Předmětem sociologicky zaměřeného projektu je podpora společenské akceptace institucionálních mechanismů vedoucích k prosazování principu rovných příležitostí pro muže a ženy ve veřejné sféře. Těžiště přínosu projektu spočívá ve zpřístupnění výsledků výzkumu cíleným skupinám uživatelů, v realizaci iniciace porozumění a společenské důvěry v tematizaci genderových otázek a v konstrukci efektivní sociální intervence do genderově organizované společenské praxe. Výstupy projektu zhodnotí vliv intervence na tematizaci tabuizovaných problémů a na proces prosazování vědecké argumentace do společenských diskurzů vztahujících se k závažným problémům života českých žen a mužů. Jde o kritické zhodnocení reálného přínosu transferu genderově podmíněných poznatků, dat a výzkumů. Výzkumná orientace aplikovaného projektu koresponduje s nutností posilovat kredibilitu a význam vědy a výzkumu pro řešení akutních a společensky naléhavých problémů současného světa.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 80, zobrazeno 61 - 70)
Článek je recenzí knihy Ulricha Becka a Elizabeth. Beck-Gernsheim „The Normal Chaos of Love“ vydané roku 1995 v Cambridge v nakladatelství Polity Press.
S využitím dat z České republiky v letech 1998, 2002 a 2004 zkoumáme, zda zavedení legislativních opatření pro genderovou rovnost spojené se vstupem do Evropské unie mělo významný efekt na genderové mzdové rozdíly. Hlavním závěrem naší analýzy je, že platová diskriminace osob na stejné pozici je důležitým faktorem na českém trhu práce a že ve sledovaném období nedošlo k významným změnám.
Článek se věnuje fenoménu sexuálního obtěžování v pracovněprávních vztazích v ČR. Z teoretické perspektivy nahlíží sexuální obtěžování jako jeden z aspektů působení symbolické moci mužů nad ženami způsobující kulturní zneuznání žen a zároveň jako jeden z faktorů podporujících ekonomickou nerovnost mezi muži a ženami v západních společnostech.
Autorky zkoumají institucionální kontext, ideologie a praktiky, které utvářely občanství žen z odlišných socioekonomických, etnických a národnostních skupin v české společnosti od 40. let 20. st. Problematizují statický popis genderových vztahů v socialistických společnostech Evropy. Poukazují také na kontinuitu diskursů, praktik a institucí před a po roce 1989, čímž dokládají složitost kulturních a institucionálních změn navzdory podstatné proměně společenského a ekonomického systému.
Autorka seznamuje s obsahem mezinárodní konference Gendering Democracy in an Enlarged Europe a s mezinárodním výzkumným projektem Enlargement, gender and governance, který pražská konference uzavírala v roce 2005.
Kapitola je zaměřena na spojení zaměstnání a péče v České republice. Na začátek uvádíme institucionální rámec genderové rovnosti, který byl vytvořen v České republice během období před vstupem do EU.
In this chapter the authors focus on the integration of foreigners into so-called ‘core’ institutions, which determine a migrant’s socioeconomic status, opportunities, and available resources. Special attention is given to the access to the social security system, to the health care system, to the education system, and last but not least to the labour market.
Článek se zaměřuje na diskusi mezi vedoucími směry současné feministické teorie. Na pozadí debaty ohledně konceptualizace vztahu mezi přerozdělováním a uznáním, neboli vztahu mezi rovností a diferencí se autorka snažila vyzdvihnout jak shody, tak rozpory jednotlivých stanovisek.
Příspěvek je recenzí knihy Mnohohlasem. Vyjednávání ženských prostorů po roce 1989, ve které kolektiv autorek a autorů mapuje vývoj prožensky orientovaného aktivismu v České republice po roce 1989.
Článek analyzuje nejběžnější mýty spojené se sexuálním obtěžováním, a sice: Mýtus neexistence a výmyslu, mýtus malé závažnosti, mýtus subjektivnosti a individuálnosti, mýtus neužitelnosti (právní definice). Cílem analýzy je jejich vyvrácení.
Facebook
Twitter