Projekt analyzuje prostorové vzorce volebních výsledků parlamentních voleb, které se na území dnešní České republiky konaly mezi roky 1920 a 2010. Na základě analýzy stranických preferencí a volební účasti identifikuje území s dlouhodobě stabilním volebním chováním a naopak území, v nichž se volební chování v průběhu sledovaného období nejvíce měnilo. Porovnáním s prostorovými vzorci demografických a sociálně-ekonomických charakteristik populace identifikuje území, v nichž lze volební výsledky nejlépe vysvětlit složením populace a naopak území, v nichž jsou volební výsledky nejvíce odlišné od toho, co by bylo možné na základě složení populace očekávat. Ve druhé části se projekt zaměří na detailnější analýzu mechanismů, kterými se prostorově specifické volební preference obyvatel udržují v čase, v řadě případů navzdory podstatným politickým, ekonomickým a sociálním změnám, ke kterým dochází.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 5, zobrazeno 1 - 5)
Volební chování individuálních voličů je ovlivňováno různými prostorově definovanými faktory. Zpravidla se vliv takových faktorů obecně označuje jako kontextuální efekty.
Kniha systematicky analyzuje prostorové vzorce výsledků parlamentních voleb na území Česka v meziválečném období a v období 1992 až 2006. Autoři sledují jak změny prostorových vzorců volebního chování voličů v čase, tak jejich souvislosti se vzorci socio-ekonomických a demografických charakteristik populace.
Článek se věnuje problematice kontextových vlivů na volební chování. V části českéodborné literatury bylo konstatováno, že vliv prostorového kontextu na volební chování v Česku je nevýrazný a že převážnou část teritoriální diferenciace volebních výsledků lze vysvětlit jako důsledek teritoriálních odlišností sociální skladby, tedy kompozičně. Tato studie zkoumá existenci kontextových efektů v detailním územním členění.
The article focuses on Czech/German ethnic boundary from former interwar Czechoslovakia and its persistence (or transience) in electoral behaviour in selected post-1989 elections. In the analytical part of the article links between populations in regions and electoral results is discussed in order ‘extract’ phantom borders. The analysis draws on both recent GIS data on historical spatial units and historical electoral data to explore the concept of phantom borders.
Facebook
Twitter