official magazine of CAS

 


Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

Books

English books prepared for publication by Academy bulletin

 

Akademie věd České republiky / The Czech Academy of Sciences 2014 a 2015

rocenka_obalka_en.jpg
The Czech Academy of Sciences has issued a report accounting selected research results achieved by its scientific institutes in all research areas in 2014 and in early 2015.
Full version you can find here.

 

kniha
VILLA LANNA IN PRAGUE
The new english expanded edition 

 

kniha
SAYING IT ...ON PAPER


Archive

Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

EUSJA General Assembly

eusja.jpg EUSJA General Assembly
& EUSJA Study Trip

Prague, Czech Republic
March 14–17, 2013

Výzkum mozku v evropském kontextu

Lidský mozek představuje nejsložitější dosud známý orgán ve vesmíru. Obsahuje 100 miliard nervových buněk – neuronů, každý neuron má na svém povrchu až 10 tisíc synapsí; celkový počet synapsí – zápojů v mozku – se odhaduje na 1016. Poznání funkce lidského mozku je patrně jeden z nejsložitějších výzkumných úkolů, který před vědeckou obcí kdy stál.

15_1.jpg
Foto: Archiv autora
Snímek neuronů sluchové kůry potkana, jež jsou obarveny podle tzv. Golgiho metody.


Vědom si tohoto badatelského cíle vyhlásil americký prezident Barack Obama letos v dubnu Iniciativu Mozek (Brain Initiative – zkratka pro Brain Research through Advancing Innovative Neurotechnologies), kterou doplnil pozoruhodnou argumentací, jak základní výzkum prospívá ekonomice. Například projekt lidského genomu do současnosti generoval ekonomické výstupy v poměru 141 dolarů na každý jeden vložený.
Iniciativa Mozek navazuje na předchozí projekt z roku 2004, jenž vyústil v založení Blueprint for Neuroscience Research. Sdružení sestávající ze 14 ústavů Národního ústavu zdraví (NIH) a úřadu ředitele NIH vzniklo, aby sjednotilo síly jednotlivých ústavů NIH v souvislosti s řešením komplexního úkolu – poznání funkce lidského mozku a jeho nemocí. Sdružení participuje například na projektu Human Connectome Project s cílem získat informace o mozkových spojích 1200 jedinců spolu s jejich genetickými a behaviorálními daty; NIH dotuje 40 miliony.
Prakticky ve stejné době, kdy byla v USA vyhlášena Iniciativa Mozek, rozhodla Evropská komise, že v programu Horizont 2020 (2014–2020) podpoří i velké projekty; konkrétně v podprogramu Future Emerging Technologies Flagship. Jedním ze dvou velkých projektů vyhlášených v dubnu 2013 je Human Brain Project, který v prvních třech letech získá podporu ve výši 54 milionů eur. Jeho řešení se účastní 87 týmů převážně z Evropy; u zrodu stál tým neurovědců, neurologů, psychiatrů, vědců zabývajících se zobrazovacími technikami a počítačových expertů, který vede Henry Markram z Polytechniky v Lausanne. Projekt je plánován na dobu 10 let, celkové finance mají dosáhnout 1 190 milionů, podíl Evropské komise by měl činit 643 milionů.
Rovněž Human Brain Project měl svého předchůdce, a to Blue Brain Project, který opět vedl Henry Markram na pracovišti v Lausanne a Ženevě. Projekt mapuje jeden korový sloupec potkaního mozku; v kůře mozku potkana je přibližně 100 tisíc funkčních sloupců, každý s 10 tisíci neurony.

15_2.jpg
Počet výzkumných pracovníků v jednotlivých podprojektech Human Brain Project

Projekt lidského mozku je mnohovrstevný a sestává z 10 podprojektů. Jeden z nich mapuje myší mozek, zjišťuje detailní struktury, počty neuronů, jejich spojení, specifickou morfologii a funkci; motivován je především skutečností, že se výsledky dají dobře korelovat se znalostí myšího genomu a lze využívat transgenní zvířata. Další projekt detailně analyzuje strukturu lidského mozku, počty a spojení neuronů a jejich morfologii. Projekt Funkce lidského mozku má rovněž ambiciózní cíle: vytvořit veřejně přístupné mapy porovnávající data o řečové funkci mozku získaná funkční magnetickou rezonancí s genomovou variabilitou; shromáždit neuromorfologická data korelující s lidskými rozhodovacími procesy, procesy paměti a učení; charakterizovat architekturu oblastí lidského mozku odpovídajících za subjektivní vnímání vlastního těla, subjektivní myšlení a reprezentaci myšlení jiných lidí. Projekt teoretických neurověd má za úkol vytvořit spojení mezi morfologií jednotlivých neuronů a jejich funkcí, přemostění mezi funkcí jednoho neuronu a velkých neuronových sítí; předpokládá se i objasnění vztahu synaptické plasticity a pravidel učení a paměti a vypracování zjednodušených a Bayesovských modelů prostorové navigace, rozhodovacích procesů, cyklů spánek–bdění a jazyka. Projekt neuroinformatické platformy se zaměřuje na vytváření map a encyklopedie údajů o mozku hlodavců a mozku lidském. Podobně projekt simulační platformy předpokládá simulaci jednak částí a jednak celého mozku hlodavců (myš a potkan) a také mozku lidského. Ambiciózní projekt představuje platforma lékařské informatiky, jež počítá se získáváním dat ze 100 nemocnic, vypracováním biologické charakteristiky nemocí mozku a zapojením do personalizované medicíny. Neuromorfologická počítačová platforma předpokládá, že v nejdokonalejší verzi vybudování numerického modelu bude neuromorfologický systém schopný generovat 100 miliard akčních potenciálů za sekundu a hardwarového modelu obsahujícího 10 bilionů synapsí. V pořadí desátým podprojektem je Neurorobotická platforma, jež se zaměřuje například na vybudování myšího modelu in silico s konečným cílem vypracovat kognitivní schopnosti takového modelu.

Informace o financování Human Brain Project předznamenalo vyhlášení Evropského měsíce výzkumu mozku, jímž se stal květen 2013. Jeho součástí byly i dvě konference Evropské komise – 18. května v Bruselu a 27. a 28. května v Dublinu (v rámci irského předsednictví v Radě EU). Obdobně Evropský parlament věnoval Evropskému měsíci výzkumu mozku akci, jež se 30. května zaměřila na financování výzkumu mozku v rámci připravovaného programu Horizont 2020. V souvislosti s uvedenými aktivitami vydala Evropská komise souhrnný dokument o ukončených projektech 7. rámcového programu, které se zaměřily na výzkum mozku nebo nervového systému. Materiál obsahuje i výčet výzkumných týmů, které se jednotlivých projektů zúčastnily. Z celkového počtu 122 projektů vyplývá, že nejvíce týmů pocházelo z Německa, Velké Británie, Francie a Itálie. Jestliže však přepočteme zastoupení jednotlivých zemí v počtu týmů podle počtu obyvatel těchto zemí, je zřejmé, že nejvíce se na výzkumu mozku v projektech 7. RP podílely skupiny ze středně velkých zemí jako Švýcarsko, Švédsko, Irsko, Dánsko a Belgie. Českou republiku zastupovalo jen devět týmů, a to na rozdíl od v tomto směru aktivního Maďarska zastoupeného 17 týmy. Z uveřejněných materiálů nelze odhadnout, jak velká pozornost a jaké prostředky se v 7. RP věnovaly na výzkum mozku.

15_3.jpg

V této souvislosti ale máme k dispozici údaj o financování výzkumu mozku a nervového systému v největší grantové agentuře světa, NIH ve Spojených státech, která v roce 2011 vydala na uvedený druh výzkumu 5,5 miliardy dolarů, tedy přibližně 18 % svého rozpočtu. Některé orientační údaje z našeho biomedicínského výzkumu převzaté z databází Grantové agentury ČR a Rady pro výzkum, vývoj a inovace naznačují, že podle počtu udělených či ukončených grantových projektů se u nás podíl projektů zaměřených na výzkum mozku a nervového systému na celkovém počtu biomedicínských projektů pohybuje kolem 13 %.
Je nezpochybnitelné, že pokud chceme s vyspělými zeměmi udržet krok, musíme výzkumu mozku a nervového systému v rámci financování biomedicínského výzkumu přidělit více prostředků.

JOSEF SYKA,
Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.