Previous Next
Čtyřikrát kvalitně Jan Blahoslav ANETA MLADĚJOVSKÁ Po mnoha letech se na světlo světa dostávají Čtyři menší spisy Jana...
Literárněvědná bohemistika 2015 – anketa (část 2) Časopis Česká literatura oslovil odborníky z řad literárních vědců a požádal je o...
Literárněvědná bohemistika 2015 - anketa (část 1) Současné humanitní vědy, literárněvědnou bohemistiku nevyjímaje, charakterizuje...

Mezioborová vědecká sympozia k problematice kultury a umění 19. století se v Plzni pořádají každoročně od roku 1981 a jsou součástí festivalu Smetanovské dny. Značné renomé si tato odborná setkání získala už v osmdesátých letech, kdy mimopražské místo konání dávalo organizátorům a účastníkům širší prostor pro svobodnější uvažování a pomáhalo českým humanitním vědám udržet krok s bádáním na druhé straně železné opony.   

Sympozia připravuje organizační tým odborníků z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, v. v. i., Ústavu dějin umění Akademie věd ČR, v. v. i. a z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Spolupracujícími institucemi jsou dále Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje a Archiv města Plzně.

Součástí této vědecké akce je pravidelně bohatý doprovodný program, zejména pak tematické výstavy v Západočeské galerii, jakými byly například Tělo a tělesnost v českém výtvarném umění (2009), Vražedná realita. Zločin a trest v českém výtvarném umění 1800–1914 (2010), Ach! Italia, cara mia! (2011) nebo Člověk a stroj. Strojová estetika v českém výtvarném umění 19. století (2012).

Podrobnější informace o plzeňských sympoziích získáte na webu www.plzensympozium.cz.

 

36. ročník plzeňského sympozia

 

katastrofa vyrezČlověk a společnost 19. století tváří v tvář katastrofě

 Plzeňské sympozium je pro rok 2016 koncipováno jako prostor pro pokračování a rozvinutí debaty o civilizačních kolapsech a regeneračních procesech. V průběhu setkání bychom rádi konfrontovali analýzy různých událostí i dlouhodobějších procesů spjatých s „dlouhým“ 19. stoletím, které v dosavadní české diskusi zůstaly vesměs stranou pozornosti. Ve shodě s dikcí této diskuse, jejíž těžiště představují publikace „Něco překrásného se končí“ (2008) a „Kolaps a regenerace“ (2009), vnímáme katastrofické dění, ale též dlouhodobě probíhající krize jako příležitost ke změně, k novému uspořádání vztahů. Mezioborové zaměření reflexe tohoto dění považujeme za produktivní, domníváme se však, že vedle přírodovědných oborů, archeologie, historie a ekonomie mají k tématu mnoho co říci i uměleckohistorické disciplíny.

Lidská potřeba bezpečí a jistoty, jak o ní uvažoval například Abraham Maslow, má podle našeho přesvědčení svou relativně neproměnnou fyziologickou rovinu, je však podmíněna i kulturně – středoevropská společnost 19. století tedy rozpoznávala různá ohrožení a prožívala je sobě vlastním způsobem. Na mezioborovém sympoziu proto uvítáme příspěvky popisující události a společenské jevy, které nekonvenovaly s touhou člověka 19. století po rozumově zbudovaném řádu, vyvolávaly vzrušení a neklid v tehdejším obyvatelstvu českých zemí. Vztahování se člověka ke katastrofě budeme nahlížet z různých perspektiv: pozorování katastrofického dění, pokusy o predikci hrozeb, vyrovnávání se s následky katastrof.

 

Srdečně Vás zveme k účasti na sympoziu, které se uskuteční 25. až 27. února 2016.

 

Eva Bendová, Národní galerie v Praze

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

Martin Hrdina, Ústav pro českou literaturu AV

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

Kateřina Piorecká, Ústav pro českou literaturu AV

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

36. ročník plzeňského sympozia pořádají Ústav pro českou literaturu Akademie věd a Národní galerie v Praze.

 

Tematické okruhy

  • Katastrofa v jazykovém obrazu světa.
  • Filozofické a teologické reflexe, dobové rozumění kategoriím chaosu a řádu, harmonie a disharmonie.
  • Katastrofa jako námět umělecké tvorby.
  • Literární reprezentace katastrofy.
  • Obraz katastrofy v médiích.
  • Katastrofa jako důvod ke změně systému, stylu nebo urbanizace území.
  • Dobový zájem historické vědy o kolapsy historických civilizací a kultur.
  • Lokální a globální katastrofy, jejich popis a zamyšlení nad dopadem na společnost.
  • Dobově příznačné způsoby prevence a postprevence.
  • Katastrofa jako výzva pro vědu a techniku 19. století.

 

PROGRAM

 

POZVÁNKA A PŘIHLÁŠKA

 

Výsledky odborných jednání jsou každoročně publikovány v konferenčních sbornících, které od roku 2008 vydává nakladatelství Academia.

 

cizi-jine-exoticke-v-ceske-kulture-19-stoleti

zlocin-a-trest-v-ceske-kulture-19-stoleti