Archiv zpráv
Před 30 roky zemřelo sedm astronautů v raketoplánu Challenger
Pouhých 73 sekund trval v úterý 28. ledna 1986 desátý start amerického raketoplánu Challenger se sedmičlennou posádkou na palubě. Potom prorazila špička utrženého pomocného motoru hlavní nádrž s kapalným vodíkem a kyslíkem a na nebi nad Kennedyho kosmickým centrem na Floridě se rozpoutalo ohnivé peklo…
Fotogalerie: Předání Prémie Jana Friče
V pondělí 25. ledna 2016 proběhlo v knihovně Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově předání Prémie Jana Friče za rok 2015. Prémii Jana Friče uděluje Astronomický ústav od roku 2009 svým mladým vědeckým pracovníkům za mimořádné výsledky, které přispívají k prestiži ústavu v mezinárodním srovnání. Laureátem za rok 2015 se stal pracovník Oddělení galaxií a planetárních systémů Mgr. Ondřej Kopáček, Ph.D., který Prémii obdržel za soubor prací Deterministický chaos v magnetosféře černých děr. Na toto téma přednesl svou přednášku.
Český rozhlas Plus - pořad Natura o rušení zvířat světelným znečištěním a petardami
Dejte si kávu nebo čaj a vyhraďte si 25 minut na poslech z archívu Českého rozhlasu. Jaký má světelný smog a petardy dopad na obyvatele i volně žijící živočichy? Markéta Ševčíková se ptá Pavla Suchana z Astronomického ústavu AV ČR a Pavla Šustra z Centra výzkumu globální změny AV ČR.
Byla opravdu objevena nová planeta Sluneční soustavy?
Letité rčení říká, že pokud novinový titulek končí otazníkem, tak odpověď na takto vzniklou otázku je „ne“. Pokud by totiž odpověď byla „ano“, titulek by končil vykřičníkem. Na základě studie, kterou zveřejnili astronomové Konstantin Batygin a Mike Brown z California Institute of Technology, nelze vyloučit, že v nejbližších letech za ten titulek vykřičník opravdu umístíme.
Na úterní obloze 19. ledna 2016 zazářil velmi jasný bolid
Nad Rakouskem přeletěl v úterý 19. ledna 2016 večer velmi jasný bolid. A protože se k nám dostalo velké množství pozorování úkazu i z Česka, odkud jej spatřilo mnoho náhodných svědků krátce po půl osmé večer, přinášíme krátký popis toho, co se tedy na noční obloze nad střední Evropou odehrálo. Tímto i děkujeme všem pozorovatelům, kteří nás o úkazu informovali!
Na čem pracujeme: Supererupce na hvězdě DG CVn
Nejbouřlivějším projevem aktivity Slunce jsou sluneční erupce, související s překotnou přestavbou magnetických polí. Není žádným tajemstvím, že projevy erupcí podobných těm slunečním jsou již desítky let registrovány i u jiných hvězd. Mnohé z těchto erupcí však svojí mohutností ty sluneční o mnoho řádů předčí. To je i případ jevů v dvojhvězdném systému DG CVn. V roce 2014 došlo v tomto systému k tzv. supererupci, jež byla zachycena rentgenovým dalekohledem na družici Swift i celou sítí pozemních optických přístrojů. To umožnilo velmi detailní analýzu a interpretaci pozorovaného chování, na níž se podíleli i pracovníci ASU: Vojtěch Šimon, Martin Jelínek a René Hudec.
Vědci na stopě nevyřešené etapy vývoje raného vesmíru
Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli i pracovníci Astronomického ústavu AV ČR, objevil s pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu ionizující ultrafialové záření, které uniká z trpasličích galaxií. Je to první potvrzení, že toto záření pocházející z hvězd může proniknout přes hustá oblaka plynu a prachu až do prostoru mezi galaxiemi. Podařilo se tak nalézt pravděpodobný energetický zdroj jedné z etap vývoje raného vesmíru, kdy vznikaly první hvězdy a galaxie. Její detailní průběh však dosud nebyl znám. Nová zjištění z výzkumu, který za českou stranu financovala Grantová agentura ČR, zveřejnil v aktuálním vydání časopis Nature.
Slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2015
V pondělí 25. ledna od 13:00 proběhne v knihovně Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově předání Prémie Jana Friče za rok 2015. Prémii Jana Friče uděluje Astronomický ústav od roku 2009 svým mladým vědeckým pracovníkům za mimořádné výsledky, které přispívají k prestiži ústavu v mezinárodním srovnání. Laureátem za rok 2015 je pracovník Oddělení galaxií a planetárních systémů Mgr. Ondřej Kopáček, Ph.D., který Prémii obdržel za soubor prací Deterministický chaos v magnetosféře černých děr. Na toto téma přednese svou přednášku. Bude proslovena v angličtině.
Na čem pracujeme: Udržely póry sluneční cyklus v době Maunderova minima?
Existence sluneční aktivity, projevující se zejména přítomností slunečních skvrn, je obecně známým faktem. Méně známým faktem může být, že tato aktivita není stálá, že se dlouhodobě mění. Tyto změny jsou dokonce cyklické, s hlavním taktem s délkou přibližně 11 let. Z historie však známe i dlouhá období výrazně snížené aktivity, tzv. velká minima. Nejznámějším je “výpadek” sluneční činnosti mezi roky 1645 a 1715, označovaný jako Maunderovo minimum, který je spojován s celkově chladným klimatem. Současné modely sluneční činnosti mají s existencí dlouhodobých minim principiální problém. M. Švanda z ASU ve spolupráci s kolegy s Francie navrhli elegantní vysvětlení.
Na čem pracujeme: Mění srážky tvar planetek?
Kolize mezi planetkami jsou velmi důležitým procesem, neboť ovlivňují jednak jejich oběžnou trajektorii a pak jejich rotační stav. V neposlední řadě však mění i jejich tvar. V extrémním případě katastrofické kolize až tak, že původní těleso je srážkou rozmetáno na mnoho malých úlomků. Avšak i podkatastrofické srážky nevedoucí k rozpadu tělesa vedou k vzniku povrchových kráterů. Opakované kolize tedy jistě mění tvar planetek. Tomáš Henych a Petr Pravec z ASU se tomuto tématu věnovali blíže. V numerické simulaci posuzovali vliv opakovaných srážek na celkové proporce tělesa planetky.
Vánoční pozorování na ondřejovské hvězdárně v pátek 25. prosince 2015
V pátek 25. prosince od 13 do 15 hodin a od 17 do 19 hodin v historické Západní kopuli hvězdárny Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Vstup zdarma. Pouze za jasného počasí. Dalekohledem s filtrem vám ukážeme naší nejbližší hvězdu Slunce a sluneční skvrny na ní, samozřejmě ještě za světla. Večer se s námi můžete podívat do vzdálenějšího vesmíru - ke hvězdám, mlhovinám, hvězdokupám a galaxiím.
Fotogalerie: Předání osvědčení o pojmenování planetky Meda Mládková
V pátek 18. prosince 2015 proběhlo v budově Akademie věd slavnostní předání osvědčení o pojmenování planetky Mezinárodní astronomickou unií po paní Dr. Medě Mládkové – na počest mecenášky moderního umění a zakladatelky Musea Kampa v Praze. Zatímco předseda Akademie věd ČR prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c. ve svém úvodu mj. promluvil o spojení vědy a umění, prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR popsal, co taková planetka je a odkud se ve Sluneční soustavě planetky vzaly, Dr. Jiří Grygar, CSc. z Fyzikálního ústavu AV ČR a čestný předseda České astronomické společnosti, která osvědčení v ČR vydává, popsal, jak se planetky pojmenovávají a objevitelka asteroidu Bc. Lenka Kotková z Astronomického ústavu AV ČR popsala objev tohoto tělesa a také osvědčení o pojmenování po Dr. Medě Mládkové, které pak spolu s ostatními vzácnými hosty Medě Mládkové předala. Závěrečná řeč patřila JUDr. Jiřímu Pospíšilovi jako členu správní rady Musea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových.
Cena Františka Nušla za rok 2015 udělena prof. Janu Paloušovi
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2015 prof. RNDr. Jana Palouše, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 18. 12. 2015 v 17:00 v budově Akademie věd v Praze 1, Národní 3. Poté bude přednesena laureátská přednáška na téma „Z mezihvězdné hmoty ke hvězdokupám“. Na předání ceny i na laureátskou přednášku je vstup volný. Akce se koná ve spolupráci České astronomické společnosti a Střediska společných činností AV ČR.
Předání letošní Nušlovy ceny prof. Janu Paloušovi
Zveme Vás na předání letošní Nušlovy ceny, kterou převezme prof. Jan Palouš z Astronomického ústavu AV ČR, a to v pátek 18. prosince 2015 v 17:00 v budově Akademie věd na Národní třídě v Praze. Cenu předá předseda České astronomické společnosti Dr. Jan Vondrák, laudatio přednese prof. Michal Křížek.
Předání osvědčení o pojmenování planetky Meda Mládková 18. prosince 2015
Slavnostní předání osvědčení o pojmenování planetky Mezinárodní astronomickou unií po paní Medě Mládkové – na počest mecenášky moderního umění a zakladatelky Musea Kampa v Praze.
Fotogalerie: Mezinárodní konference o rentgenové optice již poosmé v Praze
Jak jsme avizovali dříve v tiskové zprávě, v Praze se již poosmé koná mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií - AXRO 2015. Těžištěm setkání je plánovaná mise Evropské kosmické agentury - rentgenová družice Athéna, na které spolupracují čeští vědci. Vy se nyní můžete podívat do zákulisí celé konference prostřednictvím fotogalerie.
Geminidy mají velmi příznivé podmínky, v noci na úterý zazáří přes 1000 meteorů
Každoroční meteorický roj Geminidy má letos příznivé podmínky. Čas maxima vychází na 19. hodinu v pondělí 14. prosince. V té době bude radiant, odkud meteory zdánlivě vylétají, sice ještě nízko nad severovýchodním obzorem, ale roj bude vysoce aktivní po celou noc na úterý 15. prosince. Pozorování rovněž vůbec nebude rušit Měsíc, který bude ve fázi jen tři dny po novu zapadat ještě večer. V průběhu noci přitom každou hodinu zaznamenáme nad českým nebem okolo 100 meteorů. Za celou noc jich proto za ideálních podmínek můžeme napočítat přes 1000.
Medaile Akademie věd pro profesora Petra Heinzela
Předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš vyznamenal 9. prosince 2015 čestnou oborovou medailí Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách prof. RNDr. Petra Heinzela, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR.
Na čem pracujeme: Vzhled rázové vlny hvězdy při průletu kolem centra Galaxie
Centrum naší Galaxie je nesmírně zajímavou oblastí, v níž astronomové sledují nejrůznější projevy fyzikálních procesů jako ve vzdálené laboratoři. Některá pozorování pak přesvědčivě ukazují objekty s obálkou deformovanou do kometárního tvaru způsobeným pohybem objektu v pozaďovém materiálu nacházejícím se v okolí centra Galaxie. Michal Zajaček vedl mezinárodní tým astrofyziků, kteří takové situace modelovali. Práce úzce navazuje na pozorování oblaku G2, který se v loňském roce prosmýkl kolem centra Galaxie, jehož podstata není stále zcela zřejmá. Model publikovaný M. Zajačkem umožňuje na základě chování útvaru po průletu omezit myslitelné modely tohoto objektu a nejen to.
Čestná Kopalova přednáška za rok 2015 udělena Dr. Petru Pravcovi
Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2015 Mgr. Petru Pravcovi, Dr. z Astronomického ústavu AV ČR za současné významné výsledky dosažené při výzkumu planetek Sluneční soustavy. Petr Pravec v současné době patří k předním světovým odborníkům ve výzkumu zejména binárních planetek.