Dnešní moderní komunikace jsou budovány pro vysoké přenosové rychlosti v řádech GB-TB/s, což vyžaduje kvalitní optické sítě. Myšlenku přenosu informací pomocí optických vláken prosadil Ch. K.Kao, za což mu byla v roce 2009 udělena Nobelova cena. V Československu se s jejich výzkumem začalo v roce 1979; podstatou je příprava materiálů na bázi křemenného skla o velmi vysoké čistotě a přesnosti.
Vedle masivní komerční produkce standardních komunikačních vláken se dnes výzkum v této oblasti zabývá především vývojem speciálních vláken pro vláknové zesilovače, lasery a vláknově-optické sensory. Takové sensory slouží k reverzibilní on-line detekci řady fyzikálních vlastností (teplota, tlak, ozáření, poloha aj.) nebo chemických a biochemických vlivů. Proto jsou používány pro sledování a řízení řady průmyslových procesů, k monitorování životního prostředí, v medicíně aj. Pozornost bude soustředěna zejména na optickou detekci pH v biologických mikroskopických vzorcích a na detekci uhlovodíků (benzinu apod.) ve vodě.
Obr. 1: Optické vlákno
Obr. 2: Vláknově-optická detekce pH v kapkách exudátu
Celou přednášku si můžete přečíst zde.