Národní cenu vlády Česká hlava získal světově uznávaný překladatel, popularizátor vědy a anglista Martin Hilský. Ocenění mu předal místopředseda vlády pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek. Hilský je známý především jako překladatel anglického dramatika Williama Shakespeara, jehož kompletní dílo brilantně převedl do češtiny. „Každé slovo Shakespearova sonetu, každý verš jeho her je pro mne skutečný objev,“ uvedl na slavnostním večeru. Projekt Česká hlava udělil další čtyři vědecká ocenění za mimořádné badatelské výsledky. Cenu získal i Vítězslav Jarý z Fyzikálního ústavu AV ČR. Laureáti si rozdělí téměř 1,5 milionu korun.
Pro Martina Hilského, který od roku 2010 působí na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v
Českých Budějovicích, je ocenění velká čest, považoval si už samotné nominace. Ocenění si, jak
uvedl, váží také proto, že porota České hlavy se skládá především z přírodovědců, exaktních vědců,
kteří realizují výzkum a aplikovanou vědu, která má jasný, měřitelný a spočitatelný význam pro
život. To o humanitních oborech nelze říci, přesto jsou také nesmírně důležité.
Cenu za významnou práci doktorandskou práci v oblasti technických věd, získal Vítězslav Jarý z
Fyzikálního ústavu AV ČR, a to za nové materiály vhodné pro detekci neviditelného ionizujícího
záření. V posledních letech totiž raketově roste počet aplikací, při kterých je nutné detekovat
právě neviditelné pronikavé záření (gama záření, rentgenové záření) např. v průmyslu (odhalování
netěsností v látkách, hledání ropných ložisek), v lékařství (CT, PET detektory), v oblasti
bezpečnosti (rámy na letištích) i vědě (LHC urychlovač, CERN).
„Povedlo se nám najít zcela novou neprobádanou specifickou skupinu látek (ternární sulfidy
dopované ionty vzácných zemin), které mohou sloužit pro detekci záření. Jako prvním na světě se nám
povedlo tyto látky syntetizovat s danými vlastnostmi a provést velmi podrobný popis jejich
fyzikálních vlastností,“ vysvětlil Vítězslav Jarý. Pro tuto skupinu látek již má FZÚ AV ČR udělené
čtyři národní patenty.
Cenu za významný objev, patent či jiný vědecký počin získal Jan Mašát za nalezení nové,
bezodpadové metody výroby perchlormetylmerkaptanu, který se používá pro výrobu pesticidů.
Cenu Ministerstva průmyslu a obchodu, která se uděluje za významnou technickou či výrobní
inovaci, získal Luboš Hes a jeho společnost SENSORA za nedestrukční přístroje ALAMBETA a PERMETEST
pro měření tepelného komfortu oděvů.
Cenu společnosti Česká hlava, která se uděluje za významnou doktorandskou práci v oblasti
přírodních věd, získala Martina Pichrtová z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK, která se
věnovala stresové odolnosti zelených řas jařmatek v Arktidě a Antarktidě.
Foto: Stanislava Kyselová (Akademický bulletin)
Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Reportáž také viz Akademický bulletin
2 Dec 2015
