veřejné neuniverzitní výzkumné instituce, kterou tvoří soustava vědeckých pracovišť. Svou činnost vyvíjí v souladu se zákonem č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky (AV ČR) a dalšími právními předpisy. Výzkum prováděný AV ČR usiluje o rozvoj poznání na mezinárodní úrovni, respektuje však přitom aktuální potřeby české společnosti. Nejvyšším samosprávným orgánem AV ČR je Akademický sněm. Výkonným orgánem AV ČR je Akademická rada v čele s předsedou AV ČR. Jejím stálým poradním orgánem je Vědecká rada, která se zabývá vědní politikou AV ČR. Tyto celoakademické orgány jsou voleny vždy na čtyřleté období.
Slavnostní novoroční představení opery Bohéma
20.1.2016
Slavná opera Bohéma Giacoma Pucciniho byla v úterý 19. 1. 2016 uvedena v rámci tradičního novoročního představení Akademie věd ČR v historické budově Státní opery v Praze. Předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš a ředitel Národního divadla doc. Jan Burian na něj pozvali významné osobnosti ze všech důležitých sfér naší společnosti, ale rovněž zahraniční hosty, zástupce vysokých škol, partnerských organizací a sponzorů. Slavnostního večera se zúčastnili i vedoucí představitelé obou komor Parlamentu České republiky – předseda Senátu PČR Milan Štěch a předseda Poslanecké sněmovny PČR Jan Hamáček.
Projekt ASCIMAT pro rozvoj scintilačních materiálů
29.1.2016
Dne 21. ledna 2016 byl odborným setkáním ve Fyzikálním ústavu AV ČR zahájen evropský projekt „Zvýšení vědecké excelence a inovační kapacity v oblasti pokročilých scintilačních materiálů ve Fyzikálním ústavu AV ČR“. Scintilační materiál pracuje jako konvertor, který dokáže foton vysokoenergetického (rentgenového nebo gama) záření nebo energii dopadající částice (elektrony, protony, ionty) přeměnit na skupinu fotonů z oblasti ultrafialového až viditelného (UV/VIS) záření, které je pak možné s velkou citlivostí převést na elektrický signál běžnými fotodetektory a ten dále zpracovat.
Netopýři v Eurasii tolerují nemoc, která devastuje jejich příbuzné v Severní Americe
29.1.2016
Český vědecký tým společně s mezinárodními spolupracovníky zjistil, že netopýry v Palearktu chrání před smrtelnou nemocí zvanou syndrom bílého nosu (white-nose syndrome, WNS) mechanismus tolerance patogenu. To je nadějí pro severoamerické druhy netopýrů, u kterých epidemie WNS probíhá zvláště devastujícím způsobem. WNS je způsoben plísní Pseudogymnoascus destructans, jež může infikovat všechny netopýry zimující v podzemních prostorách, které jsou tímto agens kontaminovány. Zde zůstává plíseň dlouho životaschopná a infekční čeká na přílet svých hostitelů v dalším roce.
EASAC k tématu ekologické udržitelnosti moří a oceánů
27.1.2016
Nová analýza Expertní rady evropských akademií (EASAC) s názvem Marine sustainability in an age of changing oceans and seas volá po akci a flexibilnímu přístupu k ochraně mořského života. Oceány a moře hrají klíčovou roli v regulaci zemského klimatu, péči o biodiverzitu a poskytují práci a jídlo mnoha lidem celého světa. Stanovisko EASAC směrem k Evropské unii obsahuje několik bodů, zejména pak apel na politiky, kteří by měli více podporovat výzkum oceánů a mořských ekosystémů a také být připraveni své politické programy měnit podle nových výsledků výzkumů.
Od tragédie raketoplánu Challenger uplynulo 30 let
27.1.2016
Pouhých 73 sekund trval v úterý 28. ledna 1986 desátý start amerického raketoplánu Challenger se sedmičlennou posádkou na palubě. Potom prorazila špička utrženého pomocného motoru hlavní nádrž s kapalným vodíkem a kyslíkem a na nebi nad Kennedyho kosmickým centrem na Floridě se raketoplán v mžiku proměnil v ohnivou kouli a rozpadl se. V tu chvíli byl Challenger již ve výšce 14 kilometrů. Dvě a půl minuty padala k zemi relativně málo poškozená kabina s astronauty, které patrně usmrtil až náraz na mořskou hladinu.
Dílo Karla IV. v běhu staletí
22.1.2016
Výstavou, která přibližuje skutečnou podobu života a díla Karla IV., si Senát Parlamentu ČR spolu s Akademií věd ČR připomínají výročí 700 let od narození tohoto významného státníka, politika a diplomata. Expozice nainstalovaná v Mytologické chodbě Valdštejnského paláce, byla slavnostně zahájena 21. ledna a potrvá do 12. června 2016. Výstava zachycuje několik oblastí Karlova působení ve 14. století i přetrvávající stopy jeho činů v současné a evropské společnosti.
Řád prezidenta Gruzie pro V. Černého
18.1.2016
Někdejší vědecký pracovník OÚ, kaukazolog V. Černý, obdržel Řád prezidenta Gruzie za celoživotní zásluhy o reprezentaci gruzínské literatury a kultury.
Dne 15. 12. 2015 předal při slavnostním aktu v Klánovicích velvyslanec Gruzie pan Zaal Gogsadze PhDr. Václavu Černému, CSc. Řád prezidenta Gruzie za celoživotní zásluhy o reprezentaci gruzínské literatury a kultury. Toto státní vyznamenání bylo z občanů České republiky dosud uděleno pouze prezidentu Václavu Havlovi.
Nový koncept pro ukládání dat – elektrický zápis v antiferomagnetu
14.1.2016
Feromagnety a antiferomagnety představují dvě běžné formy magneticky uspořádaných materiálů. Běžně se předpokládá, že magnetismus lze snadno ovládat a využít jen ve feromagnetech. Vědci z České republiky, Velké Británie a Německa mění tuto vžitou představu tím, že demonstrovali elektricky vyvolanou změnu magnetizace v antiferomagnetickém mikročipu. Data by tak bylo možné ukládat bezpečněji a rychleji. „Fyzikální hranice rychlosti je 100–1000x větší než ve feromagnetech,“ říká prof. Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Práce byla publikována v prestižním časopise Science.
Čeští vědci sestavili seznam prioritních invazních druhů pro ČR
13.1.2016
Invazní druhy, zavlékané lidmi mimo oblast svého původního výskytu, jsou příčinou mnoha environmentálních a socioekonomických problémů. Snižují biodiverzitu, produkují alergenní pyl, přenášejí choroby člověkem chovaných zvířat a pěstovaných rostlin. Posuzování škodlivosti je individuální, záleží na tom, koho se týká – ochranářů, lesníků, rybářů, zemědělců apod. Ne všechny zavlečené druhy ale mají negativní vliv. Prof. Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR, který vědeckou studii zaštiťoval, říká: „Nemá smysl vynakládat obrovské finanční částky na omezování druhů, které nemají významný škodlivý vliv, jen kvůli tomu, že jsou v ČR nepůvodní.“
Vědci na stopě nevyřešené etapy vývoje raného vesmíru
14.1.2016
Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli i pracovníci Astronomického ústavu AV ČR, objevil s pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu ionizující ultrafialové záření, které uniká z trpasličích galaxií. Je to první potvrzení, že toto záření z hvězd může proniknout přes hustá oblaka plynu a prachu až do mezigalaktického prostoru. Podařilo se tak nalézt pravděpodobný energetický zdroj jedné z etap vývoje raného vesmíru, kdy vznikaly první hvězdy a galaxie. Její detailní průběh však dosud nebyl znám. Nová zjištění z výzkumu, který za českou stranu financovala Grantová agentura ČR, zveřejnil v aktuálním vydání prestižní časopis Nature.
Nová metodika hodnocení výzkumu a vývoje
8.1.2016
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR zveřejnilo souhrnnou zprávu „Metodika hodnocení ve výzkumu a vývoji a zásady financování“. Zprávu pro ministerstvo zpracovalo mezinárodní konsorcium vedené britskou společností Technopolis Ltd. v rámci Individuálního projektu národního pro oblast terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje s názvem „Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací“. Zpráva definuje základní filozofii nové metodiky hodnocení výzkumných organizací a institucionálního financování. Podrobný popis s odůvodněním je předmětem tří závěrečných zpráv a deseti podkladových studií.
Fáze Venuše objektivem Jana Klečky
6.1.2016
Česká astrofotografie měsíce
Venuše, po Slunci a Měsíci nejjasnější objekt naší oblohy, je v dalekohledu vidět pokaždé jinak. Tato vnitřní planeta jeví fáze podobně jako náš Měsíc. Prvním, kdo popsal jejich pozorování, byl v roce 1610 Galileo Galilei. Ostatně, právě Galileo popsal i změny Venušina viditelného průměru v různých fázích, což je způsobeno větší vzdáleností od Země ve fázi úplňku a zmenšující se vzdáleností v průběhu ubývání. Všechny zde vyfotografované fáze můžeme za sebou v průběhu měsíců spatřit prostřednictvím dalekohledu. I když o matce Jana Keplera se traduje, že fázi Venuše viděla i pouhýma očima.
Čestná oborová medaile Jaroslava Heyrovského za zásluhy v chemických vědách pro prof. Jiřího Janatu
5.1.2016
Předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš udělil v úterý 5. ledna 2016 za vynikající vědecké výsledky a intenzivní spolupráci s českou vědou prof. RNDr. Jiřímu Janatovi, Ph.D., čestnou oborovou medaili Jaroslava Heyrovského za zásluhy v chemických vědách. Prof. Janata z Georgia Institute of Technology v Atlantě je jedním z nejúspěšnějších českých chemiků působících v zahraničí. Prof. Drahoš ve své řeči ocenil zejména profesní kvality laureáta, jehož práce mají ve vědecké komunitě velký ohlas (H-index 43). Prof. Janata se věnuje elektrochemii, analytické chemii a především teorii a vývoji chemických senzorů.