Intelektuální přínos husitských myslitelů, převratné změny ve společnosti a inovace v oblasti písemnictví či hudby jako by upadly v zapomnění. Odborné bádání přitom právě v posledních pětadvaceti letech přineslo nové poznatky a interpretace ukazující provázanost českých dějin 15. století s vývojem v soudobé Evropě, ale také unikátní impulzy, kterými se husitství vymyká své době. Kniha Husitské století shrnuje výsledky tohoto výzkumu a podává ve čtyřech oddílech vyvážený obraz této epochy, nezávislý na ideologických předsudcích. Mezi historický nástin revoluční doby a pokompaktátního období jsou vklíněny oddíly věnované sociálním dějinám a mocenské konstelaci v zemích České koruny i kulturnímu a duchovnímu vývoji. Kniha vychází ve spolupráci s Centrem medievistických studií Filosofického ústavu AV ČR.

Soubor jedenácti studií z pera kolegů a žáků prof. PhDr. Františka Šmahela, DrSc, dr. h. c. mult., je sondou do detailu středověkého dne, který mnohdy uniká pozornosti i možnostem výzkumu. Studie zaměřené na různá středověká prostředí se tohoto detailu dotýkají a zároveň upozorňují na limity dochovaných pramenů i badatelských kapacit.

Publikace ukazuje židovské komunity středoevropských měst z mnoha úhlů pohledu. Dozvídáme se o jejich usídlování, vztazích k panovníkovi, novém osídlování míst, odkud byli vypuzeni, o finančním podnikání, ale také o kultuře, rabínské literatuře, každodenním životě, jazyku, pohřbívání a vztazích ke křesťanské většině. Jednotlivé kapitoly představují výsledky původního výzkumu dochovaných literárních i hmotných pramenů.

Židé se trvale usazovali v Českých zemích od 11. století, ale jako obchodníci přicházeli už mnohem dříve. 41. svazek Archivu českého je první úplnou sbírkou zpráv o Židech od nejstarších dob do nástupu Karla IV. na český trůn (1347). Regesta jsou v češtině, dokumenty jsou citovány v původních jazycích a doplněny českými kritickými poznámkami. Z těchto střípků, které se kupodivu dobře čtou, musí historici skládat živý obraz doby.