Efektivní politiky musí být
založeny nejen na standardním ekonomickém přístupu, nýbrž šířeji. Z
hlediska komplementárního socio-ekonomického přístupu analyzujeme čtyři
kontroverze. První se týká průběžného penzijního systému a může vést k
sociálně-politické redistribuční pasti. Druhá se týká vadného poměru
mezi mzdami nejnižších kategorií pracovníků a životním minimem, kterým
se produkuje sociálně-kulturní past - kultura závislosti. Třetí se týká
nedostatečných podnětů pro expanzi střední třídy, což vede k
sociálně-ekonomické pasti v podobě sociální polarizace. Čtvrtá se týká
napětí mezi různými oddíly středních vrstev, které jsou zdrojem
sociálně-strukturní pasti - autonomní korporativizace. Uvedené
kontroverze jsou zkoumány meritorně i jako příklady integrovaného
přístupu k rozvoji lidských zdrojů a sociální inkluzi. Jde o cílené
budování institucionálního prostředí a podnětů pro tvorbu
socio-ekonomické kultury odpovídající EU v praktické politice.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 4, zobrazeno 1 - 4)
Publikace obsahuje shrnutí projevů vývoje chudoby v České republice od roku 1989. Nejprve se popisují nové zdroje chudoby po roce 1989. Dále publikace prezentuje řadu měření, která odhalují různé podoby chudoby. Následuje uvážení relativní jednoduchosti, se kterou je možné opustit pracovní síly, a vliv těchto odchodů na příjmy domácnosti. Publikace zkoumá pracující chudé a srovnává je s nepracujícími chudými.
Článek analyzuje statistická a sociologická data o trendech v zaměstnanosti a nezaměstnanosti, vývoji mezd, postojích pracovníků a jejich pracovních strategiích. Zejména se pak zabývá rigiditami na trhu práce a ukazuje, že vysoká nezaměstnanost se podobá bludnému kruhu ústícího do vzniku pasti nezaměstnanosti a závisloti na dávkách. Aktivní politika zaměstnanosti je sama o sobě nedostatečná k řešení uvedeného problému.
Studie poukazuje na spojitost mezi sociální strukturou a sociálními politikami. Z hlediska sociálně-ekonomického přístupu představuje čtyři typy sociálně-ekonomických frikcí, které se rozvíjejí mezi střední třídou a ostatními skupinami, mezi „novou” a „starou” střední třídou, důchodci a ekonomicky aktivními, pracujícími a nepracujícími chudými.
Statistical and sociological evidence is gathered to display changes in social structure of Czech society before and after 1989, with a special focus on economic inequalities.Economic and social reforms are described and ensuing new problems. Social stratification and various mobility flows are observed. Social cohesion is indicated by perceived levels of conflicts. Finally, limited expansion of the middle class is stressed as the main failure of the development after 1989.
Facebook
Twitter