Zprávy

Regionální rozdíly v kupní síle

Cenové hladiny v jednotlivých regionech České republiky mají významný dopad na relativní výši průměrných důchodů v ekonomice. Například na první pohled bohatí Pražané si tak při zohlednění pražské cenové hladiny mohou reálně dovolit stejně jako obyvatelé ostatních regionů.

Shrnutí studie IDEA od autorů Matěje Bajgara a Petra Janského si můžete přečíst níže.

• Zohlednění regionálních rozdílů v cenových hladinách má významný dopad na relativní výši průměrných reálných mezd, platů, důchodů a dávek v jednotlivých krajích.
• Nominální mzdy v soukromém sektoru jsou sice v Praze o 43% vyšší než v celé zemi, ale za polovinou tohoto náskoku stojí vzdělání a profesní skladba pražské pracovní síly a další polovinu vyváží vyšší cenová hladina v Praze. Daný pracovník si tak v Praze vydělá reálně stejně jako si v průměru vydělá obdobný pracovník ve zbytku země.
• Z ostatních krajů jsou nejvyšší reálné mzdy v soukromém sektoru v Středočeském kraji, nejnižší v Karlovarském a Zlínském kraji. Když navíc zohledníme vzdělání a další charakteristiky pracovníků, jsou nejvyšší reálné mzdy v soukromém sektoru ve Středočeském, Ústeckém a Plzeňském kraji, nejnižší naopak ve Zlínském a Jihomoravském kraji.
• Nejvyšší reálné platy ve veřejném sektoru jsou díky relativně nízkým cenovým hladinám ve Královehradeckém, Ústeckém a Plzeňském kraji, nejnižší naopak v Jihomoravském a Zlínském kraji. Po zohlednění vzdělanostní úrovně jsou jednoznačně nejnižší reálné platy ve veřejné sféře v Praze.
• Nominální starobní důchody jsou nejvyšší v Praze, ale reálné důchody jsou zde kvůli vysokým cenovým hladinám naopak nejnižší, 10% pod průměrem a o 15% nižší než v Ústeckém kraji. Reálné důchody jsou nízké rovněž v Jihomoravském kraji.
• Zohlednění regionálních cenových hladin při stanovování platů státních zaměstnanců, starobních důchodů a sociálních dávek by mohlo snížit regionální nerovnosti v reálných příjmech mezi některými skupinami obyvatel a vést k částečnému narovnání možnosti získat pro práci ve veřejném sektoru kvalitní zaměstnance. Zároveň by ovšem mohlo dále prohloubit ekonomické rozdíly mezi jednotlivými kraji a potenciálně by vyžadovalo citelné náklady spojené s administrativou a dodatečným sběrem dat.

Celou studii naleznete zde.