Česky
V posledních 25 letech jsme pozorovali pozoruhodný růst úrovně učebnic v mnoha oblastech. Týká se to více aspektů – nejen často přehledného členění textu a promyšleně provedených obrázků; technická stránka díla někdy dokonce převažuje úroveň textu, což je ovšem špatné. Již na tomto místě si přeji říci, že český překlad Fyzikální chemie autorů Petera Atkinse a Julia de Pauly je dílem z nejrůznějších hledisek mimořádným a harmonickým.
Publikaci Petera Atkinse a Julia de Pauly přeložil tým Katedry fyzikální chemie VŠCHT vedený Pavlem Chuchvalcem a vydala ji Vysoká škola chemicko-technologická v Praze.
Pro konzervativního pozorovatele je dílo uspořádáno neobvykle. Po části prvé věnované rovnováhám a části druhé týkající se struktury v širokém slova smyslu se na kinetiku a katalýzu, ústřední témata chemie, dostane až v závěrečné, třetí části; uvedené pasáže se dále člení do 23 kapitol.
Pokusím se sevřeným způsobem sdělit, jaké pocity mne provázely při tu zevrubné, tu letmé četbě rozsáhlého díla o téměř tisíci stranách. Z pohledu studentů je dobré, že mne po celou dobu provázel pocit, že na mnoha místech se autoři i překladatelé museli přímo mučit snahou dosáhnout co největší srozumitelnosti. Napomáhá tomu veliký počet příkladů, z nichž část autoři prezentují v rozvinuté formě a spojují s konkrétním řešením. Knihu doprovází rozsáhlý aparát, který usnadňuje studium a řešení úloh. Užitečné a povedené jsou i části s matematickým aparátem potřebným ke studiu díla. Stejně jako je prospěšné se dozvědět od řečníka na počátku přednášky, co posluchače čeká, jsou podobně potřebné kvalitně vypracované souhrny na počátku všech kapitol; na začátku oddílů je vždy zařazena pasáž Důležité pojmy. Z pedagogického hlediska jsou šikovné odstavečky Vyzkoušejte si sami; mnohdy podporují schopnost provádět kvalitativní odhady. Cvičení a úlohy se nacházejí nejen v textu, ale i na konci každé kapitoly, řešení v závěru knihy. Úlohy předchází tabelární přehled významných rovnic každého oddílu. Obdivuhodné jsou četné konkrétní ilustrace dopadů fyzikální chemie v oblasti od astrofyziky a biodisciplín – od materiálových věd a lékařství po nanodisciplíny a technologie. Rozsáhlý rejstřík usnadní orientaci zájemcům hledajícím poučení, a to především těm, kteří pracují mimo oblast fyzikální chemie; zdůrazňuji to, protože dílo je užitečné pro chemiky všech zaměření a přírodovědce vůbec – mnohé termíny v knize diskutované pronikají do celé oblasti molekulových věd.
Vynikající rysy Atkinsovy a Paulovy Fyzikální chemie lze shrnout do čtyř bodů. Za prvé jde o dílo, jež je současně učebnicí a příručkou. Jako učebnice je mimořádně transparentní, a tak představuje protiklad ke klasickým dílům německým z prvé poloviny 20. století, jež sice bývaly z formálního hlediska precizní, avšak na potřeby studentů dbaly málo.
Za druhé je velkolepé, protože nabízí informace v rozsahu fyzikální chemie prvého desetiletí 21. století; svízelné to není v klasických oblastech, jako je teorie chemické vazby s podařeným úvodem do kvantové mechaniky, či ve stati o symetrii a teorii grup. Avšak je tomu tak i v kapitolách prudce se rozvíjejících oborů (například spektroskopie v oblasti všech vlnových délek), což je mnohem náročnější.
Vykládáme-li cosi (slovem či písmem), stává se, že se tážeme „mám problém objasnit hlouběji?“, „vyžaduje ilustraci?“ slovem či obrázkem. Autor knihy neváhá na mnoha místech na tyto otázky odpovědět kladně buď přímo v textu, nebo po straně formou krátkých komentářů, což je skvělé nejen pro začátečníky. Čtenář se tak například dozví, proč se nula Kelvina zapisuje 0 K, kdežto nula Celsia 0 oC.
V bodě čtvrtém oceňuji práci týmu překladatelů a redakce. Na mnoha místech jsem nebyl lenivý a porovnal český text s předlohou; ani jednou jsem nebyl zklamán, naopak na nejednom místě jsem byl potěšen!
Přes veškerá pozitiva a vynikající rysy zůstane Fyzikální chemie pro mnoho (i dobrých) chemiků svízelná. Pro samostudium úplných začátečníků, přes obdiv k dílu, není kvůli intelektuální náročnosti na mnoha místech ideální; navíc hmotnost knihy (téměř 3 kg) nedovoluje podniknout orientační prvé čtení v horizontální poloze. Přimlouvám se proto za účast studentů na přednáškách za předpokladu, že jsou opravdu dobré. Navíc by měla předcházet učebnice úvodní, nikoli ovšem o tisíci stranách – teprve poté ať nastoupí Atkins a Paula.
V úvodu jsem zmínil velký růst úrovně a vybavení učebnic. Fyzikální chemie se mi z těch, které jsem měl v ruce (nejen v oboru chemie, ale i v hraničních oblastech mezi chemií a biologií či chemií a fyzikou), líbí nejvíce. Avšak pozor – tato emocionální poznámka má stejnou platnost jako dohadování o vítězce soutěže královny krásy. V obou případech platí „proti gustu žádný dišputát“.
Soudobé knihy se mnohým zdají velmi nákladné. S čistým svědomím přesto uvádím, že český překlad Atkinsovy a Paulovy knihy je dobrá investice, která poslouží rozsáhlé části odborného života dnes mladých majitelů tohoto díla.
RUDOLF ZAHRADNÍK,
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i.