V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.
PETR ČORNEJ
Název rozměrné knihy poněkud klame. Česká (a speciálně husitská) problematika totiž vyplňuje necelou polovinu publikace, jež se ve skutečnosti věnuje analýze apokalyptických představ v širokém časovém záběru od zrodu křesťanství až do sklonku středověku. K imponujícímu badatelskému rozkročení vedly Pavlínu Cermanovou pravděpodobně dva hlavní důvody. Předně to byla snaha zmapovat myšlenkové podloží, z nějž husitské představy o skonání věků vyrůstaly, a dále pak úsilí překonat tradiční českou optiku a zasadit sledované téma do vpravdě evropských souvislostí. Zvolený přístup zároveň prozrazuje autorčinu generační příslušnost ke skupině medievistů (Pavel Soukup, Dušan Coufal, Pavlína Rychterová), kteří soustavně zkoumají reformní proudy 14. a 15. století s cílem postihnout duchovní rozměr husitské epochy. Navazují tak na někdejší podněty Jaroslava Golla, Vlastimila Kybala, Kamila Krofty, Karla Chytila, ale i Amedea Molnára, Bohuslava Součka a Jany Nechutové, vědomých si, že bez objasnění teologické a náboženské komponenty nelze husitství pochopit. Pramenným záběrem a bez nadsázky světovým rozhledem po vědecké produkci však Cermanová všechny své domácí předchůdce předčí. To by ji ale nemělo vést k určité přehlíživosti vůči česky píšícím odborníkům, jejichž jména překvapivě chybějí v seznamu literatury (jen namátkou uvádím Emanuela Michálka, s jehož postřehy se autorka v zásadě shoduje, Eduarda Petrů či Petra Nejedlého).
OLGA ZITOVÁ
Kniha Von der Stunde der Hoffnung zur Stunde des Nichts (Od hodiny naděje k hodině nicoty, Arco 2009) přináší rozhovory s Eduardem Goldstückerem, významným germanistou, diplomatem a levicovým intelektuálem 20. století. Rozhovory s ním vedl od roku 1998 Eduard Schreiber, filmový režisér, překladatel z češtiny a vydavatel. Témata, která stihli do Godlstückerovy smrti v roce 2000 společně probrat, jsou v knize seskupena do šesti kapitol. Nejdříve je Goldstücker dotazován na vztah k židovství („Herkunft und jüdische Wurzeln“, Původ a židovské kořeny), dále jsou na řadě vzpomínky na studentská léta („Prager Jahre“, Pražská léta) a kapitola o německé i české literatuře („Deutsche und tschechische Literatur“, Německá a česká literatura). Následuje kafkovsky nazvaná kapitola „Proceß“ (Proces), v níž Goldstücker hovoří o letech strávených ve vězení. Na ni navazuje životní zklamání koncentrované v kapitole „Prager Frühling“ (Pražské jaro). Obecnějším úvahám o vlivu historie, počínaje Bílou horou, na utváření české mentality je věnována závěrečná kapitola „Bann der Geschichte“ (Klatba dějin).
JIŘÍ SOUKUP
U příležitosti 130. výročí narození Maxe Broda a v souvislosti s novou edicí jeho spisů (vycházejících v göttingenském nakladatelství Wallstein) se v Praze ve dnech 26.–29. května 2014 uskutečnila mezinárodní vědecká konference Max Brod. Die „Erfindung“ des Prager Kreises (Max Brod. „Vynález“ Pražského kruhu), kterou uspořádalo Moses Mendelssohn Zentrum für europäisch-jüdische Studien (Postupim) ve spolupráci s Ústavem germánských studií FF UK (Praha) a Institut für Musikwissenschaft Weimar-Jena. Program konference, na níž se svými příspěvky vystoupily více než dvě desítky přednášejících, byl rozdělen do pěti tematických bloků. Jednacím jazykem byla němčina.
MAREK FAPŠO
Uchopit recenzi sborníku jako jeho reprodukci a polemiku s jednotlivými příspěvky nemá valného významu. Je třeba uchopit jejich soubor v totalitě položené otázky. Ale není příliš troufalé a metodologicky pochybné pokládat nějakému sborníku apriorní otázku, kterou si sám třeba ani nekladl? Odpovědí nechť je následující text.
STEFAN SEGI
Roku 2013 vzniklo jako společné pracoviště Ústavu pro českou literaturu AV ČR a Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Centrum pro studium komiksu (CSK). Pomineme-li jistou dávku anachronie, představuje kolektivní monografie Signály z neznáma první publikaci tohoto badatelského střediska, jež chce soustavně rozvíjet soudobá studia komiksu. Jádro autorského týmu Signálů se přitom komiksové problematice systermaticky věnuje již delší dobu. Martin Foret, Michal Jareš a Pavel Kořínek přispěli blokem o teorii komiksu do sborníku Česká literatura v intermediální perspektivě (2011) a stejný autorský okruh spolu s Tomášem Prokůpkem připravil i speciální komiksologické číslo České literatury (2010/5) a vydal sborník Studia komiksu: možnosti a perspektivy (2012). Další publikace, dvoudílné Dějiny československého komiksu 20. století a teoretická práce V panelech a bublinách v současné době vznikají, přičemž ona historická práce by měla vyjít ještě v letošním roce; připočteme-li kurátorství rozsáhlé výstavy věnované českému komiksu i řadu popularizačních přednášek, nelze produktivitu personálně dosti omezeného CSK než obdivovat.