Český vědecký přístroj přistane na Marsu
25.11.2015
Evropská kosmická agentura oznámila výsledky soutěže návrhů vědeckých přístrojů pro přistávací platformu mise ExoMars 2018. Jedním z vybraných návrhů je i modul analyzátoru elektromagnetických vln připravený týmem pracovníků oddělení kosmické fyziky a oddělení horní atmosféry Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. „Náš modul vlnového analyzátoru umožní poprvé na místě ověřit, existují-li bleskové výboje v prachových bouřích a větrných vírech. Dalším úkolem připravovaného modulu je zjistit, mohou-li se rádiové vlny šířit z meziplanetárního prostředí až na povrch Marsu,“ vysvětluje vedoucí týmu prof. Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Největší detektor kosmického záření vstupuje do nové éry
18.11.2015
Observatoř Pierra Augera v Argentině oslavila v těchto dnech 15 let úspěšného fungování. Na vědeckém symposiu bylo představeno její významné vylepšení nazvané AugerPrime, které mj. umožní českým vědcům pokračovat v odhalování tajemství kosmického záření a zajistí další provoz tohoto prestižního experimentálního zařízení. „V tomto projektu se setkávají inovace a základní výzkum. Je to především spolupráce našich optiků, částicových fyziků a astronomů, která činí český příspěvek viditelným a důležitým v mezinárodním kontextu,“ uvedl prof. Jan Řídký, ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR a národní zástupce ČR ve výboru Observatoře.
Fyzici změřili sílu držící antihmotu pohromadě
10.11.2015
Vědci z Ústavu jaderné fyziky AV ČR a z Českého vysokého učení technického v Praze spolu se svými dalšími zahraničními kolegy z experimentu STAR, který umožňuje studovat vlastnosti antihmoty v laboratorních podmínkách, změřili poprvé sílu mezi nejlehčími jádry antihmoty - antiprotony. Pomocí metody korelační femtoskopie vyvinuté dr. Richardem Lednickým z Fyzikálního ústavu AV ČR ukázali, že velikost interakce mezi dvěma antiprotony je stejná jako mezi dvěma protony. "Existuje mnoho způsobů, jak ověřit symetrii mezi hmotou a antihmotou, existují dokonce i mnohem přesnější testy, avšak kromě přesnosti je třeba tuto symetrii testovat i kvalitativně různými způsoby. Právě takovým testem bylo nynější měření." říká dr. Lednický, spoluautor publikace v prestižním časopise Nature, věnované tomuto výsledku.
Přibližující se galaxie
6.11.2015
Česká astrofotografie měsíce
Složení tří fotografií umožnilo pohled, ke kterému v budoucnu ani nebudeme potřebovat dalekohled. Prostě se postavíme pod hvězdnou oblohu a podíváme se do souhvězdí Andromedy. Dva a půl milionu světelných let vzdálená galaxie M 31 a naše Galaxie se totiž k sobě přibližují rychlostí čtyř set tisíc kilometrů za hodinu. K prvním průnikům obou vesmírných seskupení dojde ale až za téměř čtyři miliardy let. A teprve po další miliardě let vznikne nová, patrně eliptická, superobří galaxie. Naše Slunce se posune z „předměstí Mléčné dráhy“ až do vzdálenosti přibližně sto tisíc světelných let od středu nového útvaru kamsi na úplnou periferii.
ELI Beamlines vstupuje do druhé fáze realizace
20.10.2015
Slavnostní otevření mezinárodního laserového výzkumného centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech se uskutečnilo 19. října 2015 za účasti mnoha významných hostů. Oficiálně tak byla ukončena první fáze realizace projektu světového významu. „Přestože cesta k tomuto otevření byla velmi dlouhá, jsme teprve na začátku nových úžasných objevů,“ zmínil ve svém projevu předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš, který také připomněl, že před rokem se otevíralo naproti stojící již plně funkční laserové centrum HiLASE. Další z významných hostů, předseda Senátu PČR Milan Štěch, vyjádřil přesvědčení, že centrum ELI bude velkým přínosem pro celou Českou republiku.
Vztahy v proměnlivosti klimatu Země
14.10.2015
Vědci z Ústavu informatiky AV ČR ve spolupráci s kolegy z Postupimského ústavu pro výzkum dopadu klimatu vyvinuli novou matematickou a výpočetní metodu k posouzení kauzálních souvislostí změn meteorologických veličin v různých oblastech světa. Změny v teplotě, množství srážek či síle větru na jednom místě na Zemi totiž mohou ovlivnit obdobné změny i na velmi vzdáleném místě. „Porozumění těchto souvislostí je klíčová znalost, kterou potřebujeme k posouzení rizik spojených se změnami klimatu,“ vysvětluje spoluautor metody RNDr. Milan Paluš, DrSc., z Ústavu informatiky AV ČR. Výsledky publikoval prestižní časopis Nature Communications.
Reflexní mlhovina LBN 552
7.10.2015
Česká astrofotografie měsíce
Amatérský astrofotograf Pavel Pech jezdí po práci po nocích fotografovat noční oblohu, přičemž je schopen dosáhnout technicky i vizuálně atraktivních snímků. Tentokrát zachytil reflexní mlhovinu v souhvězdí Kefea. Uvnitř se nachází hvězdná formace takzvaných Herbig-Haro objektů, tedy nově se rodících hvězd. Jejich výtrysky hmoty velkou rychlostí několika set kilometrů za sekundu narážejí do okolního plynu. Trvají řádově několik tisíc let. Nalezneme je také na tomto snímku jako oranžově svítící, poněkud mlhavé objekty uvnitř tmavé mlhoviny tvaru vysoké boty vlevo nahoře od jasné modré hvězdy, která snímku dominuje.
Přední evropští odborníci na výzkum termojaderné fúze se sešli v Praze
25.9.2015
Ústav fyziky plazmatu AV ČR pořádal ve dnech 24.–25. září 2015 v Praze sedmou Programovou konferenci tokamaku COMPASS, spojenou s 18. setkáním Mezinárodního poradního výboru (The International Board of Advisors). „Hlavním cílem konference byla prezentace parametrů, diagnostického vybavení a možností tokamaku COMPASS a naplánování experimentů pro rok 2016 s co nejširším zapojením spolupracujících evropských laboratoří,“ uvedl ředitel Ústavu fyziky plazmatu RNDr. Radomír Pánek, Ph.D. Velmi přínosná byla zejména účast významných odborníků v oblasti výzkumu termojaderné fúze.
Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem
8.9.2015
Česká astrofotografie měsíce
Každoročně kolem 12. srpna jsme svědky meteorického roje Perseidy. Meteory Perseid způsobují malá tělíska rozměrů milimetrů, která se před mnoha desítkami, stovkami či tisíci let oddělila od komety Swift-Tuttle, prolétající kolem Slunce, která právě vnikla do zemské atmosféry a zazářila svým posledním světlem. Rychlost Perseid je úctyhodná, téměř šedesát kilometrů za sekundu, a tak při průletu atmosférou shoří. Podobné, v současné době i vydatnější meteorické roje se objevují i jindy během roku. V lednu Kvadrantidy, v květnu Aquaridy a v prosinci Geminidy a další. Fotografie je kompozicí několika snímků pořízených během sedmi dní.
Letní škola astronomie v Brně
31.8.2015
Astronomický ústav Akademie věd České republiky spolu s Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity (MU), organizací OPTICON a Mezinárodní astronomickou unií v Univerzitním kampusu Bohunice v Brně pořádá letní školu „ESO/OPTICON/IAU summer school on modern instruments, their science case, and practical data reduction“. Koná se od 1. do 11. 9. v Brně a jde o jedinečnou mezinárodní akci. Hlavním úkolem je vzdělávat mladé české astronomy, většinou studenty Ph.D. oboru astronomie, kteří budou pracovat po boku svých zahraničních kolegů na nejmodernějších projektech astronomie, pod vedením špičkových lektorů Evropské jižní observatoře (ESO), které je ČR členem od roku 2007 a dalších prvotřídních evropských pracovišť.
V noci ze 12. na 13. srpna vyvrcholí meteorický roj Perseidy
7.8.2015
Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v dopoledních hodinách 13. srpna, tedy ve čtvrtek. Nejvíce meteorů v Česku spatříme v noci ze 12. na 13. srpna 2015. V průběhu této noci uvidíme na obloze zejména mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Na pozorování roje Perseid si vyhledejte místo daleko od měst s co nejlepším výhledem do všech stran. Pro sledování úkazu není třeba žádný dalekohled – meteory vylétají náhodně po celé obloze a jsou dost výrazné na pozorování pouhýma očima. Díky vhodné fázi Měsíce nebude noc v podstatě vůbec osvětlena měsíčním svitem. Znovu budou mít Perseidy takto příznivé podmínky až v roce 2018.
Nové možnosti zobrazení molekul pomocí mikroskopu atomárních sil
6.8.2015
Vědci z Fyzikálního Ústavu AV ČR společně s kolegy z Ósacké univerzity v Japonsku představili novou metodu, která výrazně posouvá možnosti rastrovacích mikroskopů zobrazit strukturu jednotlivých molekul. „Metoda submolekulárního zobrazení jednotlivých molekul při pokojové teplotě otevírá například nové možnosti při studiu katalytických reakcí na površích pevných látek. Mimo jiné možnost zobrazení molekulární struktury umožní přesnou identifikaci jednotlivých molekul, které vznikly během reakce na povrchu pevné látky. Znalost výsledných molekulárních produktů nám také umožní stanovit průběh samotné chemické reakce,“ vysvětluje jeden z autorů Ing. Pavel Jelínek, Ph.D., z Fyzikálního ústavu AV ČR. Práci publikoval prestižní časopis Nature Communications.
Pluto jako z dob minulých
3.8.2015
