Česky
Téměř po roce (viz AB 6/2010) se vracíme k problematice zjednodušování administrativních a finančních pravidel 7. rámcového programu. Po veřejné konzultaci a po iniciativách na úrovni Evropského parlamentu a Rady EU schválila Evropská komise 24. ledna 2011 tři konkrétní kroky s okamžitou platností. Komisařka EU pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinn při té příležitosti prohlásila: „Díky dnešním opatřením nebude muset několik tisíc lidí s vynikající kvalifikací, které finančně podporujeme, investovat tolik času a úsilí do papírování. […] Chceme získat více kvalifikovaných žadatelů, mezi nimi také dynamické malé podniky, které nezvládají nadměrnou byrokratickou zátěž.“
Aktualizovaný finanční průvodce projektů 7. RP z února 2011
Jednotlivá opatření, která EK schválila, jsou následující:
– Být flexibilní při kalkulaci osobních nákladů, aby příjemci grantů mohli při žádostech o uhrazení průměrných osobních nákladů používat své běžné účetní metody. Příjemci již tak nebudou nuceni vytvářet úplné paralelní účetnictví ani žádat EK o certifikaci průměrných osobních nákladů (Certificate on Average Personnel Costs, ComAv).
– Fyzické osoby a vlastníci malých a středních podniků, jejichž platy se obvykle nevykazují v účetnictví, mohou nyní za svůj podíl na práci ve výzkumných projektech získat měsíčně pevné částky. Jejich výši stanovuje specifický program Lidé (Akce Marie Curie). Částky se každoročně aktualizují v nových pracovních programech.
– Vznikla Řídicí skupina vysoce postavených úředníků ze všech zúčastněných útvarů a agentur EK (tzv. Clearing Committee), jejímž úkolem je odstranit nesrovnalosti při uplatňování předpisů platných pro financování výzkumu a zajistit jednotný výklad pravidel ze strany příjemců grantů a projektových a finančních úředníků EK.
Vezmeme-li v úvahu, že význam mají pouze opatření, která zjednoduší přístup uživatelů k finančním prostředkům, je z uvedených opatření smysluplné a užitečné pouze to druhé, které se týká používání pevných částek pro fyzické osoby a majitele MSP. První opatření o průměrných osobních nákladech je problematické, protože jejich výpočet musí splňovat daná kritéria. Nemusí je tak vždy uznat auditoři, nehledě na to, že mnoho zemí včetně ČR tuto metodu téměř nepoužívá. Ustavení Řídicí komise pro jednotný výklad pravidel je zjednodušením pouze pro EK. Pro účastníky projektů to představuje zdlouhavou proceduru – musí se totiž nejprve obracet na projektové úředníky.
Nezanikla povinnost vést výkazy práce (time sheets), v nichž musí výzkumní pracovníci uvádět každodenně odpracované hodiny na daném projektu. Dále nebyl zvýšen strop stanovující míru, do které lze tolerovat chyby (tzv. Tolerable Risk of Errors, TRE) v účetnictví příjemců grantů v oblasti VaV, přestože EK tento krok původně plánovala a avizovala; v současnosti je tento strop dvě procenta, uvažovalo se o zvýšení na procenta tři.
V této souvislosti připomeňme, že návrh revidovaného znění Finančního nařízení (FN) z června 2010 zohledňuje již ve větší míře specifičnost výzkumu a navrhuje některá další zjednodušení. Především možnost zrušit povinnost zakládat úročené účty, a to okamžitě po schválení textu Radou EU a Evropským parlamentem. Některé z dalších návrhů připravují podmínky pro zjednodušení stávajícího rámcového programu, zatímco jiné vytvářejí podmínky pro zjednodušení rámcového programu příštího. Jelikož je obvyklá doba schvalování textů minimálně jeden rok (FN by měl být platný od 1. ledna 2012), budou kroky vedoucí k větší flexibilitě použi-telné většinou až pro projekty zahájené v posledním roce současného 7. RP.
Úskalí představuje znění některých pasáží FN, neboť navrhovaná opatření často nejsou závazná, nýbrž ponechávají na rozhodnutí příslušného generálního ředitelství EK, zda opatření v daném programu zavede či nikoli. Následkem toho např. povinnost zakládat účty nesoucí úroky nemusí být v rámcovém programu zrušena.
Pro přípravu pravidel budoucího rámcového programu se EK nespoléhá pouze na výsledky veřejných konzultací a poziční dokumenty členských států a dalších subjektů. Formou veřejné zakázky zadala vypracování studie k vyhodnocení efektivnosti zjednodušujících opatření v 7. RP. Důvodem je i skutečnost, že poprvé v historii bude EK připravovat ex-ante hodnocení dopadů pravidel účasti. Na zakázce pracuje od září 2010 společnost Deloitte; termín pro předání finálního dokumentu Komisi je stanoven na závěr dubna a zveřejnění zprávy v průběhu května tohoto roku. Součást zakázky tvořilo i projednání předběžných zjištění s relevantními subjekty v Bruselu. Stalo se tak 8. dubna 2011 formou kulatého stolu za přítomnosti 11 zástupců styčných kanceláří a evropských zájmových sdružení (zástupci EK se zúčastnili jako pozorovatelé).
Účastníci kulatého stolu za jeden z největších pro-blémů současných pravidel označili nejednotný výklad terminologie, nesprávné definice a obtížnost jejich překladů do jiných jazyků, a následkem toho jejich nepochopení ze strany uživatelů (např. lump sum). S výhledem na přípravu 8. RP někteří navrhovali vytvoření společných základních pravidel, která doplní specifická pravidla pro jednotlivé nástroje, či vznik jednotného, uživatelsky přátelského portálu a vyhledávacího nástroje pro začátečníky. Účastníky poněkud zarazila poznámka EK, že pokud někdo chce mít opravdu jistotu, měl by se vydat cestou paušálních a pevných částek, neboť používání skutečných nákladů je riskantní. Naznačuje snad směr, kterým se ubírá příprava pravidel příštího rámcového programu?
Lze jen doufat, že EK vezme v potaz volání po jednoduchých, flexibilních a jasných pravidlech a že 8. RP přiláká špičkové výzkumníky z Evropy i z celého světa. Za současné situace můžeme s nadsázkou konstatovat, že zvláště 7. RP usiluje o dokonalost v psaní návrhů, administrativním řízení projektů a vedení finančních výkazů, nikoli o excelenci výzkumu samotného. Důraz na výsledky výzkumu se v záplavě pravidel účasti vytrácí…
ANNA VOSEČKOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR