Tiskové zprávy

V listopadu se CVVM v rámci svého pravidelného šetření  Naše společnost zajímalo i o názory občanů na současnou ekonomickou situaci ČR a hodnocení aktuální životní úrovně jejich domácností. Výsledky ukazují, že poměr lidí, kteří hodnotí současnou ekonomickou situaci kladně a záporně, je přibližně vyrovnaný, kdy jako „dobrou“ ji shledává 29 % občanů a 30 % jako „špatnou“ a 39 % se přiklání k variantě „ani dobrá, ani špatná.“ V hodnocení životní úrovně své domácnosti jsou občané méně skeptičtí a dobrou životní úroveň deklaruje 44 % dotázaných oproti 18 % lidí, kteří svoji životní úroveň označili za „špatnou“. Zbývající část občanů ji hodnotí jako „ani dobrou, ani špatnou“.

V listopadu letošního roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., do svého pravidelného výzkumu několik otázek týkajících se tzv. Islámského státu. Konkrétně šetření zjišťovalo, zda se lidé zajímají o vývoj situace v souvislosti s jeho aktivitami a zda považují tzv. Islámský stát za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě. Položené otázky byly přitom zformulovány tak, aby výsledky odpovědí týkající se tzv. Islámského státu bylo možno srovnat s odpověďmi na analogické otázky v souvislosti s vývojem situace na Ukrajině.

V říjnu a listopadu 2015 dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkající se postojů veřejnosti k přijímání uprchlíků, konkrétně pak na postoj k přijímání uprchlíků z oblastí postižených válečným konfliktem a vnímání situace jako bezpečnostní hrozby, zájem o aktuální vývoj okolo této situace a krystalizaci názoru. Součástí dotazování bylo i hodnocení dosavadního působení Evropské unie, vlády ČR a dalších institucí. Šetření proběhla 5. – 12. října a 2.-9. listopadu, tedy ještě před teroristickými útoky v Paříži.

V rámci svého říjnového šetření CVVM zkoumalo, jak lidé vnímají současnou sociálně-ekonomickou situaci svých domácností. Dotázaní se vyjadřovali k tomu, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy a zda svoji domácnost považují za bohatou či naopak chudou. Dále se pak šetření podrobněji věnovalo tomu, na které potřeby mají domácnosti ve svém rozpočtu dostatek peněz a na které nikoli.

V říjnovém šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v listopadu 2015 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly zařazeny horní a dolní komora Parlamentu ČR, prezident, vláda, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva, starostové a hejtmani.

V září 2015 CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., zopakovalo některé otázky s tematikou piva, které jsou součástí výzkumného projektu Pivo v české společnosti probíhajícího od roku 2004. Tato tisková zpráva uvádí základní výsledky otázek zaměřených na to, zda si čeští konzumenti pivo vybírají, zda jsou věrní oblíbené značce nebo zkoušejí neznámá a také jaký je jejich zájem o informace týkající se českého piva.

V září 2015 CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., zopakovalo některé otázky s tematikou piva, které jsou součástí výzkumného projektu Pivo v české společnosti probíhajícího od roku 2004. Tato zpráva přináší základní výsledky o podílu konzumentů piva mezi dospělými obyvateli České republiky a o množství a frekvenci, s jakou pivo pijí. Zpráva si všímá také postavení piva nealkoholického a jeho vývoje v posledních letech.

Součástí říjnového šetření CVVM bylo několik otázek zaměřených na obecnou politickou orientaci občanů. Výzkum zjišťoval, ke kterým ideologickým proudům se občané cítí být blízko, a dále zkoumal jejich názory na některé základní otázky, v nichž se jednotlivé názorové proudy tradičně rozcházejí.

V šetření realizovaném v listopadu CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, kohoby volili.

Volební model naznačuje předpokládané výsledky voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu. Volební model vychází ze stranických preferencí, ale zahrnuje pouze dotázané, kteří se voleb chtějí zúčastnit a kteří uvedli nějakou stranu – v zásadě jde tedy o preference bez nerozhodnutých a nevoličů.