Hodnocení 2010–2014

MARINA HUŽVÁROVÁ

V tomto roce se uskuteční další komplexní evaluace pracovišť Akademie věd ČR, tentokrát za období 2010–2014. Některé jeho nové aspekty přiblížila prof. Eva Zažímalová, která v Akademické radě AV ČR odpovídá za přípravu hodnocení a je rovněž zastupující osobností při řešení koncepčních otázek podpory vědy z veřejných prostředků.

Foto: Stanislava Kyselová, AB

Letos se rozbíhá nové kolo hodnocení týmů a ústavů Akademie věd ČR. V čem se bude lišit od hodnocení předchozího?
Pracoviště Akademie věd ČR se musí (dle zákona) pravidelně hodnotit. Při hodnocení vychází AV ČR ze zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně souvisejících zákonů. Protože však nechce aplikovat v České republice obecně používanou metodiku hodnocení, tzv. „kafemlejnek“, vychází z ustanovení § 7 odst. 7 tohoto zákona: „Poskytovatel může výši podpory upravit podle podrobnějšího hodnocení používajícího mezinárodně uznávaných metodik, které společně s výsledky podrobnějšího hodnocení a pravidly úpravy podpory před jejím poskytnutím zveřejní.“ Z ustanovení vyplývá, že hodnocení prováděné AV ČR musí používat mezinárodně uznávané metodiky. Již v minulých hodnoceních jsme mezinárodně používané metodiky aplikovali, ale protože neexistuje nějaký celosvětově uznaný standard hodnocení vědeckých institucí, je zřejmé, že i pohled na principy, organizaci a proces hodnocení v AV ČR se postupně vyvíjí – a Akademická rada AV ČR se snaží, aby to bylo k lepšímu.

Základní odlišnosti od předchozího hodnocení jsou dvě:
• Hodnocení se uskuteční v rámci vědních oborů, kdy každé skupině oborů, respektive oboru (v případě velkých) bude přiřazeno specializované hodnoticí grémium (panel nebo komise), které bude hodnocení provádět.
• Hodnoticí proces bude rozdělen do dvou fází. V první se zhodnotí pouze kvalita vybraných výstupů ­výzkumných týmů ve srovnání s celosvětovou úrovní oboru. Ve fázi druhé půjde o celkovou kvalitu vědecké práce týmů (včetně přispění daného týmu k výstupům hodnoceným v první fázi) a další aspekty práce týmů a celých ústavů (výzkum pro praxi, pedagogická činnost, osvětová a popularizační aktivita, společenská relevance činnosti týmů a ústavů, perspektiva jejich práce – jak odborná tak i personální) apod.

Nakolik jste při přípravě hodnocení čerpali z minulých zkušeností?
Čerpali jsme hodně a zároveň se snažili najít lepší varianty pro nejvíce kritizované aspekty předchozího hodnocení. Například hodnocení po oborech namísto minulého hodnocení založeného na organizační struktuře AV ČR (podle vědních oblastí, respektive sekcí) nebo jasná definice konfliktu zájmů jsou toho důkazem.

Slýchala jsem stesky, že se při předchozím hodnocení externí posuzovatelé často seznámili s činností pracovišť jen velmi letmo. Jak bude organizováno letos?
Při předchozím hodnocení bylo na návštěvu jednotlivých ústavů AV ČR opravdu velmi málo času. Tentokrát se snažíme zorganizovat druhou fázi hodnocení tak, aby komise měly na jimi hodnocené týmy času více a měly by čas se i lépe seznámit s celým pracovištěm (ústavem). Ponechali jsme také čas na vyjádření týmů a ústavů k závěrečné zprávě a na možnost námitek proti této zprávě včetně termínu na jejich vypořádání příslušnými komisemi.