Česky
Malebná obec Velehrad se nachází v oblasti, kde se v dávných dobách rozprostírala Velkomoravská říše. Významné duchovní a poutní místo a centrum každoročních cyrilometodějských oslav hostilo ve dnech 13. až 17. května 2013 mezinárodní konferenci Cyrilometodějská misie a Evropa – 1150 let od příchodu soluňských bratří na Velkou Moravu, kterou jako hlavní pořadatel zorganizoval Archeologický ústav AV ČR v Brně.
Všechna fota: Archiv ARÚB AV ČR
Zleva: ředitel ARÚ Brno Pavel Kouřil, předseda AV ČR Jiří Drahoš, předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Miroslava Němcová, metropolita moravský Mons. Jan Graubner a hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák
Konferenci slavnostně zahájil pěvecký sbor Stojanova gymnázia, v jehož prostorách se akce konala. Po úvodním slovu ředitele ARÚ v Brně doc. Pavla Kouřila vystoupili s projevy představitelé organizací, jež nad konferencí převzaly záštitu – předseda Akademie věd prof. Jiří Drahoš, předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miroslava Němcová, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský Mons. Jan Graubner a hejtman Zlínského kraje dr. Stanislav Mišák.
Úvodní referát Universalismus cyrilometodějské misie přednesl význačný český byzantolog a pracovník Slovanského ústavu AV ČR dr. Vladimír Vavřínek, který se na organizaci sympozia rovněž podílel. V příspěvku vykreslil cyrilometodějskou misii ze širokého úhlu pohledu – zahrnul do něj nejen přímé události související s činností Konstantina-Cyrila a Metoděje na Velké Moravě, ale nastínil i společenské klima v období předcházejícím a kulturně-historický dopad misie na oblast střední Evropy ve staletích následujících. Souhrnným exkurzem tak připravil půdu pro vlastní konferenční jednání, které organizátoři tematicky rozdělili do tří chronologicky navazujících okruhů – Předpoklady, Bratři ze Soluně a Paměť.
Významní odborníci na danou problematiku poté ve shrnujících příspěvcích představili výsledky často mnohaletého bádání a prezentovali rovněž výsledky nové (nálezy dalších pramenů, inovativní interpretace). Ačkoli se konference zúčastnili vědci z mnoha oborů (historikové, archeologové, slavisté, historikové umění aj.), lze konstatovat, že soudobý stav bádání znázornili v podobě celistvé a komplexní.
V úvodní sekci Předpoklady předestřeli přednášející svá pojetí kulturních počátků Velké Moravy a událostí souvisejících s její postupnou christianizací. Integrální částí sekce byly i příspěvky věnující se zhodnocení důležitých archeologických nálezů, které výrazným způsobem umožňují poznání starších českých dějin. Badatelé svá vystoupení často doprovázeli prezentacemi s fotografiemi nejrůznějších archeologických nálezů, jejichž prostřednictvím publikum získalo představu o velkomoravské realitě a každodenním životě. V části Bratři ze Soluně se do jednání zapojili i filologové, kteří z pohledu lingvistického a literárněvědného zhodnotili význam cyrilometodějských kulturních prvků ve středoevropské oblasti i v širokém smyslu téměř obecně slovanském. Filologické příspěvky převažovaly v poslední sekci Paměť, v níž badatelé zpřístupnili problematiku cyrilometodějského dědictví v období následujícím po pádu Velké Moravy, a to v rozšířeném dějinném a geografickém kontextu.
Během jednání se odborníci dotkli nejrůznějších aspektů cyrilometodějské misie a jejího dopadu na pozdější dějiny a vývoj středoevropského prostoru. Je potěšující, že v diskuzích o daných tématech často pokračovali i v kuloárech.
Prohlídka archeologického naleziště v Mikulčicích
Na mezinárodním setkání přednesli badatelé z České republiky, Slovenska, Polska, Ruska, Bulharska, Velké Británie, Belgie, Itálie, Německa a Rakouska dohromady 43 příspěvků. Čekal je rovněž pestrý doprovodný program, během něhož navštívili archeoskanzen v Modré u Velehradu, aktuální archeologický výzkum v Mikulčicích, Památník Velké Moravy na Starém Městě a lokalitu Sady „Špitálky“ v Uherském Hradišti. Přátelskou atmosféru vystihují slova jednoho z účastníků při oficiálním zakončení: „[…] zúčastnil jsem se již mnoha konferencí, kolokvií a workshopů, ale tak příjemnou akci jsem ještě nezažil.“ S těmito slovy se jistě ztotožnila většina vystupujících.
Součástí sympozia byly také veřejné přednášky doc. Jaroslava Šebka z Historického ústavu AV ČR, který v Baťově institutu ve Zlíně proslovil příspěvek Slovanští věrozvěstové a Velehrad v proudech moderní doby a v Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži a v bazilice Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě přednášku Proměny cyrilometodějské tradice ve 20. století aneb národ, církev, strana?
Uspořádání konference umožnil projekt Velká Morava a 1150 let křesťanství ve středu Evropy, který je součástí Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní identity (NAKI); vyhlásilo a finančně jej podpořilo Ministerstvo kultury pro období 2012–2015 a jeho hlavním příjemcem je ARÚ v Brně.
FRANTIŠEK ČAJKA a MARTINA CHROMÁ,
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.