Akademie věd humanitních a společenských

Potřeba podpory meziakademické spolupráce v humanitních a společenských vědách zdaleka nevyvstává jen v současné době, jak by se mohlo zdát. Naopak už v roce 1919 vznikla Mezinárodní akademická unie (Union Académique Internationale – UAI), aby iniciovala a podporovala mezinárodní spolupráci na projektech, jejichž rozsah přesahuje možnosti národních akademií. Předsednictvo UAI hostila ve dnech 5.–7. října 2012 pražská Lannova vila.

Zatímco v počátcích byla Mezinárodní akademická unie převážně evropskou záležitostí (zámořské země zastupovaly jen Spojené státy a Japonsko), v současnosti sdružuje na osmdesát institucí akademického typu z více než šedesáti zemí čtyř kontinentů. Mezi dvaadvaceti zakládajícími členy byla rovněž Česká akademie věd a umění a Královská česká společnost nauk, jejichž členství přešlo plynule na ČSAV, později na Akademii věd ČR. Stálý sekretariát unie sídlí v Bruselu při belgické Královské akademii.
Akademická unie svolává každoročně (s výjimkou válečných let 1940–1946) valné shromáždění, jež se v sudých letech zpravidla koná v domovském městě Bruselu, v lichých letopočtech v některé z členských zemí – Akademie věd České republiky organizovala shromáždění v roce 1995; letošní zasedání hostila indická Akademie literatury (viz AB 4/2012).
V čem spočívá podpora mezinárodní spolupráce? Jde o veliké projekty především rozsáhlých korpusů, kritických edicí, slovníků a tematických encyklopedií; na některých participují také společenskovědní ústavy AV ČR i jednotlivci: jsou to Corpus Vasorum Antiquorum, Dictionnaire du Latin Médiéval, Moravia Magna, Lexicon Iconographicum Mythologie Classicae, Corpus Philosophorum Medii Aevi; projekt Clavis monumentorum litterarum Bohemiae vypracoval a dosud řídí Kabinet pro klasická studia Filosofického ústavu AV ČR. Dalšími velkými projekty jsou např. Monumenta Musicae Byzantinae, Dictionnaires Sumérien et Assyrien, Fontes Historie Africanae, Œuvres de Grotius, Atlas Linguistique de la Chine et du Pacifique, Corpus Iuris Islamici, Encyclopaedia Iranica, Corpus Fontium Manichaeorum, Corpus Christianorum/Series Apocry­phorum, Corpus Antiquitatum Americanensium.

Foto: Luděk Svoboda, Akademický bulletin

Jak moc se Mezinárodní akademická unie změnila za 93 let své existence, mi prozradil její prezident Janusz Kozłowski (na fotografii s Janem Paloušem):
Spolupráce mezi akademiemi je nezbytná především kvůli dlouhodobým projektům. V současnosti, jak můžete vidět na financování výzkumu, podporují organizace pouze dvou-, tří- či maximálně pětileté projekty. My naopak podporujeme některé projekty už po celých 90 let. To je tedy hlavní výhoda UAI ve vztahu k financování projektů. A rovněž důvod, proč je spolupráce mezi akademiemi nejen v Evropě, ale i ve světě tak důležitá.

Navzdory dlouhé době trvání přibližně sedm desítek projektů vždy po pěti letech testujete. Co nejzajímavějšího teď chystáte?
Hodnotíme každých pět let systémem peer review od růz­ných vědců, kteří nejsou v projektu zainteresováni. Tak získáváme objektivní názor na vývoj jednotlivých projektů. Nyní jich běží přibližně sedmdesát a připravujeme nové. Jedním z nejdůležitějších témat je původ a rozvoj středomořských měst. Na tomto velkém projektu spolupracují všechny akademie kolem Středozemního moře a také některé další země. Projekt navázal na loňské sympozium na toto téma v Barceloně, jehož se zúčastnilo mnoho vědců ze středomořských států. Další z důležitých projektů se týká vztahu arabské a evropské vědy během pozdně středověké éry – počátku renesance. To byla doba velkých objevů arabské vědy a také navazování vztahů mezi vědou arabskou a evropskou. Projektu se pochopitelně účastní i několik akademií z arabských zemí a také ze Světové islámské akademie věd, která je členem mnohých akademických unií.

Ačkoli se zaměřujete především na humanitní vědy, stále více se otevíráte vědám sociálním…
Už při založení UAI kladly zakládající akademie důraz na humanitní a sociální vědy. Po druhé světové válce jsme částečně ztratili kontakt se sociálními vědami, ale nyní se k nim chceme vrátit a máme z této oblasti také několik projektů. Oxfordská univerzita nyní například publikuje projekt zaměřený na lidskou důstojnost, důstojnost lidského bytí, což je typické bádání v sociálních vědách.
Hovořil jste o arabské vědě. Jak je tomu s humanitními a sociálními vědami na národní úrovni v globálním kontextu?
Už v loňském roce jsme zaznamenali, že důležitost humanitních věd je stále více opomíjena. Proto chceme zvýšit a rozvíjet zájem o humanitní vědy, především historické. Však se mnohé z našich projektů právě k historii a archeologii vztahují. Význam historických věd v dnešním světě je mimořádný a Unie i její členské akademie chtějí přispět k jejich rozvoji.

Zbývá jen dodat, že pětileté hodnocení projektů mělo ve své agendě právě letošní, 86. valné zasedání UAI v Dillí. Toto hodnocení se týkalo rovněž projektu Moravia Magna, na němž se podílí ­Archeologický ústav AV ČR a partnerské akademické ústavy z Polska, Slovenska a Maďarska.

MARINA HUŽVÁROVÁ