official magazine of CAS

 


Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

Books

English books prepared for publication by Academic bulletin

 

Akademie věd České republiky / The Czech Academy of Sciences 2014 a 2015

rocenka_obalka_en.jpg
The Czech Academy of Sciences has issued a report accounting selected research results achieved by its scientific institutes in all research areas in 2014 and in early 2015.
Full version you can find here.

 

kniha
VILLA LANNA IN PRAGUE
The new english expanded edition 

 

kniha
SAYING IT ...ON PAPER


Archive

Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

EUSJA General Assembly

eusja.jpg EUSJA General Assembly
& EUSJA Study Trip

Prague, Czech Republic
March 14–17, 2013

Galerie Jana Autengrubera v Pacově

Ve vzdálenosti asi čtyřiceti kilometrů od zámku v Třešti, který spravuje Akademie věd ČR, leží město Pacov. Do malebného místa na Vysočině bude mít v letošním roce dvojnásobný smysl udělat si výlet, protože zde byla ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR koncem roku 2011 otevřena Galerie Jana Autengrubera. Ústavu přinesla spolupráce možnost prosadit nový výzkum o malíři formou stálé expozice s textovými panely a výkladovou brožurkou.

14_1.jpg
Pohled do instalace Galerie Jana Autengrubera, Zámek Pacov

Těžko si představit lepší „aplikaci“ výsledků výzkumu než je zpřístupnění a osvětlení díla malíře v jeho rodném městě, navíc v důstojném prostoru opraveného zámeckého interiéru. Neexistuje mnoho příkladů, kdy vedení nevelkého města věnuje tolik pozornosti kulturnímu odkazu malíře, jehož díla spravuje ve svých sbírkách a jehož význam přesahuje region.
Pacovský rodák, malíř Jan Autengruber (1887–1920) studoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze (jeho spolužáky byli mj. Josef Čapek a Josef Lada) a absolvoval Akademii výtvarných umění v Mnichově. V Pacově absolvoval obecní školu, od dvanácti let pobýval v Českých Budějovicích. V roce 1907 se na delší dobu vzdálil z Čech a začal studovat v Mnichově, kde se skvěle naučil malířskému řemeslu, o čemž svědčí jeho portréty i kopie starých mistrů. Výtečnou úroveň portrétů dosvědčuje podobizna houslového virtuosa Hartmanna Trepky – podle Alžběty Birnbaumové „jeden z nejlepších portrétů, které v této době vyšly z dílny českého malíře“. Do Pacova tehdy jezdil z Německa sporadicky. V roce 1913 získal stipendium nadace dr. Aloise Klaara, které mu umožnilo vyjet do Itálie. Po pobytu v Itálii v letech 1914–1915, z níž si přivezl sérii svěže malovaných krajin, se vrátil do Mnichova. Po necelém roce na frontě přijel v roce 1917 do Jindřichova Hradce. Po náhlé smrti roku 1920 v Praze ve věku třiatřiceti let však jeho dílo postupně upadá do zapomnění. V roce 1935 měl posmrtnou retrospektivní výstavu v Praze, v roce 1940 vznikla Síň Jana Autengrubera v Městském muzeu v Pacově, kam byla deponována větší část díla (dnes Městské muzeum Antonína Sovy, Pacov).

14_2.jpg
Jan Autengruber, Jižní motiv, 1914, olej, lepenka, 24 x 30 cm, Městské muzeum Antonína Sovy, Zámek Pacov

Ačkoli J. Autengruber příliš neudržoval kontakty s českým uměleckým provozem, jeho dílo není vzdálené některým malířským projevům skupiny Osma z let 1907–1909. Také jméno malíře Jindřicha Pruchy bychom mohli jmenovat jako příklad příbuzné tvorby, umocněné skutečností, že také on studoval v Mnichově. Jan Autengruber má nejblíže k německým malířům, jako byli Max Liebermann, Lovis Corinth či Max Slevogt, kteří propojovali seversky pochopený impresionismus s expresionismem.
Během svého života neměl v rodném Pacově výstavu. V letech 2009 a 2010 bylo jeho dílo vystaveno v Západočeské galerii v Plzni a v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích. V nakladatelství Arbor Vitae vyšla v roce 2009 monografie Vojtěcha Lahody Jan Autengruber 1887–1920 (viz http://www.arborvitae.eu). Jan Autengruber je zastoupen ve sbírkách Galerie Středočeského kraje i Národní galerie v Praze, ovšem nejvíce malířových děl uchovává Městské muzeum Antonína Sovy v Pacově, nyní se sídlem na Zámku Pacov. V Galerii Jana Autengrubera je tak umístěna stálá expozice dosud méně známého tvůrce, který – jak napsala kritika – „přerostl české poměry“. Pozoruhodné dílo výborného malíře by mělo jistě patřit k lákadlům pacovského zámku.
VOJTĚCH LAHODA,
Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.