Previous Next
Čtyřikrát kvalitně Jan Blahoslav ANETA MLADĚJOVSKÁ Po mnoha letech se na světlo světa dostávají Čtyři menší spisy Jana...
Literárněvědná bohemistika 2015 – anketa (část 2) Časopis Česká literatura oslovil odborníky z řad literárních vědců a požádal je o...
Literárněvědná bohemistika 2015 - anketa (část 1) Současné humanitní vědy, literárněvědnou bohemistiku nevyjímaje, charakterizuje...

ŠÁRKA SLADOVNÍKOVÁ

Ve čtvrtek 23. října proběhla v pražském Clam-Gallasově paláci první část třetí výroční konference Pražského centra židovských studií s názvem „Židovská Praha pozdní renesance a její reflexe: nové pohledy“. O dva týdny později, ve čtvrtek 6. listopadu, proběhla druhá část setkání ve formě kolokvia s názvem „Hebrejská kniha (nejen) v rudolfínské Praze“.

Zatímco se první výroční konference zaměřila na židovská studia ve 21. století a ústředním loňským tématem byla Druhá republika, letošní třetí ročník se zaměřil na rudolfínské období v Praze.

V úvodním slovu Pavel Sládek a Lucie Storchová upozornili na problematičnost židovských studií pojímaných izolovaně bez potřebného kontextu a vyzdvihli nutnost koncepce Jewish Studies jako interdisciplinárního oboru v širším kontextu.

V dopoledním bloku pronesla Marie Buňatová z pražského Centra pro kulturní a sociální studie rozsáhlý příspěvek na téma „Obchod a finančnictví pražských Židů v 16. století“. Buňatová připomněla důležitá historická data v souvislosti s finančnictvím pražských Židů a upozornila na silnou provázanost těchto Židů s nežidovskými obyvateli, šlechtou a panovníkem. Daniel Soukup (ÚČL AV ČR a FF Univerzity Palackého v Olomouci) pak přednesl příspěvek „List rabi Samuele rabi Izákovi: předběžná zamyšlení“. Soukup vyzdvihl oblibu tohoto překladu, prokázanou díky velkému množství dochovaných opisů díla, což z Listu rabi Samuele činí podle Soukupových slov středověký „protižidovský bestseller“.

Odpolední blok konference byl věnován literární vědě. Milan Tvrdík z Filozofické fakulty UK pronesl příspěvek „Historické romány Maxe Broda z rudolfínské Prahy. Román o knížeti Reubenim“. Tvrdík zde analyzoval renesanční román Reubeni, kníže židovské. Viera Glosíková z Pedagogické fakulty UK analyzovala pražské židovské ghetto v povídkovém souboru Leo Perutze Noc pod kamenným mostem. V posledním příspěvku promluvil Jiří Holý z Filozofické fakulty UK o dvou dramatech, veselohře Rabínská moudrost Jaroslava Vrchlického a o Pražském židovi, historickém dramatuJosefa Jiřího Kolára. Zabýval se obrazem Židů a stereotypy v jejich zobrazování v obou dílech.

Přínosem konference byla zmíněná mezioborovost, z vystoupení pracovníků různých humanitních oborů bylo zřejmé, že Pražské centrum židovských studií pojímá Jewish Studies, stejně jako většina amerických, britských i izraelských univerzit, jako interdisciplinární obor vycházející z aktuálních metodologických trendů. Německá tradice judaistiky, jak ji u nás prezentuje například Husitská teologická fakulta, je naopak zaměřena historicky, vychází ze zkoumání starověké a středověké židovské kultury. Pro další vývoj oboru může být dialog i spor obojího přístupu jistě přínosný.