Vyhledávání



Academia 

Otevřená věda

otevrena.jpg

Akademický bulletin / Živa

abicko- ziva

projekt BIOCEV

biocev-logo-color-horizontal.jpg

Více o projektu

 

projekt ALISI

ALISI

Optonika 2011

Akademie věd ČR  › Vědní oblasti  › Vědy o neživé přírodě

I. Oblast věd o neživé přírodě

Projekt ASCIMAT pro rozvoj scintilačních materiálů

29.1.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160129-fzu-tz.jpg

Dne 21. ledna 2016 byl odborným setkáním ve Fyzikálním ústavu AV ČR zahájen evropský projekt „Zvýšení vědecké excelence a inovační kapacity v oblasti pokročilých scintilačních materiálů ve Fyzikálním ústavu AV ČR“. Scintilační materiál pracuje jako konvertor, který dokáže foton vysokoenergetického (rentgenového nebo gama) záření nebo energii dopadající částice (elektrony, protony, ionty) přeměnit na skupinu fotonů z oblasti ultrafialového až viditelného (UV/VIS) záření, které je pak možné s velkou citlivostí převést na elektrický signál běžnými fotodetektory a ten dále zpracovat.

Od tragédie raketoplánu Challenger uplynulo 30 let

27.1.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160127-challenger-posadka.jpg

Pouhých 73 sekund trval v úterý 28. ledna 1986 desátý start amerického raketoplánu Challenger se sedmičlennou posádkou na palubě. Potom prorazila špička utrženého pomocného motoru hlavní nádrž s kapalným vodíkem a kyslíkem a na nebi nad Kennedyho kosmickým centrem na Floridě se raketoplán v mžiku proměnil v ohnivou kouli a rozpadl se. V tu chvíli byl Challenger již ve výšce 14 kilometrů. Dvě a půl minuty padala k zemi relativně málo poškozená kabina s astronauty, které patrně usmrtil až náraz na mořskou hladinu.

Astronomický ústav AV ČR udělil Prémii Jana Friče za rok 2015

26.1.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160126-premie-frice.jpg

V pondělí 25. ledna 2016 proběhlo v knihovně Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově předání Prémie Jana Friče za rok 2015. Prémii Jana Friče uděluje Astronomický ústav AV ČR od roku 2009 svým mladým vědeckým pracovníkům za mimořádné výsledky, které přispívají k prestiži ústavu v mezinárodním srovnání. Laureátem za rok 2015 se stal pracovník Oddělení galaxií a planetárních systémů Mgr. Ondřej Kopáček, Ph.D., který Prémii obdržel za soubor prací Deterministický chaos v magnetosféře černých děr. Na toto téma také přednesl svou přednášku.

Nový koncept pro ukládání dat – elektrický zápis v antiferomagnetu

14.1.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160114-jungwirth.gif

Feromagnety a antiferomagnety představují dvě běžné formy magneticky uspořádaných materiálů. Běžně se předpokládá, že magnetismus lze snadno ovládat a využít jen ve feromagnetech. Vědci z České republiky, Velké Británie a Německa mění tuto vžitou představu tím, že demonstrovali elektricky vyvolanou změnu magnetizace v antiferomagnetickém mikročipu. Data by tak bylo možné ukládat bezpečněji a rychleji. „Fyzikální hranice rychlosti je 100–1000x větší než ve feromagnetech,“ říká prof. Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Práce byla publikována v prestižním časopise Science.

Vědci na stopě nevyřešené etapy vývoje raného vesmíru

14.1.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160113-trpaslici-galaxie.jpg

Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli i pracovníci Astronomického ústavu AV ČR, objevil s pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu ionizující ultrafialové záření, které uniká z trpasličích galaxií. Je to první potvrzení, že toto záření z hvězd může proniknout přes hustá oblaka plynu a prachu až do mezigalaktického prostoru. Podařilo se tak nalézt pravděpodobný energetický zdroj jedné z etap vývoje raného vesmíru, kdy vznikaly první hvězdy a galaxie. Její detailní průběh však dosud nebyl znám. Nová zjištění z výzkumu, který za českou stranu financovala Grantová agentura ČR, zveřejnil v aktuálním vydání prestižní časopis Nature.

Fáze Venuše objektivem Jana Klečky

6.1.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2015/160106-vitezna-cam-prosinec-2015.jpg

Česká astrofotografie měsíce

 

Venuše, po Slunci a Měsíci nejjasnější objekt naší oblohy, je v dalekohledu vidět pokaždé jinak. Tato vnitřní planeta jeví fáze podobně jako náš Měsíc. Prvním, kdo popsal jejich pozorování, byl v roce 1610 Galileo Galilei. Ostatně, právě Galileo popsal i změny Venušina viditelného průměru v různých fázích, což je způsobeno větší vzdáleností od Země ve fázi úplňku a zmenšující se vzdáleností v průběhu ubývání. Všechny zde vyfotografované fáze můžeme za sebou v průběhu měsíců spatřit prostřednictvím dalekohledu. I když o matce Jana Keplera se traduje, že fázi Venuše viděla i pouhýma očima.

Meda Mládková má svou planetku

18.12.2015

V pátek 18. prosince proběhlo v budově Akademie věd ČR slavnostní předání osvědčení o pojmenování planetky Mezinárodní astronomickou unií po paní Dr. Medě Mládkové – na počest sběratelky a mecenášky moderního umění a zakladatelky Musea Kampa v Praze. Předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš v úvodu promluvil o spojení vědy a umění, neboť česká akademie věd původně zahrnovala i umělce. Objevitelka asteroidu Bc. Lenka Kotková z Astronomického ústavu AV ČR popsala svůj objev tohoto tělesa a také přítomným ukázala osvědčení o pojmenování po Dr. Medě Mládkové, které pak spolu s ostatními vzácnými hosty Medě Mládkové předala.

Český vědecký přístroj přistane na Marsu

25.11.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/151125-exomars.jpg

Evropská kosmická agentura oznámila výsledky soutěže návrhů vědeckých přístrojů pro přistávací platformu mise ExoMars 2018. Jedním z vybraných návrhů je i modul analyzátoru elektromagnetických vln připravený týmem pracovníků oddělení kosmické fyziky a oddělení horní atmosféry Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. „Náš modul vlnového analyzátoru umožní poprvé na místě ověřit, existují-li bleskové výboje v prachových bouřích a větrných vírech. Dalším úkolem připravovaného modulu je zjistit, mohou-li se rádiové vlny šířit z meziplanetárního prostředí až na povrch Marsu,“ vysvětluje vedoucí týmu prof. Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Největší detektor kosmického záření vstupuje do nové éry

18.11.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/151118-augerprime1.jpg

Observatoř Pierra Augera v Argentině oslavila v těchto dnech 15 let úspěšného fungování. Na vědeckém symposiu bylo představeno její významné vylepšení nazvané AugerPrime, které mj. umožní českým vědcům pokračovat v odhalování tajemství kosmického záření a zajistí další provoz tohoto prestižního experimentálního zařízení. „V tomto projektu se setkávají inovace a základní výzkum. Je to především spolupráce našich optiků, částicových fyziků a astronomů, která činí český příspěvek viditelným a důležitým v mezinárodním kontextu,“ uvedl prof. Jan Řídký, ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR a národní zástupce ČR ve výboru Observatoře.

Fyzici změřili sílu držící antihmotu pohromadě

10.11.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/151110-foto.jpg

Vědci z  Ústavu jaderné fyziky AV ČR a z Českého vysokého učení technického v Praze spolu se svými dalšími zahraničními kolegy z experimentu STAR, který umožňuje studovat vlastnosti antihmoty v laboratorních podmínkách, změřili poprvé sílu mezi nejlehčími jádry antihmoty - antiprotony. Pomocí metody korelační femtoskopie vyvinuté dr. Richardem Lednickým z Fyzikálního ústavu AV ČR ukázali, že velikost interakce mezi dvěma antiprotony je stejná jako mezi dvěma protony. "Existuje mnoho způsobů, jak ověřit symetrii mezi hmotou a antihmotou, existují dokonce i mnohem přesnější testy, avšak kromě přesnosti je třeba tuto symetrii testovat i kvalitativně různými způsoby. Právě takovým testem bylo nynější měření." říká dr. Lednický, spoluautor publikace v prestižním časopise Nature, věnované tomuto výsledku.

Přibližující se galaxie

6.11.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/151106-cam-rijen-2015.jpg

Česká astrofotografie měsíce


Složení tří fotografií umožnilo pohled, ke kterému v budoucnu ani nebudeme potřebovat dalekohled. Prostě se postavíme pod hvězdnou oblohu a podíváme se do souhvězdí Andromedy. Dva a půl milionu světelných let vzdálená galaxie M 31 a naše Galaxie se totiž k sobě přibližují rychlostí čtyř set tisíc kilometrů za hodinu. K prvním průnikům obou vesmírných seskupení dojde ale až za téměř čtyři miliardy let. A teprve po další miliardě let vznikne nová, patrně eliptická, superobří galaxie. Naše Slunce se posune z „předměstí Mléčné dráhy“ až do vzdálenosti přibližně sto tisíc světelných let od středu nového útvaru kamsi na úplnou periferii.

ELI Beamlines vstupuje do druhé fáze realizace

20.10.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/151020-otevreni-eli1.jpg

Slavnostní otevření mezinárodního laserového výzkumného centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech se uskutečnilo 19. října 2015 za účasti mnoha významných hostů. Oficiálně tak byla ukončena první fáze realizace projektu světového významu. „Přestože cesta k tomuto otevření byla velmi dlouhá, jsme teprve na začátku nových úžasných objevů,“ zmínil ve svém projevu předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš, který také připomněl, že před rokem se otevíralo naproti stojící již plně funkční laserové centrum HiLASE. Další z významných hostů, předseda Senátu PČR Milan Štěch, vyjádřil přesvědčení, že centrum ELI bude velkým přínosem pro celou Českou republiku.

Vztahy v proměnlivosti klimatu Země

14.10.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/151014-vztahy-v-promenlivosti-klimatu-zeme.jpg

Vědci z Ústavu informatiky AV ČR ve spolupráci s kolegy z Postupimského ústavu pro výzkum dopadu klimatu vyvinuli novou matematickou a výpočetní metodu k posouzení kauzálních souvislostí změn meteorologických veličin v různých oblastech světa. Změny v teplotě, množství srážek či síle větru na jednom místě na Zemi totiž mohou ovlivnit obdobné změny i na velmi vzdáleném místě. „Porozumění těchto souvislostí je klíčová znalost, kterou potřebujeme k posouzení rizik spojených se změnami klimatu,“ vysvětluje spoluautor metody RNDr. Milan Paluš, DrSc., z Ústavu informatiky AV ČR. Výsledky publikoval prestižní časopis Nature Communications.

archiv