Česky
Diskusní podvečery v Literární kavárně knihkupectví Academia na Václavském náměstí mají už delší tradici. V posledních dvou letech nad nimi převzala záštitu Rada pro popularizaci vědy AV ČR. Konají se zpravidla třikrát až čtyřikrát do roka a organizátoři se snaží najít „silné“ téma, kterému je momentálně věnováno méně pozornosti, než by si zasluhovalo, a jež umožňuje pohledy z různých úhlů, často protikladné či kontroverzní.
Všechna fota: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Akademická kavárna o současném vztahu společnosti k matematice se uskutečnila 1. prosince 2010 a příspěvky na ní přednesli dr. Jiří Rákosník, zástupce ředitele Matematického ústavu AV ČR, dr. Jindra Petáková, autorka úspěšné učebnice pro střední školy, a prom. ped. Karel Popp, tvůrce matematických hříček. Úvodního slova a moderování se ujal autor tohoto příspěvku. Do diskuse se zapojili i hosté, jmenovitě např. doc. Jindřich Bečvář z MFF UK, dr. Eva Vondráková, předsedkyně Společnosti pro talent a nadá-ní, a doc. Jan Krekule z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
Moderátor tlumočil obavy z následků, jaké by mohl mít úpadek matematické znalosti a pohledu na realitu. Jedná se např. o mylné hodnocení rizik. Tomu nemusejí zabránit ani precizní odborné expertizy, protože v rozhodování dříve či později převládnou postoje většinové populace. Položil též otázky, zda se česká krajina stává „matematickou pouští“, do jaké míry je matematika vyháněna ze školství či zda přibývá matematicky negramotných. A dále – co z toho plyne pro společnost? Jak vysvětlovat lidem matematiku? Najdou se nové formy zábavné matematiky pro (skoro) každého?
Významným nástrojem pro výuku způsobu myšlení dříve bývala také latina, konstatoval v diskusi Jan Krekule. Podle Jiřího Rákosníka (na snímku) tuto roli plně převzala matematika, která má navíc výhodu předmětu uplatnitelného v běžném životě.
Jiří Rákosník konstatoval, že o matematické poušti nemůže být zatím řeč. Matematika jako vědní obor je v ČR na velmi dobré úrovni, může se pochlubit mnoha objevy a uznávanými osobnostmi. Problém určitého úpadku (nejen) matematického myšlení je ovšem realitou – začíná na středních školách, možná již na základních. Stále méně lidí chápe, čím se vlastně matematika zabývá, vnímá ji pouze jako přesnou práci s čísly. Hodnota matematického vzdělání však není ani tak v získání schopnosti počítat jako zejména v metodě myšlení.
Jindra Petáková, vyučující na gymnáziu, ukázala, že výuka nemusí být nudná. Nutnost „biflování“ lze často obejít mnemotechnickými pomůckami. Je možné a nutné nabízet příklady propojující každodenní realitu s matematickou logikou, geometrií či algebrou; pak je zaručeno, že studenti budou chápat předmět správně a budou i zručnější při řešení úloh. Příkladem aktivity pro volný čas, která může obsahovat skvělé prvky zábavné matematiky, je geocaching.
Karel Popp ukázal, jak lze některé úlohy, při výuce často pouze předkládané k naučení zpaměti, předvést v obrazcích či na trojrozměrných tělesech. Zdůraznil, že matematika není zcela nahraditelná „strojovými postupy“ proto, že je založena na soustavách axiomů. „Pravidla hry“ si tedy matematici určují do jisté míry sami. Zkoumáním eukleidovských axiomů např. došli v 19. století k závěru, že nahrazení jednoho z nich jeho negací vede k jiným geometriím s velmi zajímavými vlastnostmi a aplikacemi, což následně ve 20. století umožnilo expanzivní vývoj např. kosmologie a různých oborů fyziky. Připomněl i existenci některých neúplných axiomatických systémů.
V diskusi Eva Vondráková konstatovala, že matematicky nadaní žáci a studenti potřebují vytvořit mimořádné podmínky, jinak jim hrozí ztráta motivace a případně i odmítání vrstevníky. Další hosté vznesli otázku, do jaké míry je úpadek matematického vzdělání způsoben či urychlen vyřazením matematiky z povinných maturitních předmětů. Mělo by se toto rozhodnutí revokovat? Převládl názor, že většina populace se středoškolským vzděláním by maturitní znalosti oboru mít měla, výjimky lze připustit např. u mimořádně jazykově či umělecky nadaných studentů, pro které by neschopnost zvládnutí matematiky byla formální překážkou k uplatnění jejich talentu.
RADEK MIKULÁŠ,
Geologický ústav AV ČR, v. v. i.,
místopředseda Rady pro popularizaci vědy AV ČR