Česky
Sté výročí narození jednoho z nejosobitějších českých vědců 20. století prof. Otto Wichterla (17. října 1913) vyhlásilo UNESCO za světové kulturní výročí. Připomíná si jej nejen česká, ale prostřednictvím Českých center ve spolupráci s Ústavem makromolekulární chemie AV ČR i zahraniční veřejnost. K jubileu prvního polistopadového předsedy Akademie věd se 24. října 2013 v ÚMCH setkali vrcholní představitelé AV ČR a další hosté. Předseda prof. Jiří Drahoš a čestný předseda prof. Rudolf Zahradník pohovořili o proměnách Akademie věd od nástupu prof. Wichterla do jejího čela až po současnost i dynamickém a mnohdy dramatickém vývoji této instituce v letech 1992–1993.
Fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Čestný předseda AV ČR Rudolf Zahradník při projevu na setkání v posluchárně ÚMCH
Ačkoli se povinnosti předsedy ČSAV po roce 1989 týkaly převážně reprezentace a formálních aktů, prof. Wichterle se účastnil všech důležitých jednání, jež předurčovala vývoj Akademie v nejbližších letech. Cílevědomě obhajoval její význam pro českou vzdělanost a bránil ji před zpochybňujícími útoky veřejných představitelů, které se pravidelně vůči Akademii objevovaly a objevují. Proto je jistě i zásluhou prof. Wichterla, že se její přerod v moderní vědeckou instituci podařil.
Na setkání prof. Zahradník vzpomenul turbulentní situaci, které Akademie v porevolučních letech čelila. Ustavujícímu zasedání Akademického sněmu na konci února 1993 předcházely desítky debat, jež se dotýkaly samotné existence této instituce. „Nikdo z nás tehdy nevěděl, jak se situace nakonec vyvine – dokonce se uvažovalo o oddělení humanitních disciplín, s čímž jsem kategoricky nesouhlasil, neboť opravdové badatelství vyžaduje harmonické bytosti a je třeba pečovat o humanitní komponentu lidského vzdělání,“ vyzdvihl čestný předseda, podle nějž by si inspirativní životní příběh prof. Wichterla zasloužil literární nebo filmové zpracování.
V příspěvku o proměnách Akademie po roce 1990 zmínil prof. Drahoš, že v době, kdy se prof. Wichterle stal předsedou, existoval rozdílný způsob financování. Začátkem devadesátých let totiž ústavy ČSAV ještě fungovaly jako rozpočtové organizace. „Za předsednictví prof. Wichterla prolomila Československá akademie věd jako první instituce u nás tento omezující systém ustavením vlastního grantového systému prostřednictvím Grantové agentury AV ČR, která své působení ukončila v letošním roce (viz AB 7–8/2013). Dodnes jsem zklamán, že jsme ji položili na oltář vlasti.“
Především profesní peripetie života prof. Wichterla přiblížil zaplněnému auditoriu Mgr. Jan Boháček z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR; zaměřil se například na zdlouhavý soudní spor mezi licenčními partnery ČSAV a společnostmi, jež Wichterlovy patenty nerespektovaly nebo se snažily z licenčních smluv vymanit (podrobněji AB 6/2013). MÚA ve spolupráci s ÚMCH rovněž seznámil ve foyer budovy AV ČR na Národní třídě v Praze v říjnu t. r. stovky návštěvníků s pohnutým osudem českého chemika prostřednictvím osobních fotografií a nejrůznějších archivních dokumentů.
Přínos zakladatele ÚMCH ke světové polymerní vědě a zejména výzkumu lékařských polymerů přiblížil v jedné z přednášek prof. Jindřich Kopeček z utažské univerzity v USA, který na zdejším pracovišti působil do roku 1988. O objeviteli kontaktních čoček dále hovořili jeho dřívější kolegové, mezi jinými i ředitel ústavu prof. František Rypáček (prof. Wichterla vzpomněl rovněž v souvislosti se vznikem pracoviště v roce 1959). Ing. Jiří Michálek z téže instituce společně s Ing. Janem Špundou z Českých center pokřtili katalog Otto Wichterle: Vědec a vynálezce doprovázející výstavní projekt Otto Wichterle: Příběh kontaktní čočky.
Jiří Michálek a Jan Špunda křtí katalog Otto Wichterle: Vědec a vynálezce
Útlá publikace v anglickém jazyce vznikla ve spolupráci s Akademií věd v roce 2011 při příležitosti 50. výročí vynálezu měkkých hydrofilních kontaktních čoček. Prostřednictvím expozice, kterou zaštítil předseda AV ČR, si jedinečnou osobnost prof. Wichterla připomněli již na Slovensku, v Bulharsku, Itálii či Japonsku a další zastávkou je Španělsko. V Česku se ukázala například v rámci listopadového Týdne vědy a techniky v brněnské Galerii Vaňkovka a v prosinci bude k vidění v Senátu Parlamentu ČR.
LUDĚK SVOBODA a GABRIELA ADÁMKOVÁ