official magazine of CAS

 


Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

Books

English books prepared for publication by Academic bulletin

 

Akademie věd České republiky / The Czech Academy of Sciences 2014 a 2015

rocenka_obalka_en.jpg
The Czech Academy of Sciences has issued a report accounting selected research results achieved by its scientific institutes in all research areas in 2014 and in early 2015.
Full version you can find here.

 

kniha
VILLA LANNA IN PRAGUE
The new english expanded edition 

 

kniha
SAYING IT ...ON PAPER


Archive

Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

EUSJA General Assembly

eusja.jpg EUSJA General Assembly
& EUSJA Study Trip

Prague, Czech Republic
March 14–17, 2013

Ferdinand Strejček

(1878–1963)

„Láska provází u něho vždy znalost předmětu, heuristické štěstí korunuje často jeho neúnavný zájem a z každého řádku početné jeho produkce, rozmnožené také srdečnou beletrií vypravěčskou a divadelní, jest patrno autorovo uvědomění, že vedle práce naukové koná vždy dílo národně výchovné a buditelské.“ (Arne Novák o F. Strejčkovi u příležitosti jeho šedesátin v Lidových novinách z 27. dubna 1938)

19_1.jpg

Ferdinand Strejček se narodil 27. dubna 1878 v Jindřichově Hradci. Jeho otec byl hospodářským úředníkem na černínském panství, matka jej motivovala k hlubokému zájmu o literaturu. F. Strejčka formovala studia na jindřichohradeckém gymnáziu (1888–1896) a následně na české Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde na něj nejvíce působili profesoři Jan Gebauer, Václav E. Mourek a Arnošt V. Kraus. Ze zdravotních a existenčních důvodů nedosáhl doktorátu a nemohl se věnovat vědecké práci v Praze, kde vyučoval jen krátce na karlínské reálce (1899–1901), dokud nezískal učitelskou způsobilost k vyučování češtiny a němčiny na středních školách. Od září 1901 působil až do roku 1925 jako středoškolský pedagog na reálce v Mladé Boleslavi; od roku 1921 vypomáhal také na tamním gymnáziu, kam byl přeložen v roce 1925 a kde učil až do předčasného penzionování v roce 1933 (důvodem byl roku 1926 přestálý silný záchvat mozkové anémie z přepracování). Přes veškeré zdravotní obtíže se dožil požehnaného věku, zemřel 3. dubna 1963 v Mladé Boleslavi.
Na Gebauerovo doporučení se začal během studií zabývat cestopisem Jana Hasištejnského z Lobkovic Putování k svatému hrobu. Výsledek bádání představovala státní práce, posléze vydaná v Rozpravách České akademie věd a umění (1902). Avšak klíčové bylo jeho rozhodnutí zaměřit se na soustavné poznávání literárního díla ruchovské a lumírovské generace. Získal důvěru Svatopluka Čecha, Josefa V. Sládka, Adolfa Heyduka a Elišky Krásnohorské; vydával jejich díla, zabýval se jejich lidskými i literárními osudy. Věnoval se rovněž méně prozkoumaným tématům české literární tvorby 50. a 60. let 19. století, docenil společenské poslání humoristické a satirické literatury od národního obrození po 90. léta 19. století. Výtečný byl v heuristice, jeho studie, knižní monografie a edice často úplně poprvé zpřístupňují neznámý materiál, jsou faktograficky bohaté a lze z nich dodnes čerpat.
F. Strejček však nepatří pouze literární historii navazující na národně buditelskou tradici. V Jednotě Svatopluka Čecha na ochranu a povznesení jazyka mateřského (založené v roce 1912) a v redakci akademické Naší řeči (od roku 1916) se dostal do polemik kvůli tzv. brusu, když hájil právo na užívání odchylek od spisovné formy, respektování vývoje živého jazyka a individuality spisovatelské práce. Další vlnu polemik vyvolalo jeho bádání ke sporům o Rukopisy královédvorský a zelenohorský, v nichž označil za hlavního původce rukopisných padělků vedle Václava Hanky Josefa Jungmanna, nebo jeho studie Spolutvůrce „Prodané“ národ neprodal, v níž hájil Karla Sabinu.

19_2.jpg
Za vytrvalé a plodné odborné působení byl již 7. prosince 1914 zvolen dopisujícím členem III. (literárněvědné) třídy České akademie věd a umění. Podnět k tomuto uznání dal prof. Jan Máchal, redaktor Časopisu pro moderní filologii, návrh na zvolení spolupodepsali Jan Jakubec, Jiří Polívka, Josef Hanuš a Václav Flajšhans. Později se stal čestným členem Literárněhistorické společnosti a Jednoty Svatopluka Čecha. Spolupracoval s nakladatelstvím F. Topič, kde mj. několik desetiletí řídil knižnici Sbírka souvislé četby školní.
Nezapomínal na amatérské divadlo, které jej okouzlilo již v mládí a provázelo po celý život; údajně napsal okolo šedesáti divadelních her převážně s vlasteneckou a výchovnou náplní.
Ač je jeho význam bezesporu nadregionální, bývá připomínán převážně v regionech, jimž věnoval část své tvorby – v rodném Jindřichohradecku a na Mladoboleslavsku, kde jeho dílo ocenili již současníci – mladoboleslavský gymnaziální profesor Antonín Hobl, vysokoškolský profesor historické vlastivědy Josef V. Šimák a jeho následovník, jindřichohradecký rodák František Roubík.
Doufejme, že se najde stejně důkladný badatel, jakým byl F. Strejček, a zhodnotí po zásluze jeho odborné, literární i vychovatelské dílo. Rozsáhlý osobní archivní fond zachovaný v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze a ve Státním okresním archivu v Mladé Boleslavi k tomu přímo vybízí.

HANA KÁBOVÁ,
Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.