Profesní složení vesměs mladších účastníků zahrnovalo obory sociologie, dějin literatury, dějin umění a teorie architektury. Jan Sládek (UK v Praze) se věnoval nestabilní situaci politických stran v ČR, motivacím politické kariéry a roli neziskového sektoru. Jaromír Mazák (UK v Praze) zdůraznil ambivalentní roli nových médií, online prostředí a sociálních sítí a jejich dopad na jednání jednotlivých vrstev elektorátu. Jakub Mlynář (UK v Praze) nastínil různé mody vztahu biografie a "velkých" dějin; několika příklady orální historie pak demonstroval subjektivní optiku vyplývající z individuálního lidského příběhu a míry pocitu sociální sounáležitosti. Merse Pál Szeredi a Gíbor Dobó (Kassák Museum, Budapest) přítomné seznámili s paradoxy života a tvorby přední osobnosti maďarské avantgardy Lajose Kassáka, Barbara Vujanović (Ivan Meštrović Museum, Zagreb - Split) potom s proměnlivým vztahem proslulého chorvatského sochaře Ivana Meštroviće k několika politickým režimům, jimiž jeho život prostupoval. Vendula Hnídková (Ústav dějin umění AV ČR) poukázala na dosud neznámé kontroverzní aspekty díla a působení architekta a teoretika Pavla Janáka. Eva Janáčová (Ústav dějin umění AV ČR) se věnovala pohnutým osudům českých židovských umělců a umělkyň, Klára Němečková (Staatliche Kunstsammlungen Dresden) představila širší dobové souvislosti vzniku ikonického stolního servisu Urbino, Maria Topolčanská (Slovenská akademie věd) připomenula společensko-politické angažmá českých a slovenských architektů v období 70. - 90. let 20. století, Jelena Sesnić (University of Zagreb) se zaměřila na reflexi náročného období postjugoslávských válek a přechodu od socialismu k tržnímu kapitalismu v chorvatské literatuře.
Nedílnou součástí nabitého programu byla živá diskuze všech zúčastněných probíhající po jednotlivých referátech. Její intenzita mj. stvrdila nevyčerpaný potenciál stanoveného tématu skýtajícího mj. mnohé odpovědi na palčivé a často zamlčované otázky týkající se konkrétní národní (či státní) identity, loyality a solidarity, jakož i kolizních momentů a společenských tabu. Započatý mezioborový dialog se ukázal jako nosný a s ohledem na komplexnost problematiky vysoce žádoucí.
Elites in the 20th Century: Continuity or Discontinuity
V pátek 20. listopadu 2015 se v Akademickém konferenčním centru v Husově ulici uskutečnil mezinárodní workshop "Elites in the 20th Century: Continuity or Discontinuity", který v rámci Strategie AV21 pořádal Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i. ve spolupráci s Katedrou sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Tématem interdisciplinárního dialogu byla úloha a osudy politických a intelektuálních elit v souvislosti s proměnami politických režimů ve střední Evropě ve 20. století (mezníky 1918, 1938/1939, 1945, 1989/1990).
Přiložený soubor: WS Elites Prague 2015.pdf
Poslední aktuality
- 03 / 12 / 2015Stipendium Dr. Alfreda Badera pro doktorandy na výzkum evropského umění a architektury od středověku do 20. století
- 03 / 12 / 2015Sváteční člověk. 150 let od narození Antonína Podlahy
- 03 / 12 / 2015Den s Ústavem dějin umění v Národním muzeu
- 02 / 12 / 2015„Benedictus Christiformis“ a malby v břevnovském kostele sv. Markéty
- 01 / 12 / 2015Slavné stavby rodiny Luragů v Čechách
- 23 / 11 / 2015Umělecké dílo jako prostředek komunikace
- 23 / 11 / 2015Dienzenhoferovský skicář – příspěvek k poznání výuky architektury v době baroka
- 23 / 11 / 2015Elites in the 20th Century: Continuity or Discontinuity
- 19 / 11 / 2015Klára Benešovská oceněna rytířským Řádem za zásluhy Lucemburského velkovévodství
- 18 / 11 / 2015Sváteční člověk. 150 let od narození Antonína Podlahy