Badatelské zaměření

Sociologie literatury; knižní kultura; literární historiografie.

Studium a stáže

1992–1993 Universität Salzburg, obor Germanistika – filosofie; 1993–1997 Universität Wien, obor Germanistika – filosofie (Mag. phil.); 1998–2006 Universität Wien, externí postgraduální studium na katedře germanistiky (Dr. phil.; Die Ausdifferenzierung des Sozialsystems Literatur in Prag 1760–1820).

Zaměstnání

1997–2000 univerzitní lektor na Katedře německého jazyka ZCU; 2000–2001 Institut Terezínské iniciativy (civilní služba), 2001–2002 univerzitní lektor na Katedře jazyků ČZU; 2002–2003 Université Paris IV – Sorbonne Nouvelle a École des Chartes, lektor; 2006–2008 projekt Topografie knižní kultury Prahy v letech 1750–1850; od 2008 člen Oddělení pro výzkum literární kultury ÚČL AV ČR; od července 2010 vedoucí Oddělení pro výzkum literární kultury tamtéž.

Akademické funkce

Zástupce ředitele ÚČL AV ČR pro mezinárodní spolupráci; jednatel ČSVOS (České společnosti pro výzkum 18. století – www.18stoleti.cz) a člen redakční rady jejího časopisu CORNOVA; člen vědecké rady Společnosti pro výzkum knižní kultury v Rakousku (Österreichische Gesellschaft für Buchforschung in Österreich – www.buchforschung.at); člen redakční rady časopisu Literární archiv. 

Výběrová bibliografie

Studie a články:

• „Welche Grenzen braucht das Buch? Die Regulierung des Buchwesens als Mittel der Selbstkonstruktion der Habsburgermonarchie“. In: Cornova. Revue české společnosti pro výzkum 18. století a filozofické faktulty univerzity Karlovy v Praze 3, 2013, 2, s. 11–29.
• „Inovace v době privilegií: Höchenbergerův vynález polní tiskárny“. In: T. Petrasová – P. Machalíková (eds.): Člověk a stroj v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 32. ročníku sympozia k problematice 19. století. Plzeň, 23.–25. února 2012. Praha: Academia, 2013, 242–250.
• „Úvodem“. In: T. Pavlíček – P. Píša – M. Wögerbauer (eds.): Nebezpečná literatura? Antologie z myšlení o literární cenzuře. Brno: Host, 2012, s. 7–17.
• „,Možná Ovid jen básnil. Avšak já prozaik mluvím pravdu‘. Analýza zápisků pražského estetika Augusta Gottlieba Meißnera (1753–1807) jako rekonstrukce tvůrčí praxe“. In: Autor a jeho archiv (= Literární archiv 44, 2012), s. 13–27.
• „Popularizing Knowledge, Cenzoring Opinion? The Access to the Printed and the Risks of the Reading Public in the Bohemian Lands (1770–1815)“. In: L. Hecht a kol. (ed.): „Haskalah, Aufklärung, Osvícenství". Jewish Enlightenment in the Czech Lands in a European Perspective. (= Interdisciplinary Journal for Jewish Studies, 2012, 2–3). London 2012, s. 203–219.
• „Wessen Lehrlinginn? Maria Anna Sager (1719–1805) und der Kulturtransfer im Sozialsystem Literatur“. In: A. Todorow – M. Weinberg (edd.): Prag als Topos der Literatur. Olomouc 2011, s. 47–65.
• „Censorship and Book Supply in the Bohemian lands, 1790–1800“. In: I. Cerman – R. Krueger – S. Reynolds (edd.): The Enlightenment in Bohemia: religion, morality and multiculturalism. Studies on Voltaire and the Eighteenth Century Oxford 2011, s. 69–87 (= SVEC 2011, 7); s C. Mádlovou.
• „Geheime Wege nach Leipzig? Der Beginn der Berufsschriftstellerei in den Böhmischen Ländern und die österreichische Zensur“. In: Ch. Haug – F. Mayer – W. Schröder (ed.): Geheimliteratur und Geheimbuchhandel in Europa im 18. Jahrhundert. Wiesbaden: Harrassowitz, 2011 (Wolfenbütteler Schriften zur Geschichte des Buchwesens, 47), s. 185–201.
• „Mediale Strategien der Vermittlung im Wandel. Eine quantitative Analyse von Paul Eisners Beiträgen in tschechoslowakischen Periodika“. In: I. Koeltzsch – M. Kuklová – Michael Wögerbauer (Hgg.): Übersetzer zwischen den Kulturen. Der Prager Publizist Paul/Pavel Eisner. Köln – Weimar: Böhlau, 2011. s. 219–232.
• „,Jeho prozatímním zaměstnáním je psát romány‘. Zrod a zkáza profesionálního spisovatelství v Čechách kolem roku 1800“. In: T. Breň – P. Janáček (ed.): „O slušnou odměnu bude pečováno...“ Ekonomické souvislosti spisovatelské profese v české kultuře 19. a 20. století. Praha: ÚČL, 2009. s. 19–38.
• „Eine ,Topographie des Buchwesens in den Böhmischen Ländern‘? Ein Versuch zur Rekonstruktion regionaler Einheiten am Beispiel von Firmenmigration und Filialgründung 1750 bis 1850“. In: Mitteilungen der Gesellschaft für Buchforschung in Österreich, 2009, 1, s. 31–42.
• „Filologie služebnicí národa? Poznámky k funkci velkých dejin literatury v Čechách 1882–1948“. In: K. Bláhová – O. Sládek (eds.): O psaní dějin. Teoretické a metodologické problémy literární historiografie. Praha 2008, s. 189–207.
• „,Die Zensur ist keine Wissenschaft, sondern eine bloße Polizeianstalt‘. Zum Verhältnis von Sozialsystem Literatur und staatlicher Intervention 1780–1820 am Beispiel Prag“. In: A. Ritter (ed.): Charles Sealsfield. Lehrjahre eines Romanciers 1808.1829. Vom spätjosefinischen Prag ins demokratische Amerika. Wien: Edition Praesens, 2007 (Sealsfield-Bibliothek, 5), s. 105–124.
• „Četbou k občanské společnosti. Knižní kultura a četba v Praze 1780–1800“. In: Praha Mozartova. Kulturní a společenský život v Praze 1780–1800. Praha 2006, s. 82–92.
• „Litteratura duplex. Koncept české a německé literatury v Praze v poslední čtvrtině 18. století“. In: Praha Mozartova. Kulturní a společenský život v Praze 1780–1800. Praha 2006, s. 70–81; s V. Petrbokem.
• „Amand Berghofer – rebel cenzorem“. In: Opomíjení a neoblíbení v české kultuře 19. století. Úředník a podnikatel. Sborník příspěvků z 26. plzeňského sympozia k problematice 19. století. Plzeň, 23.–25. 2. 2006. K vyd. připravily T. Petrasová a H. Lorenzová. Praha 2006, s. 82–91.
• „Die Prager Zeitschrift Der Kranz (1820/21–1824) und das Scheitern ihrer Nachfolgeprojekte Elpore, Der Pilger und Bohemia“. In: Bohemia. Jahrbuch des Collegium Carolinum. Sv. 45/1, 2004, s. 132–165.
• „Die Genese der ,Ordnung für die Buchhändler In den Kaiserl. Königl. Erblanden' von 1772“. In: brücken. Germanistisches Jahrbuch Deutschland – Tschechische Republik. Prag 2004, s. 135–164.

Edice:

• Nebezpečná literatura? Antologie z myšlení o literární cenzuře. Brno: Host, 2012; s T. Pavlíčkem a P. Píšou.
• „Čtenářská edice souhrnného Fučíkova protokolu z 29. 6. 1942“. In: F. A. Podhájský (ed.): Julek Fučík – věčně živý! Brno 2011, s. 127–174; s P. Janáčkem.
• Übersetzer zwischen den Kulturen. Der Prager Publizist Paul/Pavel Eisner. Köln – Weimar: Böhlau, 2011; s I. Koeltzschovou a M. Kuklovou.
  
• Kommunikation und Information im 18. Jahrhundert. Das Beispiel der Habsburger Monarchie. Wiesbaden: Harrassowitz, 2009 (= Buchforschung 5); s J. Frimmelem.
• Theresienstädter Studien und Dokumente. Praha 2001, 2002–2006; s J. Milotovou.
• P. Eisner: Die deutsche Literatur auf dem Boden der ČSR von 1848 bis 1933. Z češtiny přeložil, editoval a s úvodem vydal M. Wögerbauer. In: Jahrbuch des Adalbert-Stifter-Institutes des Landes Oberösterreich. Sv. 9, 2002/2003, s. 124–199.
• A. Kraus: Die deutsche Literatur auf dem Boden der ČSR bis 1848. Z češtiny přeložil, editoval a s úvodem vydal M. Wögerbauer. In: Jahrbuch des Adalbert-Stifter-Institutes des Landes Oberösterreich. Sv. 6, 1999, s. 153–194.
• „Aus dem literarischen Nachlass von Josef Taussig“. Přeložil a s úvodem vydal M. Wögerbauer. In: Theresienstädter Studien und Dokumente, 2001, s. 373–388.

Překlady:

• M. Frankl: „Prag ist nunmehr antisemitisch“. Tschechischer Antisemitismus am Ende des 19. Jahrhunderts. Berlin: Metropol-Verlag, 2011.
• L. Peschel (ed.): Divadelní texty z terezínského ghetta – Theatertexte aus dem Ghetto Theresienstadt (1941–1945). Přel. D. Dobiáš a M. Wögerbauer. Praha: Akropolis, 2008.

Přehled odborné činnosti