Vědci na stopě nevyřešené etapy vývoje raného vesmíru
Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli i pracovníci Astronomického ústavu AV ČR, objevil s pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu ionizující ultrafialové záření, které uniká z trpasličích galaxií. Je to první potvrzení, že toto záření z hvězd může proniknout přes hustá oblaka plynu a prachu až do mezigalaktického prostoru. Podařilo se tak nalézt pravděpodobný energetický zdroj jedné z etap vývoje raného vesmíru, kdy vznikaly první hvězdy a galaxie. Její detailní průběh však dosud nebyl znám. Nová zjištění z výzkumu, který za českou stranu financovala Grantová agentura ČR, zveřejnil v aktuálním vydání prestižní časopis Nature.
„Po velkém třesku se vesmír a jeho první struktury ochlazují díky expanzi. Později však začínají
vznikat první hvězdy, vesmír se znovu ohřívá a po miliardě let je vodík, nejhojnější prvek, znovu
ionizovaný, jak tomu bylo krátce po velkém třesku,“ vysvětluje Mgr. Ivana Orlitová, Ph.D., z
Astronomického ústavu AV ČR, která na výzkumu pracovala. „Astronomové se už dlouho domnívali, že za
tuto důležitou proměnu, nazvanou kosmická reionizace, byly zodpovědné galaxie. Nám se nyní podařilo
pozorováním galaxií podobných těm, které se vyskytovaly v raném vesmíru, tuto hypotézu
potvrdit.“
Studium raného vesmíru je jedním z nejžhavějších témat
aktuální pozorovatelské i teoretické astronomie. Jeho hlavním cílem je porozumět formování prvních
kosmologických struktur a vzniku prvních hvězd. Některá data nelze získat z pozemských
dalekohledů, je k tomu třeba využít Hubbleova teleskopu. Pozorovací čas na něm však není běžně
dostupný, ale musí se vysoutěžit. „Rozhodují o tom panely odborníků, ve kterých jsou specialisté
z celého světa zastupující jednotlivé astronomické obory. Uspěje jen asi desetina projektů,“
upřesňuje Orlitová, které se jako jediné české vědkyni se svým projektem podařilo uspět už
poněkolikáté.
Podle Orlitové ukazuje výsledek výzkumu cestu, jaké objekty
dále zkoumat v budoucnu, a to nejenom s využitím současných, ale i plánovaných přístrojů.
Zmiňuje přitom především vesmírný dalekohled Jamese Webba, připravovaný americkým Národním úřadem
pro letectví a kosmonautiku (NASA), Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a Kanadskou kosmickou
agenturou (CSA), který má v budoucnu Hubbleův teleskop nahradit a přinést vědcům další výrazné
prohloubení znalostí. Na rozdíl od svého předchůdce se nebude pohybovat na nízké oběžné dráze, ale
bude umístěn asi 1,5 milionu kilometrů od Země, na opačné straně než Slunce. Na místo určení by měl
být doručen v roce 2018.
Foto: Trpasličí galaxie J0925 s unikajícím ionizujícím zářením pořízená Hubbleovým dalekohledem.
Galaxie J0925 je od Země vzdálená tři miliardy světelných let, má průměr šest tisíc světelných let,
a je tedy dvacetkrát menší než naše Galaxie. Autorka: I. Orlitová
Připravily: Astronomický ústav AV ČR, Grantová agentura ČR a Odbor mediální komunikace Kanceláře
AV ČR
