Archiv publikací

Je možné myslet dobré jednání v deterministicky určeném světě? Existují obecně platné morální zákony, které nám pomohou při vlastním rozhodování nebo při posuzování činů druhých lidí? Jaký je vztah mezi filosofickým a náboženským pojetím dobra? Cílem knihy je představit devět vybraných přístupů k těmto otázkám a k etickým otázkám vůbec. Druhý svazek trojdílného projektu Přístupy k etice se zaměřuje na významné novověké a některé moderní autory.

Der städtische Raum im Mittelalter – Ort des Zusammenlebens und des Konflikts/Urban space in the Middle Ages – a place of coexistence and conflicts

The present volume shows the Jewish communities in Central European towns from multiple points of view. We learn about the progress of their settlement, their relations to the sovereign, how they resettled in the places from where they had been expelled and about their financial business, but also about their culture, rabbinic literature, everyday life, language, burials and their relations to the Christian majority population. Each chapter presents results of original research based on extant written and material sources.

Texts in English and German

Kniha se zabývá tématem sociálních, ekonomických a politických rozporů globálního kapitalismu. Věnuje se zneuznání různých sociálních skupin, analyzuje jejich úsilí o spravedlnost a odkrývá nové společenské alternativy. Obsahuje polemiku s liberálním a neoliberálním stanoviskem. Diskuse navazuje na kritickou teorii globální společnosti a politiky, kterou formuloval Marek Hrubec. Kniha je určena jak čtenářům zajímajícím se o filosofii, politologii, sociologii a globální studia, tak i dalším zájemcům o současné společenské konflikty.

Ve spolupráci s Danielem Polakovičem a Tamásem Visi

Židé se trvale usazovali v Českých zemích od 11. století, ale jako obchodníci přicházeli už mnohem dříve. 41. svazek Archivu českého je první úplnou sbírkou zpráv o Židech od nejstarších dob do nástupu Karla IV. na český trůn (1347). Regesta jsou v češtině, dokumenty jsou citovány v původních jazycích a doplněny českými kritickými poznámkami. Z těchto střípků, které se kupodivu dobře čtou, musí historici skládat živý obraz doby.

Kniha Intencionalita a apriorita. Studie ke vztahu Brentanovy a Husserlovy filosofie představuje základní pojmy Brentanovy deskriptivní, apriorně orientované psychologie s důrazem na tu část Brentanovy nauky, na kterou navázala fenomenologie Edmunda Husserla, přičemž rozebírá i některá aristotelská východiska Brentanova projektu. Diskutován je také přínos Twardowského nauky o obsahu a předmětu představ. V druhé části je podán stručný nástin rozvoje Husserlovy rané koncepce intencionality a myšlenky jejího apriorního popisu v období před publikováním Logických zkoumání, a to zejména rozlišení reprezentace a názoru, obsahu a předmětu, transformace Husserlova pojetí soudu, přijetí Bolzanových představ a vět o sobě, názoru obecnin a Husserlův pokus o řešení problému intencí neexistujících předmětů. Kromě analýzy usnadňující pochopení rané fenomenologie Edmunda Husserla chce kniha upozornit na Brentanovu filosofii, která byla významnou součástí německy psané filosofie v Čechách před druhou světovou válkou.

Záznam čtveřice rozprav z konference Evropa a Česko 2113, kterou Knihovna Václava Havla uspořádala spolu s Ace Academy v prostorách Amerického kulturního centra v Praze v květnu 2013: I. Historie (Miroslav Bárta / Ivo Budil / Václav Cílek / Václav Drška / Martin Kovář / Michal Stehlík), II. Sociologie (Jeroným Klimeš / Stanislav Komárek / Jaroslav Petr / Jitka Rychtaříková / Jan Sokol), III. Ekonomika, vize, katastrofismus i výtvarné umění (Petr Hlaváček / Petr Koubský / Zdeněk Kudrna / Jan Macháček / Daniel Münich / Zbyněk Petráček / Tomáš Pospiszyl), IV. Příroda (Václav Cílek / Lukáš Čížek / Vladimír Kokolia / Vojen Ložek / Jan Zrzavý).

Critical theorists have been aware of both injustice in practice and the serious deficits in social research of injustice which have been made by various traditional and contemporary studies. Critical theory also makes it possible to develop an alternative description of the society and a normative articulation of the required state of society. However, it can be done in various ways. This book offers essays focusing on a connection between injustice and misrecognition, respectively justice and recognition (Anerkennung). The formulation of the issue of justice and recognition is closely linked with Axel Honneth as a Critical theorist who mostly contributed to philosophical and social scientific research on recognition.

The book shows and evaluates what the contributions of Honneth's theory of social recognition and its relation to justice are. The book as the whole contributes to the current theoretical discussions on justice at domestic and global levels, and presents the significant role of recognition in them.

Život a smrt kazatele

Když se Janu Husovi blížila čtyřicítka, zdál se být na vrcholu slávy a vlivu. Známý kazatel v Betlémské kapli a bakalář svaté teologie se těšil podpoře královského dvora i přátelství pražského arcibiskupa.
Brzy ale přišly potíže: udání, procesy, klatba, vyhnanství a po něm odchod do Kostnice. Tam byl Hus nakonec uvězněn a upálen jako kacíř. Po celý život se přitom zabýval stejnými myšlenkami jako otcové kostnického koncilu – jak napravit zlořády v církvi, sužované papežským schizmatem a nedůstojným životním stylem kleriků. Co tedy otcové koncilu shledali na Janu Husovi tak nebezpečným, že jej poslali na smrt v plamenech? Kniha se zabývá genezí rozsudku a hledá jeho příčiny v osobitých rysech Husovy životní dráhy a veřejného působení. Líčí jeho úspěch a pád: jakými cestami se mu podařilo získat si proslulost a vytvořit okruh stoupenců a proč to přilákalo pozornost strážců dogmatu. Jan Hus je tu chápán jako příklad veřejně angažovaného učence, který se kvůli své popularitě dostane do vážných potíží. Zachytit život a smrt kazatele znamená zároveň dozvědět se něco o pozdně středověké společnosti, jejím chápání světa, jejím vnitřním napětí a předsudcích.

Husovy listy z Kostnice podle edice Bohumila Ryby

Hranice pravdy stojí na pomezí mezi historií a fikcí. Autor v ní pojednává o dramatickém Husově procesu v Kostnici v letech 1414-1415. Její sepsání bylo podmíněno dobovou společenskou situací, kdy na své hranice pravdy dobrovolně vstoupili studenti Jan Palach a Jan Zajíc, které v dubnu téhož roku následoval jihlavský nástrojař Evžen Plocek. Šmahel svoji primárně historickou studii, založenou na dobových pramenech, jež z Husova zápasu činí příběh plný zvratů, osobního nepřátelství i boje za pravdu, zároveň pojímal jako mentonto pro současníky, jako poučení z minulosti pro přítomnost a budoucnost. Hranice pravdy je psána formou jakési reportáže, v níž Jan Hus vystupuje jako hrdina, jenž nepodlehl tlakům kostnických otců a jenž svoji pravdu hájil na kacířské hranici. Knihu doprovázejí Husovy listy z Kostnice v úpravě Bohumil Ryby (1900-1980).