Zabezpečení produkce potravin

Kancelář CZELO uspořádala s Ministerstvem zemědělství ČR v Bruselu mezinárodní konferenci Agricultural research and food security – outlook to Horizon 2020 and beyond; Czech contribution to common European effort. Akce se 5. června 2013 v prostorách Stálého zastoupení České republiky při EU zúčastnilo na 90 aktérů z řad odborné bruselské veřejnosti, zástupců evropských regionů v Bruselu a výzkumných institucí a univerzit z ČR a dalších evropských zemí.

Velvyslanec a zástupce stálého představitele ČR při EU Jakub Dürr úvodem pohovořil o stavu projednávání programu Horizont 2020 a nezbytné podpoře zemědělského výzkumu. V následující prezentaci představila Naďa Koníčková z TC AV ČR statistiku účasti v projektech priority KBBE (Knowledge Based Bio-Economy) 7. rámcového programu a participaci českých institucí.
První odborný blok „policy view“ otevřel zástupce generálního ředitele Společného výzkumného centra Evropské komise (JRC) Vladimír Šucha příspěvkem o aktivitách JRC – subjektu podporujícího Evropskou komisi při tvorbě vědecko-výzkumných politik. Zástupci tří dalších generálních ředitelství EK (Ciaran Mangan z DG RTD, Marc Duponcel z DG AGRI a Paul Speight z DG ENV) poté hovořili o zabezpečení produkce potravin s ohledem na působení svých generálních ředitelství (mj. v souvislosti s programem Horizont 2020 a společnou zemědělskou politikou).
Druhý blok prezentoval výzkumné instituce/asociace a jejich aktivity v oblasti zabezpečení produkce potravin. Zástupce Mendelovy univerzity v Brně a centra CzechGlobe Mirek Trnka hovořil o rizicích výskytu extrémních období sucha, klimatických změnách a jejich vlivu na úrodnost půdy, zatímco Dana Peškovičová z Výzkumného centra živočišné produkce v Nitře mluvila o udržitelném chovu zvířat, důležitosti zachovávání druhové rozmanitosti a udržení kvality produkce (například chov telat živených kravským mlékem). Genetický výzkum u vybraných plodin (banánovník a obilí) a jeho vliv na produkci těchto plodin prezentoval Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Centra excelence Haná; uvedl, že musíme zohlednit rozdílné genetické charakteristiky a mnoho dalších okolností – například, že banánové plantáže kvůli neexistenci semen v plodech vznikají de facto klonováním stávajících banánovníků (kultivace banánovníků je proto obtížná, což ovlivňuje odolnost plantáží vůči škůdcům apod.). Banánovník však v mnoha zemích představuje klíčovou plodinu (v Ugandě spotřeba činí 300 kilogramů na jednoho obyvatele za rok). Pšenice, jež patří k nejvýznamnějšímu zdroji rostlinných proteinů, si dlouho­době drží čelné místo ve světové produkci mezi ostatními plodinami (rýže, kukuřice); výnosnost její produkce ovšem v posledních letech stagnuje a čelí mnoha problémům, které se snaží řešit vědci mj. tím, že mapují genetický kód této plodiny. Konferenci uzavřel zástupce Evropské asociace pro výzkum rostlin (EPSO) Eckhard George příspěvkem o roli EPSO v oblasti zemědělského výzkumu a výzvách, jimž v současnosti celý sektor čelí.

KATEŘINA SLAVÍKOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaVaI, Brusel,
Technologické centrum AV ČR