Pracovníci Archeologického ústavu v Praze provádějí předstihový archeologický výzkum v předpolí hnědouhelného dolu Bílina. Cílem je identifikovat středověké zaniklé obce, známé z písemných zpráv. Vedle studia obytných domů a hospodářských budov je zkoumáno i pohřebiště. Unikátním projektem v rámci tohoto výzkumu je spolupráce s Kriminalistickým ústavem na porovnání historické a současné populace.

Lokalita Nesvětice se nachází v údolí Lomského a Radčického potoka. Povodí obou potoků je cílem archeologického bádání už od konce 19. století, kdy byly archeologické památky narušovány při těžbě cihlářské hlíny a při důlní činnosti (hnědé uhlí). Od 50. let zde byly realizovány početné výzkumy na předpolí rychle se rozrůstajících uhelných velkolomů. Archeologické nálezy na místě středověkých Nesvětic byly lokalizovány v 60. letech 20. století. Plošné archeologické výzkumy se tu prováděly v letech 1984–1988, ale přes významná zjištění o ojedinělosti lokality nebyly kapacity k pokračování výzkumu.

Nachází se zde vesnice s kostelem, poprvé zmiňovaná k roku 1238, která po většinu doby své existence patřila oseckému klášteru. Poslední písemné zprávy o funkční vsi jsou známy z doby před husitskými válkami. Zanikla nejpozději na přelomu 15. a 16. století.

Unikátním pokusem bude spolupráce s Kriminalistickým ústavem s cílem odebrat nekontaminované vzorky DNA ze stratigraficky nejmladších hrobů (13. století) a vypracovat metodiku, na jejímž základě by bylo možné získat adekvátní vzorky pro srovnání. V rámci archivního studia je prověřována kontinuita osídlení – podle soudních (pozemkových) knih a matrik, které prakticky souvisle pokrývají dobu od 16. do 20. století. Možnost či nemožnost propojení středověké a novověké populace pomocí DNA odvisí od důsledného formulování teoretického interpretačního modelu, který bude jak předem, tak i v průběhu prací nezbytné prověřit za pomoci řady dalších metod.

Samotným vykopávkám předcházela rozsáhlá příprava, zejména studium archivních dokumentů, map a literatury. Podařilo se shromáždit a kriticky vyhodnotit informace o všech starších archeologických nálezech z katastru Libkovic u Mostu, kde kromě samotných Libkovic registrujeme ještě další dvě zaniklé středověké vsi – Nesvětice a Elkersdorf. V rámci přípravných prací byl proveden povrchový průzkum terénu spojený se sběry zlomků nádob na naoraných polích, dále letecké snímkování krajiny a na vybraných plochách geofyzikální průzkum. Terénní archeologický výzkum je založen na vyhodnocení těchto vstupů.

Protože se jedná o komplexně pojímaný archeologický výzkum, vedle pracovníků Archeologického ústavu v Praze a Kriminalistického ústavu se na něm podílí i další instituce, například Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě.

Publikováno: 29.07.2013

Nesvětice, výzkum pohřebiště, foto ARUP