji teologického myšlení před rokem 1989 a po něm. V závěru analýzy autorka dospívá k otázce, zda zvýšení míry participace žen v církvích je možné považovat za projev demokratizace těchto institucí a faktického zrovnoprávnění muže a ženy v této oblasti nebo spíše za „vynucenou“ emancipaci, která je dána poklesem významu této sféry v životě společnosti a poklesem její atraktivnosti a prestiže pro muže.