veřejná výzkumná instituce
Činnost oddělení
Oddělení dějin slavistiky a slovanských literatur působí jak v oblasti domácí literárněvědné slavistické tradice, založené na komparativním pojetí slovanských literatur, tak i stále více v kontextu literárněvědného středoevropského slavistického diskurzu, cílícího na inter- a transkulturní dialog evropských kultur a literatur. Tato koncepce je v ČR svého druhu jediná. Výstupy jsou kromě jednotlivých studií také autorské monografie i kolektivní díla. Výzkum je soustředěn do tří okruhů.
2012–2015
Literatura a vědění/Literatur und Wissen
Vedoucí: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.
Členové týmu: Mgr. Siegfried Ulbrecht, Dr., PhDr. Hanuš Nykl, Ph.D., Mgr. Miroslav Olšovský
Zahraniční partner: Oddělení jazyků a literatur Univerzity v Göteborgu, Švédsko
Členové týmu: Prof. Dr. Edgar Platen (koordinátor za švédskou stranu) a Doc. Dr. Frank Thomas Grub
Projekt je podporován z Programu interní podpory projektů mezinárodní spolupráce AV ČR, č. projektu M300921201.
Jeho cílem je příprava německy psané kolektivní vědecké publikace, jejíž autoři se zamýšlejí nad reflexí či transferem lidského vědění do umělecké literatury. Na vybraných příkladech z české, ruské, polské a německé literatury budou ukazovány nejen společné evropské kořeny slovanských a neslovanských literatur, ale i interkulturní přístup k jednotlivým národním literaturám.
Projektu se účastní i další badatelé z České republiky (doc. Mgr. Renata Cornejo, Ph.D., PF UJEP Ústí nad Labem; Prof. Dr. Elke Mehnert, PF ZČU Plzeň; PhDr. Jan Vorel, Ph.D., FF OU Ostrava; Dr. Marie Frolíková, Praha), z Německa (Prof. Dr. Dirk Uffelmann, Univerzita v Passau) a z USA (Dr. Karin Wozonig,Davis, Kalifornia).
Zpracovávaná témata: Third spaces als Produkte literarischer Verfremdung, Weltbilder in den literarischen Texten von Franz Janowitz, Zwischen Realität und Fiktion: Zur Wissensorganisation und – verarbeitung in Reisetexten aus der DDR, Skizze zu einem Essay über Karl Popper und die Imagologie, Zwischen Philosophie und Poesie. Das literarische Schaffen von A. S. Chomjakov, K. N. Leonťjev und V. S. Solovev, Das philosophische Denken von Jakov Druskin, Das Wissen vom Anderen als anderes Wissen, Kolonial(isiert)es Wissen über Afrika, Der gordische Knoten von Ernst Jünger, Die Flucht ins Jenseits. Zur Reflexion des Gnostizismus bei Susan Taubes (Divorcing, 1969), und Maria Rybakova (Die Reise der Anna Grom, 1999), Die ästheitsch-philosophischen Metamorphosen des tschechischen und russischen Modernismus, Das gespenstische Wir? Die Erzählinstanz in Thomas Stangls Roman „Der einzige Ort“. Ein Dialog.
K tématu se uskuteční ve dnech 7.–10. dubna 2014 mezinárodní vědecká konference v Praze.
2007–2010
Západ a Východ – tradice a současnost. Proměny umění
interpretace, myšlenkové proudy, literární směry a žánry ve slovanských
a západních literaturách.
Vedoucí: PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.
Projekt se zaměřil na studium vztahů a paralel ve slovanských a neslovanských literaturách a kulturách. V centru pozornosti byl nejen samotný literární proces, ale i přesahy do esteticko-filozofického myšlení a kulturních studií.
Hlavní tematické okruhy:
Prvním výstupem bylo vydání speciálního svazku Schlesien als Schnittpunkt verschiedener Kulturen.
Dalším výstupem byla rozsáhlá publikace Die Ost-West Problematik in den europäischen Kulturen und Literaturen. Ausgewählte Aspekte / Problematika Východ-Západ v evropských kulturách a literaturách. Vybrané aspekty, která vznikla v koedici s drážďanským nakladatelstvím Neisse. Autoři jednotlivých příspěvků pracují ve výzkumných a univerzitních institucích České republiky i zahraničí (Německo, Rakousko, Rusko, Ukrajina, Slovensko a Maďarsko).
Prezentace na webu německého knižního trhu.
K tématu se vztahovala i mezinárodní konference Literatury a kultury mezi Východem a Západem ve dnech 7.–9. 10. 2009 .
2005–2009
Ruská poezie 20. století
Vedoucí : PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.
V rámci projektu vznikla monografie H. Ulbrechtové o ruské poezii druhé poloviny 20. století; další – týmovou – prací byl společný projekt SLÚ AV ČR a Ústavu světové literatury SAV (2004–2006), zakončený publikací o ruské poezii 20. stol., která prezentuje stav výzkumu tohoto žánru u nás a na Slovensku.
Za účasti představitelů obou pracovišť i předních odborníků z českých univerzit proběhla v dubnu 2005 jednodenní pracovní konference, spojená s prezentací projektu. Zazněly na ní příspěvky týkající se problematiky ruské poezie i její recepce v českém a slovenském prostředí. V diskusi byla rozvinuta řada témat o novém pohledu na ruskou poezii i literaturu obecně, zvláště na literaturu tzv. nové vlny a témata v době socialismu potlačovaná.
2003–2012
Slavica III
Vedoucí: Mgr. Siegfried Ulbrecht, Dr.
V posledních letech byly dokončeny dva svazky bibliografie překladů ze slovanských literatur do češtiny: jako 23. svazek Nové řady prací Slovanského ústavu byla vydána kniha Slavica v české řeči III/1. Překlady ze západo- a jihoslovanských jazyků v letech 1891–1918, a projekt byl ukončen závěrečným svazkem Slavica v české řeči III/2. Překlady z východoslovanských jazyků v letech 1891–1918. K vydání připravili Jiří Bečka a Siegfried Ulbrecht. Kolektiv autorů Jiří Bečka, Marcel Černý, Zdena Koutenská, Hanuš Nykl, Jitka Taušová, Siegfried Ulbrecht. Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 35. Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 2012, 652 s. ISBN 978-80-86420-45-5
Závěrečný svazek přináší bibliografii překladů z běloruštiny, ukrajinštiny a ruštiny v období let 1891–1918. Je rozdělen do tří částí: rozsáhlé úvodní kapitoly, mapující historii projektu i recepci slovanských literatur v českém prostředí, bibliografického oddílu (antologie, soubor prací, díla jednotlivých autorů, anonymní práce) překladů z běloruské, ukrajinské a ruské literatury, dvou rejstříků (rejstřík autorů a rejstřík překladatelů, editorů a osobností kultury) a seznamu excerpovaných časopisů. Bibliografická část obsahuje celkem 9 960 hesel.
Pro projekt je důležitá spolupráce s evropskými dokumentačními středisky a organizacemi (ABDOS, evropský slavistický portál ViFa Ost připravovaný v Mnichově, Literární archiv v Marbachu).
PhDr. Marcel Černý, Ph.D.
2010–
Vydání korespondence P. J. Šafaříka s F. Palackým a J. Kollárem
„Symbolické přátelství obrozenské trojice“, jak případně literární historik Jan Blahoslav Čapek pojmenoval svou studii věnovanou Janu Kollárovi (1793–1852), Pavlu Josefu Šafaříkovi (1795–1861) a Františku Palackému (1798–1876), patrně nejrenomovanějším novodobým garantům idey československého národně-jazykového unionismu, by mohl být podtitul publikace, připravované †Zoe Hauptovou a Marcelem Černým. Třebaže jde o klíčové protagonisty českého i slovenského národní obrození, chybí doposud moderní ucelená edice jejich vzájemné korespondence, důležitý pramen odrážející nejen pozvolný rozklad československé jednoty, nýbrž v neposlední řadě rovněž nepostradatelná pomůcka ke studiu literárních dějin a vzájemných česko-slovenských kulturních vztahů.
Zamýšlená edice je pokračováním prvního dílu Korespondence Pavla Josefa Šafaříka s Františkem Palackým (k vyd. připravily V. Bechyňová a Z. Hauptová, 1961) a bude obsahovat veškeré Šafaříkovy listy J. Kollárovi (dopisy souborně vyjdou poprvé), a pokud se dochovaly i jejich protějšky, jsou do edice zahrnuty i Kollárovy a Palackého dopisy Šafaříkovi (zachovalo se jen jejich torzo, neboť Šafařík většinu jemu psaných listů zničil).
Vzhledem k finanční náročnosti projektu a prozatímní neúspěšnosti získat účelové financování postupují práce jen velmi pomalu.
2011–2013
Marcel Černý (ed.): Literatury a žánry v evropské dimenzi. Nejen česká literatura v zorném poli komparatistiky. Výbor z díla Karla Krejčího. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 37 (Studiorum slavicorum memoria, sv. 1), Slovanský ústav AV ČR, Praha 2013. ISBN: 978-80-86420-47-9
Výbor ze studií Karla Krejčího (1904–1979) má připomenout odkaz tohoto významného literárního historika (zejména bohemisty a polonisty) a komparatisty, který byl spojen se Slovanským ústavem v období první republiky a později i s jeho nástupnickými institucemi.
Kniha obsahuje předmluvu Vladimíra Svatoně „Bohemistika v evropském pohledu. Nástin díla Karla Krejčího“, v níž se autor snaží charakterizovat Krejčího pozici v literárněvědném myšlení 20. století: mezi komparatistikou a slavistikou, mezi pozitivismem, sociologismem a českým strukturalismem. Následuje 42 komentovaných a editovaných studií Karla Krejčího, převážně z mezinárodních sjezdů slavistů a z časopisů Slavia a Česká literatura. Třetí částí knihy je doslov editora a vydavatele Marcela Černého, v němž vysvětluje koncepci výboru a kritéria výběru zařazených textů a podrobně se zabývá Krejčího pojetím slovanství a slovanských literatur ve srovnávací perspektivě i jeho pozdější recepcí v české slavistice. Jako přílohu obsahuje tato publikace novou a doplněnou Bibliografii prací Karla Krejčího s přehledem závažnějších prací o něm, kterou v návaznosti na již publikované bibliografie Theodora Bešty (dovedeny do roku 1973) doplnil editor.
doc. PhDr. Anna Zelenková, Ph.D.
2012–2017
Úloha a přínos archivních dokumentů ve výzkumu dějin slavistiky (na příkladu korespondence F. Wollmana)
Projekt je zaměřen na výzkum a kritickou interpretaci archivních dokumentů Franka Wollmana (1888–1969): vědecká korespondence, nevydané texty apod.), což zejména v meziválečném období představuje cenný historický i faktografický pramen pro osvětlení personálních, institucionálních a metodologických dějin česko-slovenské filologie a zároveň pro hlubší poznání Wollmanova rozsáhlého díla zaměřeného na literární teorii, folkloristiku, teatrologii až po dějiny slavistiky a srovnávací literární vědu.
Projekt bude publikačně realizován ve dvou po sobě následujících etapách:
2011–2012
Štefan Krčméry – dva neznámé rukopisy z pozůstalosti T. G. Masaryka
Badatelský úkol byl završen vydáním knihy Veci na dne duše. (A ešte letiace tiene, Vajanský). Dva neznáme rukopisy Štefana Krčméryho. Pripravila Anna Zelenková. Martin – Praha: Matica slovenská – Slovanský ústav AV ČR, 2012, 174 s. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 36. ISBN 978-80-86420-46-2 (SLÚ), ISBN 978-80-8128-041-2 (Matica slovenská).
Edice zachycuje dva dosud neznámé rukopisy od jedné z nejvýraznějších osobností slovenského kulturního života Š. Krčméryho (1892–1955), které se našly v pozůstalosti T. G. Masaryka v Praze. Objev těchto nových rukopisných textů neočekávaně doplňuje dílo tohoto autora. Š. Krčméry je autorem, který se suverénně pohybuje mezi vědou a uměním, a proto edice symbolicky přináší texty z obou oblastí. První rukopis – umělecká próza A ešte letiace tiene představuje specifickým prolnutím časových a fabulačních rovin v kontextu autorovy tvorby ojedinělý pokus o „román idejí“, který tvoří žánrovou a tematickou analogii k jeho Zimní legendě. Text obsahuje charakteristické rysy Krčméryho uměleckého stylu, spojujícího psychologizaci a lyrizaci, smysl pro detail a intuici s filozofií a estetickou náladovostí a bohatou metaforičností. Autor vychází z linie slovenské lyrizované prózy s prvky naturalistického a psychologického expresionismu, romantického patosu a baladičnosti. Druhý text - Vajanský, který žánrově inklinuje k literárně-historické esejistice, interpretuje základní znaky poetiky S. H. Vajanského, jeho přínos a význam jako výrazné kulturní osobnosti Slovenska, a to na pozadí detailní kresby martinského intelektuálního prostředí. Kritické vydání je doplněno úvodní studií, rozsáhlým poznámkovým aparátem, výběrem z dobové korespondence i fotografiemi.
PhDr. Hanuš Nykl, Ph.D.
2010–2013
Ruští slavjanofilové
Výstupem projektu bude monografie Slavjanofilové a slavjanofilské paradigma.
Práce analyzuje filosofické argumenty hlavních teoretiků klasického slavjanofilství 40.–50. let 19. století, kterými jsou A. S. Chomjakov, I. V. Kirejevskij a K. S. Aksakov. Jejich argumenty uvádí do
souvislosti s dobovým evropským a ruským myšlení a hledá jejich společné rysy. Dochází k formulaci
společné intence klasického slavjanofilství, kterou autor nazývá slavjanofilským paradigmatem.
Spočívá ve třech hlavních motivech – principu organické jednoty, principu náboženství jako
základního faktoru a principu autonomie entit. Tyto tři motivy jsou základní spojnicí slavjanofilského
myšlení a jsou přítomny i u dalších ruských myslitelů v průběhu 19. a 20. století. Tuto řadu ruských
myslitelů můžeme vnímat jako originální ruský způsob uvažování.
Práce tak inovuje pohled na dějiny ruské filosofie, umožňuje nově interpretovat fenomén ruské
náboženské filosofie i snahu o její revival na konci 20. století.
2010–2014
Ruská filosofická emigrace
Hlavním výstupem projektu bude monografie Ruští filosofové v meziválečném Československu.
Projekt se zabývá studiem díla představitelů ruské filosofie působících v letech 1918–1939
v Československé republice. Z původní poměrně velké skupiny myslitelů přilákaných
k pobytu v Československu štědrými vládními pobídkami a možností profesionálního
uplatnění v zemi po delší dobu setrval pouze užší kruh osobností. Jedná se o N. O.
Losského, I. I. Lapšina, B. V. Jakovenka, S. I. Gessena a G. M. Katkova. Monografie
přinese přehled problematiky ruské filosofie v meziválečném Československu a
v jednotlivých kapitolách se bude dále věnovat tvorbě výše zmíněných myslitelů.
Mgr. Miroslav Olšovský
2013–2016
Ruská kultura mezi slovem a obrazem
Projekt sleduje historickou proměnu ruské moderní literatury a kultury, jež se oproti předmoderní době ocitla pod silným vlivem fotografie a filmu. Tato proměna bude demonstrována na tvorbě prozaické (např. Bělyj, Babel, Nabokov, Bulgakov, Sokolov, Sorokin, Ulitin) i básnické (např. Ajgi, Kropivnickij, Cholin, Satunovskij, Sapgir) a bude mapovat historii ruské avantgardy i postavantgardy, která s médiem obrazu či filmu různým způsobem pracovala. Výsledná monografie bude tedy zachycovat jednak vztah prózy a filmu (filmové scénáře Babela, Nabokova apod.), jednak vztah poezie a obrazu – zrod vizuálních, experimentálních či konkretistických tendencí známých z postmoderní literatury, jež se kromě západní Evropy objevovaly také v Rusku. Interpretace i prezentace literárních děl bude vedena v souvislosti se současnou filozofií, která se fenoménem vizuality rovněž zabývá (Deleuze, Merleau-Ponty, Sontagová).
Mgr. Tomasz Derlatka, Dr.
Fellowship Jana-Evangelisty Purkyně
2013–2017/18
Západoslovanský román 1945–1989
Hlavním cílem projektu je zpracování problémů týkajících se románové produkce západoslovanských národů ve zkoumaném období. Literatury západoslovanských národů tvoří, stejně jako východo- a jihoslovanské literatury, určitý komplex, izolovaný ve slovanském celku na základě charakteristických jazykových analogií, které je odlišují od ostatních slovanských skupin. Specifiku západoslovanské jazykové skupiny činí existence jazykových párů, ve kterých jeden (polština, čeština, horní lužická srbština) má v rámci svého páru status suveréna. V podstatě totožný fenomén, tj. párové vystupování a dominance jednoho elementů páru, vystupuje i v západoslovanském areálu kulturně-literárním. Této skutečnosti však dosud nebyla v okruhu slavistické kulturní a literární vědy věnována větší pozornost. Fungování západoslovanských literatur jako specifického makrosystému otevírá řadu příležitostí pro zajímavé vědecké iniciativy, z nichž jednou z nejproduktivnějších je právě problematika románové produkce západoslovanských národů. Západoslovanský román představuje na jedné straně prvek většího makrosystému, tj. genologického systému evropských literatur, ale zároveň složku menšího makrosystému, tj. genologického systému literatur západoslovanských. Na straně druhé románová produkce západoslovanských národů konstituuje sama o sobě specifický makrosystém (západoslovanský román), který zahrnuje šest komponent: polský román, český román, slovenský román, román Horních a Dolních Lužických Srbů a Kašubů. Fungování západoslovanského románu jako makrosystému implikuje vystupování různých závislostí (strukturálních, tematických a pod.) mezi jeho složkami. S ohledem na výše uvedenou specifiku západoslovanského areálu, tj. párové vystupování západoslovanských jazyků a kultur/literatur stejně jako dominance jednoho z elementů páru, vykazuje západoslovanský román řadu rozdílných zápletek a závislostí vystupujících pak především v okruhu konkrétních párů. Hlavní cíl projektu neleží tedy v popisu dějin západoslovanského románu sensu stricto, nýbrž ve zpracování vzájemných relací mezi jeho komponentami.
Výběr období 1945–1989 vyplývá v hlavní míře jak z nezbytnosti omezení materiálu, tak ze skutečnosti, že právě do období 1945–1989 spadá čas základních proměn v rozvoji tohoto literárního žánru v adekvátních literaturách.
Výsledky výzkumu budou publikovány v podobě monografie (Západoslovanský román 1945–1989, pracovní titul). Integrální částí projektu se může stát i příprava Průvodce západoslovanským románem, který bude obsahovat vybrané – nejlepší – romány západních Slovanů se stručným obsahem a interpretací v podobě slovníkových hesel. Cílem průvodce bude přiblížit uměleckou kvalitu těchto děl a jejich význam pro západoslovanské literatury.
týmové:
pokračující 2005–
Vedoucí: PhDr. Julie Jančárková Ph.D.
Již od r. 2005 probíhá meziakademický projekt výzkumu ruské emigrace v meziválečném Československu, který je uskutečňován ve spolupráci s Ruskou akademií věd (Institut slavjanovedenija RAN, Moskva). První etapou tohoto dlouhodobého projektu, která probíhala v letech 2005–2008, byla příprava konference Ruská emigrantská kultura a humanitní vědy v meziválečném Československu: oblasti odborné vzájemné spolupráce, která se konala 8.10.–10.10.2008 v Praze. Spoluorganizátorem byla Národní knihovna ČR - Slovanská knihovna. Materiály z konference vyšly knižně pod názvem Rossijskije učenyje-gumanitarii v mežvojennoj Čechoslovakii (Moskva 2008). Vrcholem další etapy projektu v letech 2009-2011 byla konference Na rozhraní dvou kultur: ruská emigrace v meziválečném Československu, která se uskutečnila 29. –30. června 2010 v Moskvě na půdě Ústavu slavistiky. Materiály byly vydány v publikaci Na rubeže dvuch kuľtur: Russkaja emigracija v mežvojennoj Čechoslovakii (Moskva 2012).
Třetí, právě probíhající etapou je projekt Kulturní a vědecké dědictví ruské emigrace v meziválečném Československu (2012–2014). V této etapě se k projektu připojila další instituce RAN, Ústav ruských dějin. V rámci projektu bude oběma stranami prováděn výzkum v archivech ČR a Ruské Federace, orientovaný na vybrané, málo prozkoumané aspekty tématu. Daný projekt bude zaměřen především na přípravu publikace v podobě vědecky komentované edice nepublikovaných nebo těžko přístupných prací ruských emigrantů z humanitních oborů, publikace bude zároveň obsahovat analytické studie a vybranou personální bibliografii související s daným obdobím.
pokračující 2012–2014
Členky týmu: PhDr. Julie Jančárková, Ph.D., PhDr. Dana Hašková
Meziakademický projekt Vzájemné kulturní vztahy mezi centry ruské meziválečné emigrace: Korespondence A. Remizova (Paříž) s N. Zareckým, A. Bémem a J. Ljackým (Praha) probíhá již řadu let rovněž ve spolupráci s RAN (Ústav ruské literatury – Puškinskij dom, Sankt-Peterburg). Projekt je zaměřen na výzkum klíčových problémů vzájemného duchovního působení dvou nejvýznamnějších center ruské diaspory – pražského a pařížského, a to na příkladu estetických a kulturních vztahů jednoho z nejvýraznějších představitelů ruské umělecké avantgardy 20. století spisovatele A. Remizova s předními představiteli ruské diaspory v ČSR. Adresáty Remizovovy korespondence byli známý malíř N. Zarecký, veřejní činitelé a nejvýznamnější vědci z řad ruské emigrace v ČSR – literární vědec a vydavatel, profesor Karlovy univerzity E. Ljackij a vynikající literární vědec a kritik A. Bém. Cílem projektu je příprava dosud nepublikovaných unikátních archivních materiálů z archivů ČR a Ruska k tisku. Vzhledem k personální i finanční situaci v Ruské akademii věd postupují práce jen velmi pomalu.
2012–2018
Vedoucí: PhDr. Dana Hašková
Členové týmu: PhDr. Julie Jančárková, Ph.D., PhDr. Marcel Černý, Ph.D.
Mezinárodní projekt, do něhož se v r. 2013 zapojila Filozofická fakulta Prešovské univerzity v Prešově (Slovensko). V rámci vědeckovýzkumného tématu Humanitní a sociální vědy jako komunikační prostor mezi Českou republikou/ Československem a Ruskem ve 20. století je připravována společná publikace Ruská emigrace v Československu. Biografický lexikon.
individuální:
PhDr. Julie Jančárková, Ph.D.
2013–2014, 2012–2013
Katalog ruské sbírky Galerie výtvarného umění v Náchodě
Galerie výtvarného umění v Náchodě (GVUN) disponuje početnou sbírkou ruského umění (od r. 1967 se jako jediná galerie v ČR specializuje na ruské malířství a každým lichým rokem prezentuje veřejnosti cca 65 obrazů). Část náchodské sbírky tvoří obrazy, pocházející z Archivu a galerie slovanského umění při Slovanském ústavu v Praze, založeného v r. 1932 českým vědcem ruského původu N. L. Okuněvem (1885–1949). Ve Slovanském ústavu v Praze probíhalo v období 1932–1949 první systematické zpracování materiálu o ruském umění. Jedním z nejvýznamnějších výsledků této práce bylo uspořádání Retrospektivní výstavy ruského umění 18.–20. století v Klam-Gallasově paláci v r. 1935, kde bylo poprvé a naposledy v Čechách prezentováno cca 500 děl. Po smrti N. L. Okuněva zůstal zbytek sbírky v majetku AV, která v r. 1984 předala část obrazů NG a GVUN.
Cílem projektu je příprava vědeckého katalogu ruské sbírky GVUN (malba, kresba, grafika) včetně úvodní stati o historii vzniku kolekce.
2013–2018
Dějiny Archeologického ústavu N. P. Kondakova (1925–1953)
Archeologický ústav N. P. Kondakova je vědeckou organizací, která vznikla v Praze díky činnosti archeologa, kunsthistorika a zakladatele oboru dějiny byzantského umění, akademika N. P. Kondakova (1840–1925), jenž působil na Karlově univerzitě v období 1922–1925. Mezi členy ústavu patřila řada významných byzantologů a slavistů, například A. A. Vasiljev, G. A. Ostrogorskij, J. Bidlo, A. Grabar, Ch. Diehl, G. Millet, L. Niederle, V. Zlatarski, M. Murko, M. I. Rostovcev, A. M. Tallgren aj. K výsledkům činnosti ústavu patří připravené a vydané práce N. P. Kondakova, periodický sborník Seminarium Kondakovianum o 11 svazcích, unikátní vědecká knihovna, sbírka ikon a jiných uměleckých artefaktů.
Cílem projektu je příprava monografie, která zmapuje dějiny Archeologického ústavu N. P. Kondakova a zhodnotí výsledky jeho práce, a to v kontextu vývoje světové byzantologie.
2007–2012
Nikolaj Okuněv. Život a dílo
PhDr. Julie Jančárková, Ph.D.
Výstupem projektu je monografie
Jančarkova, Julia: Istorik iskusstva Nikolaj Lvovič Okunev (1885–1949). Žiznennyj puť i naučnoe nasledie. Frankfurt am Main: Lang Verlag, 2012, 318 s.
ISBN: 978-3-631-62395-4.
Monografie je věnována životu a dílu profesora Karlovy univerzity v Praze Nikolaje Lvoviče Okuněva (1885–1949), významného historika umění, představitele světové medievistiky. Jeho práce napsané v období emigrace se týkaly převážně středověkých památek nacházejících se na území Srbska a Makedonie. Okuněvova vědecká díla jsou analyzována v kontextu činnosti různých vědeckých institucí (Ruský archeologický ústav v Konstantinopoli, Petrohradská univerzita, Karlova univerzita, Slovanský ústav, Slovanská knihovna v Praze) a v kontextu dobového vědeckého diskurzu. Jedná se o první monografické zpracování daného tématu; kniha obsahuje množství dosud nepublikovaného materiálu z různých archivů (Česká republika, Rusko, Německo) a seznamuje s neznámými nebo málo známými Okuněvovými díly, vydanými ve vzácných nebo těžko dostupných publikacích.
Memoárové dědictví ruské emigrace v ČSR: Vzpomínky. Deníky. Ústní svědectví
Dlouhodobý autorský projekt L. Běloševské byl v březnu 2006 završen vydáním obsáhlé antologie s komentáři, která vyšla pod názvem „Skit“. Praha 1922–1940 Antologija. Biografii. Dokumenty v nakladatelství „Russkij puť “ v Moskvě.
Slovanské bájesloví v díle K. J. Erbena
404/07/0646
2007–2009
Řešitelé: PhDr. Petr Kaleta, Ph.D. (Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.
PhDr. Marcel Černý, Ph.D. (Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.)
Poskytovatel: GA ČR
Jméno Karla Jaromíra Erbena je neodmyslitelně spjato s českým romantismem. Laické veřejnosti je autor znám především jako básník Kytice (1853) a folklorista, ale svým hlavním zaměřením byl historikem a archivářem. Jeho zájem o lidové písně a pohádky jej přivedl k důkladnému studiu slovanské mytologie, jíž se začal intenzivněji věnovat od druhé poloviny čtyřicátých let 19. století.
Výsledkem grantu je vydaná edice Erbenových prací z oblasti slovanské (v menší míře též germánské a litevské) mytologie, která se opírá jednak o texty zachované v rukopise, jednak o texty známé pouze ze starších vydání.
Do první skupiny patří rozprava Vídy čili sudice z roku 1847, jejíž oba dosavadní vydavatelé E. Jelínek (Slovanský sborník 2, 1883, s. 1–14, 57–67, 109–120, 165–174) i A. Grund (Dílo K. J. Erbena II. Praha 1939, s. 181–250) ne vždy zcela přesně respektovali původní předlohu, a proto je vydávána podle Erbenova autografu (je uložen v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze, fond K. J. Erben).
Z rukopisu a vůbec poprvé je vydáván Erbenův Abecední slovník slovanského bájesloví, na němž Erben pracoval zhruba od poloviny šedesátých let 19. století až do své smrti. Erbenův autograf s názvem Slovanské bájesloví byl po druhé světové válce badatelům ve svém celku nepřístupný, protože byl rozdělen a dodnes je uložen na dvou místech. V Knihovně Národního muzea zůstaly tři sešity (sešity I–III. naší edice) s označením IX B1–3. Další dva sešity téhož formátu a se stejnou signaturou na deskách byly přemístěny do Literárního archivu Památníku národního písemnictví, fond K. J. Erben. Avšak pouze sešit IV. má název Slovanské bájesloví, sešit V. je uložen zvlášť a obsahuje výpisky jen z knihy A. A. Kotljarevského О погребалных обычаях языческих славян (Москва 1868), zaznamenané ovšem stejným způsobem jako v předcházejících sešitech.
Do druhé skupiny patří všechny ostatní zařazené texty. Stati Obětování zemi (poprvé ČČM 22, 1848, I, s. 33–52), O dvojici a trojici v bájesloví slovanském (poprvé ČČM 31, 1857, II, s. 268–286; III, s. 390–415) a Báje slovanská o stvoření světa (ČČM 40, 1866, s. 35–45) jsou v podstatě (po drobných pravopisných úpravách) přetištěny z vydání A. Grunda, Dílo K. J. Erbena II. Praha 1939, s. 251–264 (Obětování zemi), s. 265–314 (O dvojici a trojici v bájesloví slovanském) a s. 315–326 (Báje slovanská o stvoření světa).
Erbenova etymologická srovnávací studie, vzdáleně se rovněž dotýkající jeho zájmů bájeslovných, vyšla pouze časopisecky pod názvem Jména měsíců slovanská vůbec a česká zvláště (ČČM 23, 1849, I, s. 133–176). Její ediční příprava byla vzhledem k množství cizojazyčných citátů velmi náročná.
Poprvé souborně vycházejí Erbenova folkloristická a bájeslovná hesla (celkem 115 hesel), která jsou přetištěna (ve shodě se současnou pravopisnou normou) přímo z Riegrova Slovníku naučného I–IX. (Praha 1860–1872).
Editorem studií Vídy čili sudice, Obětování zemi, O dvojici a trojici v bájesloví slovanském a Báje slovanská o stvoření světa a autorem vysvětlujících poznámek k nim
je Petr Kaleta, úvodní studii Slovanské bájesloví K. J. Erbena z pozůstalosti Věnceslavy Bechyňové, hesla z Riegrova Slovníku naučného a rozpravu Jména měsíců slovanská vůbec a česká zvláště edičně připravil a poznámkami doplnil Marcel Černý. Edice rukopisného mytologického slovníku je společným dílem † V. Bechyňové, M. Černého a P. Kalety.
Ediční části předcházejí tři vstupní studie (již zmíněný úvod z pera V. Bechyňové, dále studie M. Černého Karel Jaromír Erben jako badatel v oblasti slovanského bájesloví (Několik poznámek k bezmála 140 let odpočívajícímu erbenovskému projektu) a na ni navazující přehled o vývoji mytologického bádání od konce 19. století do současnosti z pera P. Kalety). Publikace a je bohatě ilustrována (20 barevných obrázků, 20 černobílých reprodukcí). V závěru je opatřena seznamem dostupné literatury věnované slovanskému bájesloví, ediční poznámkou, rejstříkem a anglickou anotací.
Práce vyšla jako svazek č. 30 v edici Práce Slovanského ústavu Nová řada.
Vzájemnost a nevzájemnost. Sondy do česko-slovenských literárních vztahů
IAA900920702
2007–2009
Řešitelka: PhDr. Anna Zelenková, Ph.D.
Poskytovatel: GA AV ČR
V rámci grantového projektu vznikla rozsáhlá monografie, která vyšla jako svazek č. 27 v edici Práce Slovanského ústavu Nová řada.
Databáze a metodologický komentář k účasti západoslovanských literatur na formování českého literárního vývoje 1918–1989
IAA9092201
2002–2004
Řešitelský kolektiv SLÚ: H. Ulbrechtová, S. Ulbrecht, A. Zelenková, M. Černý a M. Olšovský
Poskytovatel: GA AV ČR
Hlavním cílem projektu bylo vytvoření databáze knižních a časopiseckých překladů ze západoslovanských literatur. Řešitelský tým převedl pramennou základnu, zahrnující zčásti fondy Slovanského ústavu a zčásti nové rešerše, do podoby databáze, která reflektuje uměleckou i teoretickou recepci západoslovanských literatur u nás v průběhu 20. století. Vedle digitalizace stávajících katalogů Slovanského ústavu byla nově excerpována dosud nezpracovaná periodika. Ze starších fondů byly využity, doplněny a opraveny záznamy týkající se překladů z polské literatury v letech 1918–1960, pocházející z centrálních i regionálních periodik (celkem cca 200 periodik). Excerpce tak podrobně zachycuje výběr překladů i spektrum překladatelů. Ostatní složky byly zpracovány nově: byla provedena excerpce lužickosrbské tematiky zachycující vzhledem ke specifikům oboru i nejdůležitější sekundární literaturu (zaměřenou na osobnosti J. Páty a V. Zmeškala), do kompletní excerpce Česko-lužického věstníku, dovedené až do roku 2004, byly zahrnuty i české básnické texty reagující na lužickou literaturu. Nově byla také provedena excerpce polské literatury z Těšínska ze současných periodik. Slovenská literatura v českých periodikách byla zachycena ponejvíce na sekundární rovině v hlavních vědeckých časopisech z let 1900–1925. Dále pak byla nově excerpována periodika Světová literatura, Slovanský přehled, Literární noviny, Tvorba. Katalog časopisů obsahuje 5882 údajů a je dále průběžně doplňován. Další databázi tvoří knižní překlady a ve výjimečných případech také sekundární literatura (lužickosrbská problematika). Excerpce byla prováděna nově na základě existujících soupisů, slovníkových děl i vlastní rešeršní práce. Tento elektronický katalog zahrnuje 2487 údajů. Obě databáze jsou přístupny uživatelsky přes webovou stránku Slovanského ústavu.
Dalším výstupem bylo vydání sborníku Západoslovanské literatury v českém prostředí ve 20. století. Česko-západoslovanské pomezí. K recepci západoslovanských literatur a k tvorbě vybraných slovanských menšin v českém literárním procesu ve 20. století. Redakce: Helena Ulbrechtová-Filipová, Slovanský ústav AV ČR, Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 18, Praha 2004, 487 s.
– Der Belgische Germanisten- und Deutschlehrerverband in Brüssel
Projekt „Theatralität in Literatur, Kunst und Kultur (2012–2014)
Vedoucí projektu: Dr. Siegfried Ulbrecht
– Institut za literatura na BAN, Sofie
Projekt „Bulharsko a Čechy v XVIII.–XIX. století – kulturní tradice a jejich modernizace“ (2008–2010)
Vedoucí projektu: PhDr. Marcel Černý, Ph.D.
– Instytut slawistyki PAN, Warszawa
Projekt „Reflexe filozofie ve slovanských literaturách“ (2012–2014)
Vedoucí projektu: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.
– Institut russkoj literatury – Puškinskij dom, Sankt-Peterburg
Projekt: „Vzájemné kulturní vztahy mezi centry ruské meziválečné emigrace:
Korespondence A. Remizova (Paříž) s N. Zareckým, A. Bémem, J. Ljackým (Praha)“
(2012–2014)
Vedoucí projektu: Mgr. Ljubov Běloševská
Předchozí projekt probíhal v letech 2006–2008
– Institut slavjanovedenija RAN, Moskva a Institut rossijskoj istorii RAN, Moskva
Projekt „Kulturní a vědecké dědictví ruské emigrace v meziválečném Československu“ (2012–2014)
Vedoucí projektu: Mgr. Ljubov Běloševská
– Dom russkogo zarubež´ja, Moskva a Ústav historie FF Univerzity v Prešově
Projekt „Ruská emigrace v Československu. Biografický lexikon“ (2012–2016)
Vedoucí projektu: Mgr. Ljubov Běloševská
– Institut slavjanovedenija RAN, Moskva
Projekt „Ruské vědecké, kulturní a politické instituce v meziválečném
Československu“ (2006-2008)
Vedoucí projektu: Mgr. Ljubov Běloševská
– Institut mirovoj literatury RAN, Moskva
Projekt „A. L. Bém a ruská literární emigrace v Praze“ (2006—2008)
Vedoucí projektu: Mgr. Ljubov Běloševská
– Ústav svetovej literatúry SAV, Bratislava
Projekt „Imperialismus a postimperialismus. Proměny ruské literatury, kultury a filozofického myšlení ve 20./21. století“ (2012–2014)
Vedoucí projektu: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.
Projekt „Ruská literatura v evropském kontextu“ (2007—2009)
Vedoucí projektu: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.
Jednotliví pracovníci podle svého zaměření přednášejí a vedou semináře na Filozofické fakultě UK v Praze a MU v Brně.
Řazeno chronologicky, sestupně.
Julie Jančárková:
Ruská malba, kresba a grafika od 19. do poloviny 20. století ze sbírky
Galerie výtvarného umění v Náchodě.
Galerie výtvarného umění v Náchodě / Slovanský ústav AV ČR v nakladatelství Arbor
vitae, Praha 2015, 319 s.
ISBN 978-80-86420-55-4 (Slovanský ústav), 978-80-7467-076-3 (Arbor vitae), 978-
80-87069-63-9 (Galerie výtvarného umění v Náchodě)
Základ publikace tvoří dvě kapitoly – Historie ruského umění 18. až první poloviny 20. století ve sbírce GVUN a Sbírka ruského umění od 19. do poloviny 20. století GVUN. Dokumentace, dále kniha obsahuje čtyři přílohy, jmenný rejstřík v českém a ruském jazyce a ruské a anglické resumé. První kapitola se zaměřuje na ruské umění, a to především na obrazy, kresby a grafiku náchodské sbírky. Představuje umělce, umělecká díla a portrétované osoby i s jejich životními příběhy v kontextu vývoje ruského umění. Opomenuta není ani historie GVUN. V souvislosti se vznikem sbírky je stručně zmíněna i historie Archivu a galerie Slovanského ústavu v Praze, odkud cenná část náchodských obrazů pochází. Druhá kapitola představuje vědecké katalogizační zpracování kolekce včetně biografických hesel umělců. Každé z nich uvádí informace o specializaci malíře, jeho studiu, činnosti, členství v uměleckých spolcích, jeho cestách a místech působení, jeho zastoupení v zahraničních (stručně) a v českých sbírkách (podrobně i s názvy uměleckých děl a datací). Barevné reprodukce jednotlivých uměleckých děl jsou opatřeny údaji o signatuře, podpisech a dalších označeních na líci a rubu díla, o dataci, technice, materiálu, velikosti. Nechybějí ani informace o tom, kde a kdy bylo dílo vystavováno, zmíněno nebo publikováno. Publikace je výsledkem komplexního uměnovědného výzkumu souboru 250 obrazů, kreseb a grafických listů, který přinesl řadu nových výsledků v určování autorství děl, zobrazovaných témat či osob, a který tak nabídl zcela nový pohled na kolekci jako celku.
Tomasz Derlatka:
Powieść z Górnych Łużyc: historia, poetyka, ideologia.
Praha: Slovanský ústav AV ČR 2015. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 42, 1130 s.
ISBN 978-80-86420-54-7
Polskojazyčná monografie Powieść z Górnych Łużyc: historia, poetyka, ideologia [Román z Horní Lužice: historie, poetika, ideologie] je první sorabistickou a slavistickou literárněvědnou monografií věnovanou nejdůležitějšímu žánru v písemnictví Horních Lužických Srbů – románu. Problematika románu je zde pojednána ve třech základních tematických rovinách: s ohledem na historii, poetiku a z hlediska závislosti žánru na ideologii. V aspektu historickém monografie mapuje vývoj žánru od počátků do dnešních dnů; v procesu rozvoje rozlišujeme čtyři hlavní období. V prvním, označeném jako Zrození žánru, je představen vznik a následná inkorporace nového, genotypu „malé“ literatury cizího žánru do systému písemnictví Horních Lužických Srbů. Pro druhou fázi vývoje románu v Horní Lužici bylo zvoleno označení Zlatý věk. V období let 1945–1989 dochází k rychlému rozvoji žánru; a to jak z kvantitativního, tak z kvalitativního hlediska. Do tohoto období spadá i počátek fenoménu charakteristického pro románovou produkci Horních Lužických Srbů jako celku – psaní románů také v němčině: buď jako jedné z jazykových variant (vedle verze v mateřském jazyce), anebo jako samostatného díla. Období průlomu (v letech 1989–1990) bylo poznamenáno stagnací žánru; v té době se objevily pouze tři romány. Po roce 1990, ve čtvrté fázi vývoje románu v Horní Lužici, dochází ke Smrti žánru; publikovány byly jen čtyři romány, včetně jednoho psaného pouze v jazyce německém. Jako unikátní jev v oblasti románové produkce z Horní Lužice je třeba kvalifikovat pokus o vytvoření Hornolužického románu jakožto díla se specifickou poetikou. Autorem tří přelomových románů (Čorny młyn, Krabat, Krabat: druha kniha) byl J. Brězan; specifikum hornolužického románu spočívá v provázanosti „velkých” (světových) dějin s dějinami „malými” (Horních Lužických Srbů), přičemž autor nahlíží historii světovou prizmatem hornolužickosrbského společenství. „Národní“ historie románu není jen historií děl vydaných v knižní podobě, ale také dějinami Románových artefaktů neuskutečněných. Románová díla pouze deklarovaná, započatá a nedokončená, popř. dokončená, ale nepublikovaná, tvoří důležitou součást celkové hornolužické románové produkce, a to ve všech pro monografii relevantních oblastech. Práce je zakončena kapitolou Román z Horní Lužice a ideologie, v níž jsou ve zhuštěné podobě shrnuty nejdůležitější aspekty propojenosti románu Horních Lužických Srbů s ideologickým kontextem. Byly to: vliv ideologie na vznik žánru („ideologie genologická“; do roku 1945); zrození a formování „nového“ románu po roce 1945 a odmítnutí tradice předválečné; proměna žánrového vzoru pro lužickosrbský román – odklon od románu slovanského a příklon k románu (východo-)německému (raná fáze románového díla J. Brězana); problém podstaty románu současného (kritérium realismu a zapojování do procesu sociálně-politických proměn) a hornolužického (status německojazyčných variant románů); ideologicky a antiideologicky motivované vytvoření žánrových typů románu vývojového a historického; okolnosti vydávání románů; recepce románů z Horní Lužice v jiných literaturách související s otázkou výběru jazykové varianty pro překlad. Kniha je doplněna českým a anglickým resumé, obsahuje jmenný rejstřík a rejstřík analyzovaných děl.
Slavica v české řeči III/2. Překlady z východoslovanských jazyků v letech 1891–1918.
K vydání připravili Jiří Bečka a Siegfried Ulbrecht. Kolektiv autorů Jiří Bečka, Marcel Černý, Hanuš Nykl, Zdena Koutenská, Jitka Taušová, Siegfried Ulbrecht.
Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 35, Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 2012, 652 s.
ISBN 978-80-86420-45-5
Závěrečný svazek rozsáhlého monografického díla zpracovávajícího historii a přehled překladů krásné literatury ze slovanských jazyků do češtiny od začátku 19. století do roku 1918. Přináší překlady z běloruštiny, ukrajinštiny a ruštiny v daném období. Je rozdělen do tří částí: rozsáhlé úvodní kapitoly, mapující historii projektu i recepci slovanských literatur v českém prostředí, bibliografického oddílu překladů z běloruské, ukrajinské a ruské literatury (antologie, soubor prací, díla jednotlivých autorů, anonymní práce), dvou rejstříků (rejstřík autorů a rejstřík překladatelů, editorů a osobností kultury) a seznamu excerpovaných časopisů. Bibliografická část obsahuje celkem 9 960 hesel.
L. Běloševská a kol.:
Vzpomínky. Deníky. Vyprávění. (Ruská emigrace v Československu) //
Воспоминания. Дневники. Беседы. Русская эмиграция в Чехословакии. Svazek 1.
Praha: Slovanský ústav AV ČR, 2011. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 31, 672 s.
ISBN 978-80-86420-38-7
Tato kniha je závěrečnou publikací z oblasti pramenného studia v sérii prací Slovanského ústavu AV ČR, věnovaných historii ruské emigrace v Československé republice v meziválečném období. Jedná se o první díl publikace, která kromě memoárů a deníků ruských emigrantů obsahuje rovněž ústní vzpomínky – vyprávění osob, jichž se dotkly historické události a jejichž osudy souvisejí s danou oblastí studia. Cílem knihy je zprostředkovat a doplnit dnešní mnohdy kusé a zkreslené znalosti o dějinách ruské emigrační diaspory a zachytit její působení v kontextu kulturního vývoje ČSR. Vybrané ukázky textů mají zdokumentovat vývoj vztahů mezi touto komunitou a českým vědeckým, kulturním i veřejným prostředím od interakce po integraci. Publikace je rozdělena na tři části – Vzpomínky (K. A. Čcheidze, N. Musatová), Deníky (N. P. Kondakov, V. F. Bulgakov) a Rozhovory s ruskými emigranty (Je. A. Maksimovičová, D. S. Gessen, I. V. Rafalskaja). Jednotlivé kapitoly obsahují podrobné komentáře k textu a bibliografické informace ke komentovaným faktům a osobám. Anotovaný jmenný rejstřík má charakter lexikonu osob spojených jak s ruskou emigrací v ČSR, tak i rusko-českými vztahy v tomto období. Rejstřík organizací není anotován. Kniha je doplněna českým a anglickým resumé.
Černý, M. – Kaleta, P. (edd.):
Pražské stopy Jakuba Barta-Ćišinského.
Praha: Slovanský ústav AV ČR, v. v. i. // Společnost přátel Lužice, 2010. Práce Slovanského ústavu,
Nová řada, sv. 32, 368 s.
ISBN 978-80-86420-39-4
Monografie Pražské stopy Jakuba Barta-Ćišinského se skládá ze dvou komplementárních oddílů -
souboru vědeckých studií a lužickosrbsko-české antologie básnických textů.
První oddíl je věnován různým pražským, resp. českým aspektům života a díla významného
lužickosrbského básníka Jakuba Barta-Ćišinského (1856–1909). Do Prahy přišel v roce 1871 a záhy
vstoupil do zdejšího lužickosrbského spolku Serbowka. Jako chovanec Lužického semináře a jako většina jeho krajanů absolvoval německé malostranské gymnázium a studium teologie na Karlo-Ferdinandově univerzitě. Deset let (1871–1881) poznával český národní život a díky tomu si pak při návratu do Horní Lužice odnášel spoustu podnětů a poznatků, jichž hodlal využít při rozvíjení
lužickosrbského národního hnutí. V době studií začal publikovat v rukopisné Serbowce (část Kwětki),
v pražských časopisech i v periodikách rodné Lužice. Tím si již v tomto období získal jméno u odborné veřejnosti srbské Lužice, kterou tehdy reprezentoval především Michał Hórnik (1833–1894), významný podporovatel lužickosrbského písemnictví a rovněž odchovanec pražské univerzity.
Motivy Prahy a českého prostředí se v tvorbě Jakuba Barta projevily hlavně v počátcích jeho literární
činnosti v Knize sonetow (1884), jež byla první knihou podepsanou básníkovým pseudonymem Ćišinski. Důkladná znalost české literatury se projevila především v Ćišinského překladech (Erbenovy Svatební košile, veselohry Gustava Pflegera-Moravského Telegram či při úpravě hry Adolfa Srba Starý vlastenec /lužickosrbsky Stary Serb/). Tyto pokusy však nemají větší literární hodnotu, tou vynikají
až následující překlady z básnických děl českých autorů, např. Jana Nerudy, Svatopluka Čecha, Adolfa
Heyduka, Josefa Václava Sládka, Rudolfa Mayera, Jana Rokyty (Adolfa Černého) nebo Jaroslava
Vrchlického. Po celý zbytek života udržoval básník intenzivní kontakty s předními českými publicisty
a literáty, dlouhodobě spolupracoval s nejvýznamnějším českým sorabofilem Adolfem Černým alias
Janem Rokytou (1864–1952).
Básníkovu rozsáhlému literárnímu odkazu je věnováno sedm literárněvědných studií (kapitol)
sepsaných šesti autory: Adolf Černý o životě a díle Jakuba Barta-Ćišinského (P. Kaleta), Jakub
Bart-Ćišinski v českém prostředí: literárněhistorická recepce a překlady (H. Ulbrechtová), Poezie
Jakuba Barta-Ćišinského (J. Suchý), O zvukové výstavbě poezie Jakuba Barta-Ćišinského (J. Vlášek), Modernistické tendence v lužické literatuře (J. Vlášek), Sbírka „Swětło z wyšiny“ aneb Ćišinski a
literární moderna (F. Šěn) a Zrození básníka v románu Bohumily Šretrové „Chcu domoj“ (M. Černý).
V nich autoři charakterizují a hodnotí české ohlasy na Ćišinského básnickou tvorbu, rozebírají a do
literárního kontextu zařazují jeho poezii a analyzují J. Barta-Ćišinského jako románového hrdinu
v Čechách málo známého díla B. Šretrové. Připojena je výběrová bibliografie prací reflektujících
souvislosti Ćišinského života a díla s českým prostředím (I. Český kontext života a díla Jakuba Barta-
Ćišinského) a kompletní bibliografický soupis českých překladů (II. Texty Jakuba Barta-Ćišinského
přeložené do češtiny).
Druhý oddíl je antologický, tvoří jej zrcadlově vydávané ukázky z Ćišinského poezie (lužickosrbský
originál – český překlad); překlady byly pořízeny v časovém rozpětí téměř 130 let (od 80. let 19. století
do současnosti) a podílela se na nich celá plejáda známých i pozapomenutých překladatelů (Adolf
Černý, Arnošt Procházka, Václav Koranda, František Malý, Josef Pelíšek, Karel Sedláček, František
Tichý /= Zdeněk Broman/, Karel Kyas, Josef Suchý, Marie Hlisnikovská, Václav Daněk, Zuzana
Bláhová-Sklenářová aj.).
Bechyňová, V. – Černý, M. – Kaleta, P. (edd.):
K. J. Erben: Slovanské bájesloví.
Praha : Slovanský ústav AV ČR // Etnologický ústav AV ČR, 2009. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 30, 511 s.
ISBN 978-80-87112-25-0 (Etnologický ústav), ISBN 978-80-86420-37-0 (Slovanský ústav)
Edice Erbenových prací z oblasti slovanské (částečně i germánské a litevské) mytologie se opírá jednak o texty zachované v rukopise, jednak o texty známé pouze ze starších vydání. Z rukopisu a vůbec poprvé je vydáván Erbenův Abecední slovník slovanského bájesloví. Všechny ostatní Erbenovy folkloristické a bájeslovné studie jsou nově zredigovány a opatřeny novými komentáři a vysvětlujícími poznámkami. Nově zredigovány byly i výzkumy z archivu V. Bechyňové. Ediční části předcházejí tři vstupní studie a přehled o vývoji mytologického bádání od konce 19. století do současnosti. Publikace obsahuje 20 barevných a 20 černobílých ilustrací, anglické resumé a jmenný rejstřík.
Anna Zelenková:
Medzi vzájomnosťou a nevzájomnosťou. Sondy do česko-slovenských a slovensko-českých literárnych vzťahov
.
Praha: Slovanský ústav AV ČR // Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa, 2009. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 27, 377 stran.
ISBN 978-80-86420-34-9 (Slovanský ústav), ISBN 978-80-8094-648-7 (Univerzita Konštantína Filozofa)
Kniha si klade za cíl přispět k objasnění společných i rozdílných tendencí v česko-slovenských vztazích, které se chápou jako společný dialog a porozumění, ale i jako určité odmítání nebo nekomunikace. S využitím dosavadní odborné literatury, ale i dosud nepublikovaného materiálu (rukopisy, korespondence apod.) se soustřeďuje i na méně známé či opomíjené stránky vzájemných kontaktů v období od počátku národního obrození až meziválečného období, které zpřesňují a doplňují obraz historického formování a fungování dvou blízkých literatur. Kniha nemá v plánu suplovat dějiny česko-slovenských literárních vztahů, snaží se spíše interpretovat stav teoretického myšlení o soužití obou literatur a vedle kontaktově-genetického a typologického literárněhistorického výzkumu, orientujícího se na zdroje, analogie a shody, se věnuje i zkoumání vzájemných tvůrčích podnětů, idejí a uměleckých souvislostí fungujících mezi oběma literaturami v rovině směrů, koncepcí a poetik. Monografie v rámci metodologických reflexí a východisek analyzuje terminologii, sémantiku a teoretické perspektivy procesů mezi vzájemností a nevzájemností a prostřednictvím oboustranných příkladů a inspiračních zdrojů načrtává základní kontury úspěšných i méně úspěšných pokusů o společný literární dialog. Poukazuje i na opomíjené stránky vzájemného působení a ovlivňování a předpokládáme, že tato práce, která se věnuje hodnotově a esteticky širokému spektru literárních a kulturních inspirací a kontaktů, přispěje k hlubšímu pochopení konvergentních i divergentních tendencí v česko-slovenských literárních vztazích. Představuje příspěvek do diskuse, která je neustále metodologicky otevřená a její řešení bude probíhat i v budoucnosti.
Helena Ulbrechtová:
Ruská poezie druhé poloviny 20. století. Úvahy o teorii, literární historii a filozofii.
Praha : Slovanský ústav, 2009. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 26, 311 s. ISBN 978-80-86420-32-5
Monografie zpracovává významné jevy ve vývoji ruské poválečné poezie a představuje možnosti analýzy poetických děl od teoretického aspektu versologického až po možnosti interpretace a analýzy filozofických podnětů v díle konkrétních autorů. Možnosti analýzy poezie mezi „ratiem“ a „emotiem“ jsou načrtnuty v úvodu, první kapitola přináší základní teoretický a historický kontext ruské poezie a jejího studia, druhá kapitola zpracovává etický model lyrického subjektu, reagujícího na období tzv. tání po roce 1956, i spojnice mezi avantgardou a socrealismem a paralely mezi religiózním a socrealistickým kodexem. Třetí kapitola ukazuje vývoj pluralismu v ruské poezii od tzv. estrádní poezie přes neoavantgardu až po postmodernismus. Jeho jednotlivé fáze a projevy jsou demonstrovány mj. i na srovnání poezie A. Vozněsenského a G. Sapgira. Čtvrtá kapitola je zaměřena na analýzu tvorby jediného autora A. Kušnera a na jeho vztah k akméismu i filozofii času. Spojnice mezi kapitolami tvoří reflexe myšlenkových a filozofických systémů u analyzovaných autorů. Kniha je doplněna ruským a německým resumé a obsahuje jmenný rejstřík.
Siegfried Ulbrecht und Helena Ulbrechtová (Hrsg.):
Die Ost-West-Problematik in den europäischen Kulturen und Literaturen
Ausgewählte Aspekte
Problematika Východ – Západ v evropských kulturách a literaturách
Vybrané aspekty. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 25. Praha : Slovanský ústav / Dresden : Neisse Verlag, 2009. ISBN 978-80-86420-31-8 (Slovanský ústav), ISBN 978-3-940310-31-6 (Neiise Verlag), 800 s.
Tematiku Východu a Západu v evropských kulturách a literaturách jsme zvolili z několika důvodů. Tím hlavním je určitá výzva českým přívržencům komparatistické školy meziválečného období, kdy pojem „Východ – Západ“ plnil ponejvíce funkci obrannou pro slovanské literatury a jejich vymezení se proti německé kultuře. Daný pojem se dnes přesunul do jiných pozic a je řešen z jiného úhlu pohledu. Dále jsme chtěli ukázat, že tento pojem nenáleží jen literární vědě (a už vůbec ne jen literárněvědné komparatistice), nýbrž že jeho využití vyžaduje interdisciplinární přístup.
Při hledání tematických spojnic pro naši publikaci jsme sledovali aplikace pojmu „Východ-Západ“ u jednotlivých evropských vědců. S prosbou o spolupráci jsme poté oslovili kolegy z různých vědních disciplín a z různých evropských zemí, Českou republiku nevyjímaje. Chtěli jsme tak demonstrovat nejen interdisciplinární spektrum aplikace pojmu „Východ – Západ“, ale i geografickou šíři vědeckého zájmu o tento problém.
Kniha obsahuje třicet studií, jejichž autoři pracují v České republice, Slovenské republice, Německu, Rakousku, Francii, Švýcarsku, Maďarsku, Rusku, Ukrajině a v Polsku.
Tematicky je rozčleněna do pěti částí, v každé z nichž je daný problém analyzován z určitého hlediska (literárně- a kulturněteoretické úvahy, kulturní dějiny, literární srovnání, literární obrazy a recepce a filozoficko-literární koncepty).
Studie jsou psány v češtině, němčině, ruštině a angličtině a každá obsahuje jinojazyčné resumé. Kniha je opatřena informací o autorech a jmenným rejstříkem.
Úvodní strany, předmluva a obsah... (pdf)
Slavica v české řeči III/1. Překlady ze západo- a jihoslovanských jazyků v letech 1891–1918.
Pod vedením Jiřího Bečky a Siegfrieda Ulbrechta - Zdena Koutenská a Jitka Taušová
Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 23, Slovanský ústav AV ČR, v.v.i., Euroslavica, Praha 2008, 554 s.
ISBN 978-80-86420-28-8,
ISBN 978-80-83494-79-2
Toto dílo, podobně jako předchozí Slavica v české řeči II. České překlady ze slovanských jazyků 1861–1890 (Praha 2002), vzniklo na základě rozsáhlé excerpce knižních publikací a článků v českých časopisech. Tato bibliografická monografie obsahuje 6766 záznamů překladů ze západoslovanských a jihoslovanských jazyků, a podává tak první ucelený obraz zájmu o tyto literatury a kultury v českém prostředí v uvedených letech.
Ruská poezie 20. století. Recepční, genologické a strukturně analytické pohledy. Sborník studií.
K vydání připravila Helena Ulbrechtová. Spolupráce Mária Kusá.
Slovanský ústav AV ČR, v.v.i., Praha 2007 (Práce Slovanského ústavu. Nová řada, sv. 22), 274 s., ISBN 80-86420-25-6
Sborník vznikl v rámci meziústavní akademické dohody na téma „Ruská poezie 20. století“ mezi Slovanským ústavem AV ČR v Praze a Ústavem světové literatury SAV v Bratislavě na léta 2004–2006.
Obsahuje patnáct studií od dvanácti autorů z České a Slovenské republiky a reprezentuje velkou část současných českých i slovenských literárněvědných výzkumů věnovaných ruské poezii. Autoři sborníku se narodili v rozmezí od 30. do 70. let 20. století a zastupují zároveň i různé koncepce výzkumu.
V jednotlivých studiích převažuje hledisko interpretačně-analytické, část studií je zaměřena na receptivně-translatologickou problematiku. Předmětem studií jsou buď určité básnické osobnosti a jejich funkce v kontextu vývoje ruské literatury, žánrově-strukturní klasifikace jednotlivých básnických textů či obrazná a rytmická složka vybraných poetických textů. Nechybí ani metodologicky orientované studie.
Autoři se věnují textům A. Achmatovové, A. Bělého, V. Chlebnikova, S. Jesenina, A. Bloka, V. Majakovského, E. Čegrincevové, G. Oboldujeva, P. Antokolského, J. Jevtušenka, V. Vozněsenského, B. Achmadulinové, J. Moricové, V. Vysockého, B. Okudžavy, A. Tarkovského, J. Brodského, G. Ajgi, G. Sapgira, I. Cholina aj.
Studie jsou psány česky a slovensky a doplněny cizojazyčným resumé. Sborník obsahuje i biografické a bibliografické údaje o jednotlivých autorech.
Schlesien als Schnittpunkt verschiedener Kulturen.
Václav Bok – Siegfried Ulbrecht (Hgg.).
Germanoslavica. Zeitschrift für germano-slawische Studien. Jg. 18 (2007), Nr. 1–2. ISSN 1210-9029,
ISBN 789-80-86420-27-2
Tématem publikace je Slezsko jako hraniční území mezi německým, polským a českým kulturním prostorem, a proto se ideálně hodí do časopisecké řady periodika Germanoslavica. Jednotlivé studie mají zpravidla komparativní charakter (slovansko-germánské a německo-české vztahy) a zpracovávají literárněhistorické, literárněteoretické i lingvistické otázky. Obsahuje i témata kulturologická, historická a etnografická.
„Skit“. Praga 1922–1940. Antologija. Biografiji.
Dokumenty.
Editorka, autorka úvodní studie L. Běloševská, životopisy
a komentář – L. Běloševská a V. P. Nečajev.
Nakladatelství Russkij puť,
Moskva 2006, 768 s. ISBN 5-85887-208-5
Sborník čtenáři představuje jedno z nejznámějších literárních sdružení mladé ruské emigrace meziválečného období, jež působilo na území ČSR. Svým obsahem i rozsahem zcela ojedinělá práce poprvé všestranně hodnotí dlouhodobou činnost této početné literární skupiny (36 členů), vedené A. L. Bémem, literárním vědcem a pedagogem světového významu. Současně zasazuje tento výjimečný literární jev do kontextu dějin jak ruské porevoluční emigrace, tak i dějin první československé republiky, ale i evropských kulturních styků 20.–30. let minulého století. Materiál je zpracován na základě četných českých i zahraničních archivních zdrojů. Do sborníku je zařazena velká část dosud nepublikovaných textů. Součástí publikace je rozsáhlý obrazový a fotografický materiál. Kniha je opatřena jmenným rejstříkem.
A. Zelenková:
Slovenská prozódia a verzifikácia v rukopise
Štefana Krčméryho (1935).
Práce Slovanského ústavu, Nova
řada, svazek 21, SLÚ AV ČR, Euroslavica, Praha 2006, 140 s., ISBN 80-86420-24-8
Rukopis rozsiahlej štúdie Štefana Krčméryho Možnosti československej prozódie z roku 1935, ktorý sa našiel v súkromnej pozostalosti českého literárneho historika Alberta Pražáka, zahŕňa autorove verzologické štúdie napísané najmä na začiatku 30. rokov a publikované väčšinou v Slovenských pohľadoch. Krčméry v nich obhajoval veršovú techniku štúrovskej poézie, ktorá vychádzala z romantickej estetiky a jej folklórneho základu. Vyšiel z teoretických názorov T. Milkina a polemizoval s Vlčkovou vedeckou školou, ktorá videla vrchol slovenského básnictva v sylabotónickom verši P. O. Hviezdoslava a odmietala uznať umelecké kvality štúrovskej poézie. Krčmérymu išlo zároveň o estetickú rehabilitáciu prozódie sylabického verša romantického obdobia.
V pripojenej štúdii Krčméry a teória verša v česko-slovenskom kontexte medzivojnového obdobia je analyzovaný autorov prínos k vymedzeniu slovenských prozodických systémov z rytmickej stránky. Zaoberá sa aj premenlivým vzťahom Š. Krčméryho a A. Pražáka, ktorý sa vyvíjal od kritickej polemiky až ku vzájomnému uznaniu a rešpektovaniu. S tým súvisí aj interpretácia Krčméryho postojov k českému kultúrnemu prostrediu (obhajoba doktorátu v roku 1930, vzťah k T. G. Masarykovi atď.). V Textových prílohách sú uverejnené doteraz nepublikované materiály (Krčméryho vlastný životopis, posudky k dizertačnému konaniu Š. Krčméryho a jeho korešpondencia s českými literátmi J. Vlčkom, V. Tillem a A. Pražákom).
Západoslovanské literatury v českém prostředí ve 20. století.
Česko-západoslovanské pomezí. K recepci západoslovanských
literatur a k tvorbě vybraných slovanských menšin v českém literárním
procesu ve 20. století.
Redakce: Helena Ulbrechtová-Filipová.
Slovanský ústav AV ČR, Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 18,
Praha 2004, 487 s.
Sborník obsahuje studie pracovníků Slovanského ústavu i dalších slavistických pracovišť ČR. Cílem bylo vytvořit orientační body v přístupu ke zpracování problematiky vlivu, či „účasti“ ostatních slovanských literatur na vývoj české literatury ve 20. století, v období, pro něž je charakteristická změna metodologického přístupu ke „srovnávací“ literatuře. Za stávajících možností výběru literárně historické, částečně i literárně kritické či teoretické literatury se autoři ve výsledném tvaru museli omezit jen určitými pohledy, určitými směry bádání i určitými obdobími. Daný projekt tak navazuje na tradici prací vzniklých v rámci klasické komparatistiky a zpracovávajících velmi široké období jen svým názvem. Pro sborník byla zvolena jen určitá období a určité žánry, které jsou dle našeho názoru klíčové pro vzájemné průsečíky jednotlivých literatur, a autoři je zpracovali různými metodologickými způsoby a přístupy. Sborník ukazuje, že společenství slovanských literatur ve 20. století rozhodně nelze zkoumat jako jednotný celek a že rozhodující roli v něm hraje problematika kulturních regionů, jíž se sborník v některých studiích rovněž věnoval (literatura moravského Těšínska, literatura lužickosrbská a literatura české menšiny ve Vídni).
Západoslovanské literatury v českém prostředí do roku
1918. Sborník studií.
Autorský kolektiv: Jiří Bečka,
Jasna Hloušková, Marie Sobotková, Helena Ulbrechtová-Filipová, Slavomír
Wollman, Anna Zelenková.
Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada,
sv. 17, Slovanský ústav AV ČR, Praha 2003, 196 s.
Sborník obsahuje studie o impulsech z polské, slovenské a lužickosrbské literatury a jejich recepci v českém prostředí. Je založen na pramenném bádání, vycházejícím z rozsáhlé bibliografické základny Slovanského ústavu, jejíž revize a kompletace byla přípravnou fází vzniku sborníku. Jeho metodologické zaměření tedy vychází z tradiční literární historie, obohacené o nejnovější teoretické poznatky. Jednotlivé studie reflektují vztahy české literatury a jejích západoslovanských vzorů, případně analogií na úrovni jejich recepce v českém literárním a kulturním prostředí. Autoři chtěli objasnit alespoň některé otázky z nového úhlu pohledu, zvláště některá vžitá klišé. Tak například fakt časově různého výskytu určitých jevů v jednotlivých literaturách (často klasifikován jako opožděnost jedněch ve srovnání s druhými) byl v každé literatuře podmíněn jinými faktory. Ve výsledku tedy u mnoha jevů můžeme hovořit spíše o jevech analogických než bezpodmínečně jednostranně přejatých. V jednotlivých studiích je věnována největší pozornost vždy tomu jevu, který byl pro určité období nosným. Je pochopitelné, že se v průběhu století recepční zájem přesouval mezi poezií, prózou a dramatem.
Slavica v české řeči II. České překlady ze slovanských
jazyků 1861–1890.
K vydání připravil J. Bečka a kol.
Práce Slovanského
ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 13, Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica,
Praha 2002, 629 s.
Slavica v české řeči I. České překlady ze slovanských
jazyků do roku 1860.
Sestavil Josef Bečka s kolektivem. Druhé doplněné
vydání připravili J. Bečka a K. Skwarska.
Práce Slovanského ústavu
AV ČR, Nová řada, sv. 12, Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 2002,
159 s.
Kronika kulturního, vědeckého a společenského života ruské
emigrace v Československé republice II (1930–1939).
Pod redakcí L. Běloševské.
Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada,
sv. 10, Slovanský ústav AV ČR, Praha 2001, 640 s.
Kronika kulturního, vědeckého a společenského života ruské
emigrace v Československé republice I (1919–1929).
Pod redakcí L. Běloševské.
Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada,
sv. 8, Slovanský ústav AV ČR, Praha 2000, 368 s.
Duchovní proudy ruské a ukrajinské emigrace v Československé
republice (1919–1939). (Méně známé aspekty).
Pod redakcí
L. Běloševské.
Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 6, Slovanský
ústav AV ČR, Praha 1999, 352 s.
Česká literární věda – slavistika v období Pražského jara
(1967–1969). Bibliografie.
Připravila A. Vachoušková
s kol. pracovníků.
Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 4,
Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 1998, 384 s.
Z. Sládek - L. Běloševská a kol. autorů:
Dokumenty k dějinám
ruské a ukrajinské emigrace v Československé republice (1919–1939).
Práce
Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 3, Slovanský ústav AV ČR,
Euroslavica, Praha 1998, 344 s.
