Významným výsledkem Observatoře Pierra Augera je pozorovaní anizotropie vysoce energetických spršek kosmického záření nad 6 . 1019 eV. Takové částice jsou sice nesmírně vzácné, neboť za téměř 50 let měření jich bylo zaznamenáno jen pár desítek, ale zároveň neobyčejně zajímavé. Observatoř Pierra Augera nyní učinila první krok k poznání zdrojů těchto částic tím, že se podařilo prokázat, že tak energetické částice nepřilétají ze všech směrů stejně, ale jisté části oblohy jsou preferovány. Nejlepší statistický souhlas je pak s množinou vybraných aktivních galaktických jader do vzdálenosti 300 miliónů světelných let.
Objev zmíněné anizotropie v rozložení zdrojů částic po obloze tak vede k závěru, že zdroje extrémních částic musíme hledat mezi obvyklými astrofyzikálními objekty. Naprostá většina scénářů s exotickou fyzikou totiž vyžaduje rovnoměrné rozložení směrů příchodu částic, což je nyní s vysokou pravděpodobností vyloučeno.
Polohy detekovaných směrů příletů spršek (černé prázdné kroužky) a známých aktivních galaktických jader (červené tečky) do vzdálenosti 75 megaparseků (tedy zhruba do 300 miliónů světelných let).
Pracovníci FZÚ z oddělení astročásticové fyziky a Společné laboratoře UP a FZÚ AV ČR významně přispěli ke konstrukci části observatoře výrobou segmentů pro 15 z celkem 27 zrcadel fluorescenčních teleskopů, jež tvoří jeden ze dvou typů užívaných detektorů a umožňují sledovat postupný rozvoj spršky v atmosféře. Dále se podíleli na měření fluorescenčního zisku, díky kterému bude možné významně zpřesnit energetickou rekonstrukci částic kosmického záření. S redukcí systematických chyb měření pak souvisí i další česká aktivita – sledování okamžitého stavu atmosféry a jejích parametrů pomocí robotického teleskopu FRAM vyvinutého ve FZÚ. Podíleli se také na vlastních měřeních v Argentině, na kalibracích, na optimalizaci funkce fluorescenčních detektorů, na fyzikální analýze nabraných dat a na Monte Carlo simulacích spršek kosmického záření v gridovém prostředí. Zvláštní pozornost věnovali zkoumání vlivu magnetických polí na šíření kosmického záření a na hledání jeho možných zdrojů – s čímž velmi úzce souvisí diskutovaná anizotropie kosmického záření.
LiteraturaCopyright © 2008-2014, Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
