Česká hlava 2015
Fota: Stanisalava Kyselová, Akademický bulletin
Pětice odborníků z vědy i průmyslu převzala 1. prosince v Praze tituly Česká hlava 2015 za nejlepší objevy, vynálezy a patenty i za rozvoj vědy obecně.
Národní cenu vlády Česká hlava letos získal anglista, překladatel a esejista profesor PhDr. Martin Hilský, CSc, který je celosvětově uznávaným expertem na Williama Shakespeara. První hrou tohoto anglického dramatika, již M. Hilský přeložil, byl v roce 1983 Sen noci svatojánské. Během následujícího čtvrt století dokázal převést do češtiny kompletní Shakespearovo dramatické dílo (tj. celkem 38 her, Sonety a narativní básně), je také editorem dvojjazyčného kritického vydání Shakespearových her a sonetů. Kniha Martina Hilského Shakespeare a jeviště svět (Academia, 2010) je rozsáhlým komentářem ke kompletnímu vydání díla Williama Shakespeara v češtině. V květnu 2011 vyšel Hilského překlad celého Shakespearova díla pod názvem Dílo – William Shakespeare (Academia, 2011): jedná se o první české vydání Shakespeara v jediném svazku z pera jednoho překladatele. V roce 2012 vydala Academia publikaci prof. M. Hilského Slovník citátů z Díla Williama Shakespeara.
Martin Hilský se významnou měrou podílel také na mnoha shakespearovských projektech a inscenacích pro divadla, Český rozhlas i Českou televizi. Dílo Williama Shakespeara představuje veřejnosti také v mnoha přednáškách. Věnuje se však i dalším autorům a tématům angloamerické literatury, od poezie a dramatu přes prózu až k literární kritice. Za zásluhy o šíření anglické literatury ho královna Alžběta II. vyznamenala Řádem britského impéria třídy Member (MBE). Akademie věd ČR ho ocenila čestnou medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy.
Cenu společnosti Kapsch za významný objev, patent či jiný vědecký počin v letošní soutěži Česká hlava získal Ing. Jan Mašát, CSc. za nalezení nové metody, jak v jednom stupni, bez odpadů, v překvapivě vysokých výtěžcích (86 %) a v téměř stoprocentní čistotě připravovat perchlormetylmerkaptan, který se používá pro výrobu pesticidů. Další vylepšování této metody vedlo k udělení řady patentů.
Mnoho sportovců, ale i hasičů a záchranářů se může ve svých dresech, ochranných či tzv. outdoorových oděvech cítit lépe díky Dr. Luboši Hesovi a jeho společnosti SENSORA, kteří obdrželi v soutěži Český hlava Cenu Ministerstva průmyslu a obchodu za významnou technickou či výrobní inovaci, a to konkrétně za své nedestrukční přístroje ALAMBETA a PERMETEST, jež umožňují rychlé přímé měření parametrů tepelného komfortu celých oděvů sestávajících z několika vrstev různých textilií, a to bez jejich poškození. Přístroje se používají ve 22 zemích světa; v České republice přispěly mj. k vývoji nového tzv. funkčního spodního prádla a ponožek i dalších nových textilií, včetně spacích pytlů vyráběných českými outdoorovými firmami.
Cena Skupiny ČEZ za významnou doktorandskou práci v oblasti technických věd putuje k Ing. Vítězslavovi Jarému, Ph.D. z Fyzikálního ústavu AV ČR. Oceňuje se tímto jeho přínos k vývoji nových scintilačních materiálů vhodných pro detekci neviditelného pronikavého ionizujícího záření, které nacházejí stále více praktických využití, ať už v průmyslu (např. při odhalování netěsností v látkách či hledání ropných ložisek) nebo v lékařství (CT, PET detektory) či v oblasti bezpečnosti (rámy na letištích), ale i ve vědě (urychlovač LHC v CERN). Na otázku Jany Olivové Vítězslav Jarý vysvětlil: „Scintilační materiály mají za úkol zachytit vysokoenergetické záření gama a rentgenové, jež nevidíme, a nějakým mechanismem ho přeměnit na viditelné světlo, které už očima vidíme. Je to velice důležité například v lékařství. Když chceme zobrazovat například tkáně či orgány uvnitř lidského těla, musíme použít pronikavé záření, které je však velmi složité zachytit třeba na fotografickou desku. Musíme proto mezi záření a desku vložit ještě nějakou vrstvu materiálu – a to právě scintilační materiál, který nám toto záření přemění na viditelné světlo. To posléze daleko snáze detekujeme.“ Více viz audiorozhovor.
Cenu společnosti Česká hlava za významnou doktorandskou práci v oblasti přírodních věd si odnesla RNDr. Martina Pichrtová, Ph.D. z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK, která zkoumala stresovou odolnost některých druhů řas v extrémních přírodních podmínkách Arktidy a Antarktidy. Vláknité zelené řasy jařmatky dokážou v polárních oblastech přežít silné mrazy, dlouhotrvající tmu v období polární noci a naopak silné sluneční záření a vyschnutí v období polárního dne. Vytvářejí v Arktidě i Antarktidě rozsáhlé nárosty v mělkých tůních a mokřadech, takže představují základní pilíř potravních řetězců. Výzkumy ukázaly, že jařmatky nemusí ke svému přežití vytvářet specializovaná odolná stadia zvaná spory, ale po otužení přežijí vyschnutí i zmrznutí ve vegetativním stavu. Navíc produkují fenolické látky schopné pohlcovat UV záření, které se dají podle Martiny Pichrtové izolovat a využít v biotechnologiích.
JANA OLIVOVÁ
Aktuality
3.12.2015 Technologické perspektivy skladování energie
V rámci výzkumného programu Strategie AV21 nazvaného Účinná přeměna a skladování energie se 30. listopadu 2015 uskutečnil seminář s mezinárodní účastí zaměřený na technologické perspektivy skladování energie, který zorganizovaly pod záštitou předsedy Akademie věd České republiky Ústav termomechaniky AV ČR a Ústav chemických procesů AV ČR. Po úvodních vystoupeních předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše a koordinátora zmíněného výzkumného programu Strategie AV21 Ing. Jiřího Pleška z Ústavu termomechaniky AV ČR začali přítomní odborníci – vědci, představitelé vlády, vysokých škol, hlavních energetických a technologických firem i zástupci odborné veřejnosti – hovořit o perspektivách skladování energie všech druhů v České republice, o jeho úloze při zajišťování energetické bezpečnosti i o výzkumu příslušných technologií.
Na cestu ke čtenářům vypravilo nakladatelství Karolinum knihu zabývající se penězi – remitencí, které migranti vydělají v zahraničí a poté posílají svým rodinám do mateřské země. Autorský kolektiv – Dušan Drbohlav, Dagmar Dzúrová, Zdeněk Čermák, Dita Čermáková, Eva Janská, Yana Leontiyeva, Milan Lupták, Jakub Novák, Robert Stojanov, Ondřej Valenta a Barbora Duží – představí publikaci na slavnostním křtu ve čtvrtek 3. prosince 2015 od 10:00 hod. v posluchárně Pravá rýsovna, Albertov 6, 3. patro, Praha 2. Kniha pojednává zejména o tom, kde se remitence berou, jakou mají váhu ve srovnání s příjmy a ostatními výdaji, za jakých podmínek, v jakém prostředí a v jakém životním stylu migranta jsou vydělávány, co samotný pracovní pobyt pro migranty v zahraničí znamená, jaké faktory ovlivňují to, zda někdo remitence vůbec posílá, a když ano, tak v jaké výši a za co jsou potom také remitence ve zdrojové zemi migrace utraceny. Autoři realitu mapují na příkladu analýzy chování ukrajinských pracovních migrantů v Česku, především v prostředí hlavního města Prahy a jeho okolí. Vše je ale rámováno přehledem obecnějších podmíněností na globální úrovni i konkrétním představením relevantních aspektů reality Ukrajiny a Česka.
Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace schválila na svém zasedání 27. listopadu 2015 Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2016–2020 s výhledem do roku 2025. „Strategický dokument shrnuje vývojové trendy na národní, evropské i celosvětové úrovni, na které musíme reagovat, chceme-li zůstat konkurenceschopní," uvedl místopředseda vlády pro výzkum, vývoj a inovace a předseda RVVI Pavel Bělobrádek. Podle Národní politiky VVI by se měla Česká republika v následujících letech zaměřit hlavně na: zlepšení řízení systému výzkumu, vývoje a inovací; zavedení hodnocení výzkumných organizací a zefektivnění systému institucionálního financování; vytvoření silné základny aplikovaného výzkumu a posílení výzkumné a inovační aktivity podniků.
více zde 25.11.2015 Zemřel matematik Miroslav Fiedler
Ve věku 89 let zemřel 20. listopadu 2015 emeritní vědecký pracovník Matematického ústavu AV ČR a Ústavu informatiky AV ČR, člen Učené společnosti ČR a čestný člen Jednoty českých matematiků prof. Miroslav Fiedler.
Jeho vědecká kariéra s Akademií věd byla spjata již od roku 1952, kdy začal působit v Matematickém ústavu ČSAV. Vedle Univerzity Karlovy vyučoval také na zahraničních univerzitách (Caltech, Auburn University, University of South Carolina). Byl nositelem mnoha prestižních ocenění; mj. též čestné medaile De scientia et humanitate optime meritis (2006) či medaile „za zásluhy o stát v oblasti vědy“, jíž jej vyznamenal prezident ČR. K nejvýznamnějším pracím prof. Fiedlera patří článek Algebraic Connectivity of Graphs (Czechoslovak Mathematical Journal, 1973), v němž zavedl pojem algebraické souvislosti, který umožňuje jisté charakteristiky grafů popsat a vyhodnocovat algebraickými metodami. V algebraické teorii grafů se proto objevují termíny Fiedlerův vektor či Fiedlerovo uspořádání.
Program Strategie AV21 „Potraviny pro budoucnost“ obrací pozornost pracovišť Akademie věd ČR, řady spolupracujících mimoakademických výzkumných ústavů, českých a zahraničních univerzit i dalších institucí a firem k jedné z nejdůležitějších výzev blízké budoucnosti: totiž k odvrácení hrozby celosvětového nedostatku potravin. Těch musí být nejen dostatečné množství a měly by obsahovat všechny potřebné živiny, ale nesmí v nich zároveň být přítomny škodlivé organismy a sloučeniny, včetně látek vyvolávajících nežádoucí reakce organismu. Proto se uvedený program věnuje i nejrůznějším aspektům vlivu potravin na zdraví člověka. Právě na tento bod se soustředil 23. listopadu 2015 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě seminář nazvaný.
Největší chemické pracoviště Akademie věd – Ústav organické chemie a biochemie – dokončilo další část rekonstrukce svého sídla na Flemingově náměstí v Praze 6-Dejvicích.
Chodbu, která spojuje novou budovu – „Květák“ – s zrekonstruovanou budovou, zdobí od 11. listopadu 2015 busta profesora Antonína Holého, kterou společně s vedením ústavu slavnostně odhalili ředitel americké firmy Gilead Science John C. Martin a belgický virolog Erik de Clercq.
Nadace Český literární fond bude opět společně s Nadáním Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových udělovat Ceny Josefa Hlávky za uplynulý rok. Cena je udělována za původní knižní práci z oblasti vědecké a odborné literatury publikovanou v České republice v hodnoceném kalendářním roce, a to ve čtyřech vědních oblastech: společenské vědy, vědy o neživé přírodě, vědy o živé přírodě a lékařské vědy.
Slavnostní předání cen se uskuteční tradičně v červnu na zámku v Lužanech u Plzně. Návrhy na ocenění (včetně 1 výtisku publikace) může zaslat každá právnická i fyzická osoba do 5. února 2015 na adresu: Nadace Český literární fond, Pod Nuselskými schody 3, 120 00 Praha 2. Telefon: 222 560 081-2, e-mail: hajkova@nclf.cz, www.nclf.cz.
Ze Study Tripu konaného u příležitosti otevření budovy laserového výzkumného centra ELI-Beamlines, který ve dnech 19.–20. října uspořádal Klub vědeckých novinářů ve spolupráci s redakcí Akademického bulletinu a FZÚ AV ČR, vyšel v ruských médiích rozsáhlý příspěvek (viz http://www.poisknews.ru/theme/international/16468/).
více zde 20.11.2015 Hlávkova nadace ocenila vědecké osobnosti a studenty
V malebném zámku Josefa Hlávky v Lužanech u Přeštic se 16. listopadu 2015, den před státním svátkem Mezinárodního dne studentstva a boje za svobodu a demokracii, konalo slavnostní předávání medailí a cen Josefa Hlávky, které každoročně uděluje Správní rada Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových. Medaili za rok 2015 převzali dramaturg Miloslav Klíma, chemik a fyzik Mojmír Šob, bývalý rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) Václav Havlíček, chemik Jan Velíšek a právník Petr Tröster. In memoriam ji obdržel lékař a biochemik Jiří Kraml.
Kromě ocenění vědců udělila Nadace Cenu Josefa Hlávky téměř pěti desítkám nejlepších studentů pražských vysokých škol, brněnské techniky a mladým talentovaným vědcům Akademie věd (jmenovitě dr. Martinu Ferusovi z Ústavu fyzikální chemie, dr. Janu Marešovi z Botanického ústavu a Vítu Punčochářovi z Filosofického ústavu). Ceremoniál s hojnou účastí osobností české vzdělanosti patřil rovněž udělení tzv. „trvalých legátů“ – podobně jako v minulých letech městu Přeštice na podporu školství a kultury a dále klatovskému gymnáziu na podporu talentovaných studentů a Národnímu muzeu v Praze na doplnění sbírek.
Největší vědecký festival v České republice s podtitulem 15 světelných let uvedl od 1. do 15. listopadu více jak 500 akcí. Vědychtiví návštěvníci se mohli těšit na přednášky, výstavy, Dny otevřených dveří, workshopy a mnohé další akce, které představily nejrůznější badatelské obory. Připomeňme, že motto Týdne vědy a techniky odkazovalo nejen na ročník festivalu, ale také na to, že letošek je Mezinárodním rokem světla, k němuž se Akademie věd a její pracoviště rovněž připojily.
Akademie věd ČR vydala (PDF tištěné verze) soubor vybraných výsledků v oblasti vědeckých výzkumů ve všech vědních oborech, jehož rozšířenou verzi zde zveřejňujeme. Seznamuje slovem a obrazem se současnými směry výzkumů, nastiňuje cíle nových vědeckých center a infrastruktur i úkoly a záměry své nové strategie AV21, která svou multidisciplinaritou přesahuje rámec AV ČR. Pozornost věnuje také spojení vědy s praxí, transferu technologií a uvádí příklady aplikací výsledků výzkumu v průmyslu i běžném životě. Představuje mezinárodní i regionální kooperaci této instituce, její spolupráci se subjekty veřejného života a se školami. Seznamuje též s vědci, kteří v roce 2014 získali za vynikající výsledky svého bádání vysoká ocenění. Z roku 2015 si všímá nejen výzkumů, ale také společensky orientovaných akcí, včetně akcí ke 125. výročí České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, předchůdkyně dnešní AV ČR. Resumé jednotlivých kapitol této publikace v anglickém jazyce naleznete zde.
Otevření mezinárodního laserového výzkumného centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech se uskutečnilo 19. října 2015 za účasti mnoha významných hostů. Mezi ně patřil i francouzský fyzik a iniciátor celého projektu Gérard Mourou (viz rozhovor v AB 6/2015). Oficiálně tak byla ukončena první fáze realizace projektu světového významu. Centrum ELI Beamlines, jehož realizaci má v kompetenci Fyzikální ústav AV ČR, se bude skládat ze čtyř laserových systémů, pracujících ve vzájemné součinnosti. Takové propojení bude zcela unikátní a umožní provádět nové typy experimentů. Laser s prozatímním označením L4 bude nejvýkonnějším na světě.
Akademie věd ČR společně s Národním muzeem v Praze připomíná 125. výročí založení své předchůdkyně novou výstavou Věda – národ – dějiny, která mimo historických artefaktů představuje hojnou měrou humanitně zaměřené ústavy. Původní Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění zahájila svou činnost právě v budově tehdy zcela nového Národního muzea (1891). To připomněl při zahájení výstavy 15. října 2015 rovněž ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Také předseda AV ČR Jiří Drahoš ocenil vzájemnou spolupráci s Národním muzeem. Souběžně s expozicí, na níž se představuje 17 pracovišť AV ČR, se mohou návštěvníci seznámit s vývojem českého jazyka od 16. do 19. století v rámci výstavy Grammatyka Cžeska, kterou připravil Ústav pro jazyk český.
Univerzita Pardubice ve spolupráci se studenty Universitas zve na již III. ročník konference VĚDĚNÍ MLADÝM, která se uskuteční ve čtvrtek 12. listopadu 2015 v Aule Arnošta z Pardubic Univerzity Pardubice. Konference, jež se koná v rámci Týdne vědy a techniky, je určena zejména studentům středních škol. Jejím cílem je vytvořit prostor pro sdílení poznatků studentů se zájmem o nejrůznější témata od fyziky, chemie, matematiky, elektroniky až po filosofii, psychologii, sociologii či esejistiku. Více informací viz http://bravo.upce.cz/.
Diplomy s titulem „doktor věd“ (DSc.) převzali 14. října 2015 noví nositelé tohoto nejvyššího vědeckého titulu v České republice. Ceremoniál se tradičně uskutečnil v reprezentativní dvoraně Knihovny AV ČR za účasti zástupců pracovišť, kde vyznamenaní badatelé působí, vrcholných představitelů Akademie věd ČR včetně jejího předsedy prof. Jiřího Drahoše, členů komisí pro obhajoby a dalších významných hostů. Titul „doktor věd“ uděluje AV ČR již od roku 2003 vědeckým osobnostem jako výraz jejich zvláště vysoké vědecké kvalifikace prokázané vytvořením závažných, vědecky originálních prací důležitých pro rozvoj bádání v určitém vědním oboru a charakterizujících vyhraněnou vědeckou osobnost.
Ústav přístrojové techniky AV ČR a Fyzikální ústav Akademie věd ČR pořádají v Zámeckém hotelu Třešť ve dnech 21. až 23. října 2015 třídenní multioborovou konferenci LASER 55. Pátý ročník konference je pořádaný u příležitosti 55. výročí vynálezu laseru a celosvětových oslav Roku světla. „Kromě tradičních příspěvků mapujících aktuální vývoj laserových technologií a neformálního networkingu s kolegy z aplikované a vědecké sféry, se mohou účastníci těšit na speciální program,“ láká Bohdan Růžička z Ústavu přístrojové techniky (ÚPT) a vypočítává: „V posterové sekci bude ke spatření výstava k Roku světla, večer plánujeme světelnou UV show a Úžasné divadlo fyziky přijede do Třešti s novým světelným představením.“
Na webových stránkách Akademie věd ČR je zveřejněna podpora projektů v rámci 2. výzvy 2015 Fellowshipu Josefa Dobrovského.
Smyslem Fellowshipu je podpora „českých studií“ v jejich národním i teritoriálním vymezení, a to formou financování krátkodobých studijních pobytů zahraničních badatelů na ústavech AV ČR. Podpora je určena pro mladé badatele (zpravidla do 35 let), kteří pro svou vědeckou práci potřebují studovat v České republice zdejší historické, kulturní, umělecké, jazykové, geografické či přírodní reálie. Více viz http://www.avcr.cz/.
V rámci programu Strategie AV21 „Potraviny pro budoucnost“ se 23. listopadu 2015 od 9:00 hod. v budově Akademie věd ČR na Národní třídě (místnost č. 205) uskuteční seminář Bezlepková dieta: Léčebné využití a nové potravinové zdroje. Akci uvádějí a moderují prof. Helena Tlaskalová-Hogenová a dr. Daniel Sánchez z Mikrobiologického ústavu AV ČR, v. v. i. Vzhledem k omezené kapacitě sálu je nutné se předem přihlásit na kvasnickova@ueb.cas.cz.
Velvyslanec Francouzské republiky v Praze Jean-Pierre Asvazadourian, rektor Univerzity Karlovy prof. Tomáš Zima a předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš zahájili česko-francouzskou platformu výzkumu v humanitních a společenských vědách Platforma CEFRES, jež nově spojuje výše zmíněné akademické instituce a Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (Centre français de recherche en sciences sociales – CEFRES). Významné osobnosti české vědy a vzdělanosti se sešly 7. října 2015 v budově AV ČR na pražské Florenci, kde bude CEFRES nově sídlit a rovněž zpřístupní svou knihovnu čítající 6000 volně dostupných svazků.
Osmnáctý ročník soutěže, jejímž prostřednictvím společnost Siemens podporuje českou vědu a vysoké školství, přichází s několika novinkami. Již od konce srpna mohou studenti a vědci technických oborů přihlašovat své práce a projekty a soutěžit o finanční ocenění v celkové výši přes milion korun. Soutěžní klání se uskuteční v pěti kategoriích (nejvýznamnější výsledek základního výzkumu; nejvýznamnější výsledek vývoje/inovace; nejlepší pedagogický pracovník; nejlepší diplomová práce; nejlepší disertační práce), přičemž nově se vyhlašuje zvláštní ocenění pro studenta, který dosáhl mimořádných studijních nebo výzkumných výsledků navzdory zdravotnímu postižení či sociálnímu znevýhodnění. Novinkou je výzva přímo pro vás: doporučte kamaráda a vyhrajte 5000 korun; pokud znáte studenta se skvělou diplomovou nebo disertační prací, který možná jen o soutěži zatím neví, dejte organizátorům vědět – jestliže zvítězí, také vy obdržíte finanční odměnu.
Uzávěrka přihlášek je 10. listopadu 2015 pro všechny kategorie.
Letošní ročník se opět koná pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva průmyslu a obchodu, Akademie věd ČR a nově i místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka.
English
