Archiv zpráv

Archiv zpráv

Stránka 1 z 34  > >> FP

Čestná Kopalova přednáška za rok 2015 udělena Dr. Petru Pravcovi

Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2015 Mgr. Petru Pravcovi, Dr. z  Astronomického ústavu AV ČR za současné významné výsledky dosažené při výzkumu planetek Sluneční soustavy. Petr Pravec v současné době patří k předním světovým odborníkům ve výzkumu zejména binárních planetek.

Mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii AXRO 2015

V Praze se již poosmé, od 8. do 10. prosince 2015, uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií - AXRO 2015. Těžištěm setkání bude plánovaná mise Evropské kosmické agentury - rentgenová družice Athena, na které spolupracují čeští vědci. Diskutovat se bude i o dalších plánovaných družicích Evropské kosmické agentury SMILE, THESEUS, XIPE, LOFT a dalších. Představí se i projekty USA, Japonska a dalších zemí. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.

Na čem pracujeme: Turbulence plazmatu a kinetické nestability v expandujícím slunečním větru

Jako sluneční vítr souhrnně označujeme neustálý proud částic od Slunce do nitra Sluneční soustavy. Jeho popis i matematické modelování procesů v něm probíhajících je jádrem výzkumu skupiny Heliosféry a kosmického počasí Slunečního oddělení ASU. Ve své poslední práci se věnovali modelování turbulence plazmatu na mikroskopických škálách a popisují energetickou kaskádu transformující energii přítomnou na největších škálách do energie jednotlivých částic.

Fotogalerie: Vydařené dny otevřených dveří na Spořilově

Na pražském pracovišti Astronomického ústavu ve Spořilově se ve dnech 13. a 14. listopadu 2015 odehrály programově pestré dny otevřených dveří. A i přes spíše poloviční přízeň počasí bylo opravdu na co koukat! Ze střechy pavilonu se pozorovaly astronomickými dalekohledy sluneční skvrny, krásy okolní Prahy, v přednáškovém sále si malí i dospělí mohli poslechnout celou řadu zajímavých přednášek, foyer zdobila překrásná fotografická výstava Vlastimila Vojáčka z ondřejovských hvězdnatých luhů a hájů a na své si přišli i ti úplně nejmenší. Prohlédněte si prostřednictvím malého fotoreportu, jak bohatý program probíhal...

Dny otevřených dveří na pražském pracovišti 13. a 14. listopadu 2015

Pražské pracoviště Astronomického ústavu AV ČR na Spořilově, kde sídlí Oddělení galaxií a planetárních systémů, představí 13. a 14. listopadu 2015 pohled do zákulisí práce svých vědeckých skupin v přednáškách a rovněž nabídne pozorování oblohy dalekohledem z kopule a terasy. Dny otevřených dveří tak přinesou vskutku pestrý a velmi poutavý program. Rozhodně si je nenechte ujít!

Výběrové řízení na místo technika bolidové sítě

 

Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Fričova 298, 251 65 Ondřejov vyhlašuje výběrové řízení na místo technika bolidové sítě.

 Bolidová síť je dlouhodobý vědecký program na pozorování jasných meteorů – bolidů. V současné době sestává z třinácti fotografických stanic rozmístěných na území České republiky a několika spolupracujících stanovišť na území sousedních států. Na konci roku 2014 byla dokončena modernizace bolidové sítě, kdy proběhlo buď doplnění anebo výměna stávajících analogových kamer za nové digitální kamery. V letošním roce proběhlo rozšíření sítě o 2 nové stanice a toto rozšiřování bude ještě pokračovat i v příštím roce. Oba typy bolidových kamer pracují v automatickém režimu a jsou připojeny na internet.

Náplň práce technika bolidové sítě:

  • každodenní dohled nad činností všech kamer sítě

  • údržba a jednoduché opravy kamer včetně výjezdů na stanice v celé bolidové síti

  • konfigurace kamer a jejich internetového připojení

  • správa centrálního archivačního a komunikačního serveru sítě

  • úpravy a údržba stanovišť ve spolupráci s mechanickou dílnou

Požadujeme:

  • úplné středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání

  • základní znalost práce s výpočetní technikou a počítačovými sítěmi (operační systémy Windows a Linux, datové přenosy, práce se soubory, internetová komunikace, nastavování routerů)

  • pasivní znalost anglického jazyka

  • řidičský průkaz skupiny B (řízení osobního automobilu na větší vzdálenosti po celé ČR je významnou součástí náplně práce)

Nabízíme:

  • práci na světově uznávaném vědeckém projektu v příjemném prostředí

  • platové ohodnocení podle tabulek (dle vzdělání a praxe)

  • pravidelné roční odměny

  • možnost získání ubytování nebo výhledově i služebního bytu v Ondřejově

Nástup je možný dle dohody.

Přihlášky včetně životopisu posílejte elektronicky na adresu: hana.zichova@asu.cas.cz (na tuto adresu je možné též posílat případné dotazy)

nebo písemně na adresu:

Hana Zichová
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov

Na čem pracujeme: Vliv rentgenového záření na charakter hvězdných větrů v dvojhvězdách s hmotnou komponentou

Dvojhvězdy s hmotnou komponentou jsou známými zdroji rentgenového záření. Zdrojem tohoto záření je nejčastěji akrece materiálu na druhou (často kompaktní) komponentu nebo srážky. V systému též najdeme obvykle horký hvězdný vítr vanoucí od hmotné komponenty, který může být v některých případech zdrojem materiálu pro akreci. Vzhledem k tomu, že horké hvězdné větry jsou hnané tlakem záření, je urychlovací mechanismus citlivý na stav ionizace materiálu, a ten může být sekundárně ovlivněn rentgenovým zářením. Problematice se věnuje představovaná práce, jejímž spoluautorem je Jiří Kubát z ASU.

Další jasný bolid 5. listopadu 2015

Dnes večer, 5. 11. 2015 v 18:21:19-28 SEČ, zachytily automatické bolidové kamery České bolidové sítě přelet jasného a dlouhého bolidu. Díky jasné obloze nad naším územím byl tento tento bolid pozorován také velkým počtem náhodných svědků. Všem, kteří nám poslali svá pozorování, děkujeme a zde přinášíme první předběžný popis celého tohoto mimořádného jevu. Tyto výsledky jsou zatím založeny na analýze 3 snímků ze severních stanic Růžová, Lysá hora a Polom.

V sobotu 31. října 2015 zazářil na obloze jasný bolid

Večer 31. 10. 2015 v 19:05:18-22 SEČ zachytily automatické bolidové kamery České bolidové sítě přelet jasného bolidu. Protože nad celým územím střední Evropy bylo jasno, tak fotografické snímky bolidu byly pořízeny ze všech 13 stanic. Kromě toho výborné pozorovací podmínky a vysoká jasnost bolidu způsobily, že tento bolid byl pozorován velkým počtem náhodných svědků z nichž do této doby více než 150 nám poslalo svá pozorování. Přinášíme první předběžný popis celého tohoto mimořádného jevu.

Přichází Týden vědy a techniky s astronomickým programem!

Astronomický ústav AV ČR je i letos zapojen do bohatého programu Týdne vědy a techniky 2015, který nabízí ve dnech 1. – 15. listopadu nepřeberné množství vědecko-populárních akcí a událostí pro širokou veřejnost, a to po celém území České republiky. V rámci programu pořádaného Astronomickým ústavem se můžete těšit především na poutavé přednášky, veřejná pozorování astronomickými dalekohledy nebo na jedinečné dny otevřených dveří na pražském pracovišti ve Spořilově.

O víkendu kolem Země proletí malý asteroid

V sobotu 31. října 2015 proletí na své dráze nejblíže k Zemi malý asteroid s označením 2015 TB145 o průměru asi 400 metrů. Zemi mine ve vzdálenosti asi 500 tisíc kilometrů, tedy dále než obíhá Měsíc a žádné nebezpečí tedy nehrozí. Planetku však bude možné za příznivého počasí pozorovat astronomickými dalekohledy, a to i přes jasný Měsíc. Další tak blízký průlet takto velké planetky kolem Země nastane až v roce 2027.

Na čem pracujeme: ALMA bude pozorovat i Slunce

Projekt ALMA bývá označován za největší astronomickou observatoř současnosti. Jde o téměř sedm desítek rádiových antén spojených do důmyslného interferometru, čímž dohromady vytváří radioteleskop s nebývalým prostorovým rozlišením. Těžištěm pozorovací programu jsou přirozeně objekty daleko ve vesmíru – galaktická jádra, vzdálené hvězdy, černé díry. Radioteleskopy však budou mít i „denní program“, v němž budou pozorovat Slunce. V adaptaci radioteleskopů na sluneční pozorování hrají důležitou roli astrofyzikové z ASU.

Otevřená věda - stáže pro studenty na našem ústavu

Pro rok 2016 bylo vypsáno pět témat - "Optické systémy založené na biomimetice: račí a rybí oka" a "Časový stroj: snímky oblohy na škále století - objevování zapomenutého". "Analýza spekter slunečních erupcí", "Analýza spektrálních čar a kontinuí ve slunečních erupcích" a "Robotické dalekohledy v moderní astrofyzice". Témata jsou určena středoškolským a vysokoškolským studentům.

Češi "ovládli" observatoř La Silla v Chile

Minulý týden se na observatoři ESO La Silla v Chile sešlo šest českých astronomů. Tím možná vytvořili rekord v počtu současně přítomných občanů ČR na této observatoři, ale zcela určitě na La Silla vytvořili, byť dočasně, největší národnostní menšinu (po Chilanech). Jednalo se o setkání tří skupin z Astronomického ústavu AV ČR: pozorovatelů na dánském 1.54m dalekohledu, pozorovatelů na 2.2m MPG dalekohledu a člena rady ESO profesora Jana Palouše.

Mimozemšťani? Exokomety? Co to vlastně Kepler objevil?

Internet zaplnily informace o objevu kosmickým dalekohledem Kepler, který snad dokonce odhalil mimozemské civilizace. Tentokrát se tomu nijak nesmějeme, protože jednou by to právě takhle mohlo vypadat. Objev je skutečně mimořádný, protože poprvé byly pozorovány nepravidelné změny jasnosti, a to u hvězdy KIC 8462852, kterou něco zakrývá a planeta to není. O odborný názor na celou událost se s námi podělil Dr. Petr Kabáth ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.

28. října 2015 - mimořádná a poslední prohlídka ondřejovské hvězdárny v tomto roce

Prohlídky pro veřejnost proběhnou mimořádně ještě na státní svátek 28. října - od 10, 13 a 16 hodin. Připomeneme si tak výročí, kdy Josef Jan Frič hvězdárnu daroval československému státu. Stalo se tak 28. října 1928 u příležitosti desátého výročí nezávislosti.

Na čem pracujeme: O původu meteorického roje Kvadrantid

Kvadrantidy jsou jedním z velmi populárních a pozorovatelsky vděčných meteorických rojů, v současnosti patřící dokonce mezi ty nejaktivnější. Vždy kolem 4. ledna s velmi ostrým maximem protíná oblohu i více než 100 meteorů za hodinu. Kromě své zvýšené aktivity jsou pro astronomy Kvadrantidy zajímavé i z jiného důvodu. Zdá se totiž, že jsou velmi mladé a jejich mateřské těleso bylo donedávna zcela neznámým. Pracovníci skupiny meteorů Oddělení meziplanetární hmoty ASU jsou spoluautory práce, jež se oběma otázkami zevrubně zabývá.

Přednáška: Čínské pyramidy – byly orientovány astronomicky?

Ve středu 11. listopadu 2015 od 11 hodin se v Malém sále Akademie věd ČR (Národní 3, Praha 1) se uskuteční poutavá přednáška prof. Jaroslava Klokočníka z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, která nás zavede do zákulisí nezvyklých čínských pyramid. Součástí přednášky bude také prodej a autogramiáda lektorovy nové knížky Čínské pyramidy.

Cena Akademie věd ČR za dosažené vynikající výsledky velkého vědeckého významu putuje na Astronomický ústav AV ČR

Ve čtvrtek 24. září předal v Lannově vile předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš Ceny Akademie věd ČR za vynikající výsledky velkého vědeckého významu. Cenu obdržel také autorský tým Astronomického ústavu AV ČR ve složení: prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc., Mgr. Richard Wünsch, Ph.D., Mgr. Soňa Ehlerová, Ph.D., Mgr. Pavel Jáchym, Ph.D., Dr. Rhys Taylor, Ph.D., Mgr. Adam Růžička, Ph.D., Mgr. Vojtěch Sidorin, Mgr. František Dinnbier za práci Tvorba hvězd v galaxiích. Více a také fotogalerii najdete na stránkách Akademického bulletinu.

Na čem pracujeme: Mohou být hvězdné pulsace zdrojem proměnnosti hvězdného větru?

Modří nadobři patří mezi nejsvítivější hvězdy ve vesmíru. Však považte: Vega v souhvězdí Lyry a Deneb v souhvězdí Labutě mají na pozemské obloze přibližně stejnou zdánlivou jasnost. Avšak zatímco Vega je prakticky sousedkou Slunce (ve vzdálenosti 25 světelných let), tak Deneb platí za velmi vzdáleného pozorovatele, jeho odhadovaná vzdálenost každopádně přesahuje 2000 světelných let. Deneb je tedy přinejmenším 5000krát svítivější než Vega. Modří nadobři jsou známi také svojí proměnností mající původ v pulsacích a hvězdném větru. Michaela Kraus z ASU zevrubně studovala zástupce této skupiny zajímavých hvězd s cílem určit, zda mezi pulsacemi a proměnami hvězdného větru není příčinná souvislost.

Stránka 1 z 34  > >>