official magazine of CAS

 


Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

Books

English books prepared for publication by Academy bulletin

 

Akademie věd České republiky / The Czech Academy of Sciences 2014 a 2015

rocenka_obalka_en.jpg
The Czech Academy of Sciences has issued a report accounting selected research results achieved by its scientific institutes in all research areas in 2014 and in early 2015.
Full version you can find here.

 

kniha
VILLA LANNA IN PRAGUE
The new english expanded edition 

 

kniha
SAYING IT ...ON PAPER


Archive

Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

EUSJA General Assembly

eusja.jpg EUSJA General Assembly
& EUSJA Study Trip

Prague, Czech Republic
March 14–17, 2013

Materiály a technologie přesného lití

Ústav fyziky materiálů AV ČR spolupracuje již mnoho let s První brněnskou strojírnou Velká Bíteš, a. s., na vývoji technologií pro přesné lití žárupevných materiálů. Z hlediska technologie lití jde o velice náročné materiály, jako jsou například niklové nebo kobaltové superslitiny. Strukturně složité konstrukční materiály nacházejí uplatnění zejména v leteckých a energetických aplikacích.

17_1.jpg
Obr.1
Odlitky lopatek pro plynovou turbínu

Používají se na nejvíce namáhané součásti, které jsou v provozu vystaveny vysokým teplotám a spektru mechanického a korozního namáhání. Jde zejména o lopatky leteckých a plynových turbín, integ­rálně litá oběžná kola a rozváděcí kola turbodmychadel (obr. 1).
Mechanické namáhání lopatek spočívá především v provozních vibracích, v zatížení odstředivou sílou v důsledku rotace turbíny a v namáhání termomechanickém, které vyvolává spouštění a odstávka zařízení. Pro bezpečnou konstrukci a provoz těchto klíčových komponent musíme tedy znát a kvantifikovat nejen mechanické vlastnosti separátně, jak je tomu v běžné praxi, ale postihnout i interakce jednotlivých mechanismů porušení, a to především v oblasti vysokoteplotní únavy a creepu.
Pro zvýšení účinnosti zařízení je rozhodující provozní teplota, jejíž relativně nízký nárůst může účinnost systému znatelně zvýšit. Tím se sníží náklady a spotřeba paliva, což je jedním z cílů evropské strategie Energy Roadmap 2050, jež se zaměřuje především na omezení produkce skleníkových plynů. Hledání a vývoj slitiny, jejíž provozní teplota může dlouhodobě dosahovat až 1000 °C a která současně splňuje ekonomické požadavky na cílové zařízení, není jednoduché. Jedním z perspektivních materiálů, kterým se v současnosti zabývá tým výzkumníků v ÚFM, je niklová superslitina MAR-M 247; byla vyvinuta v USA pro komponenty raketové techniky a integrovaná kola leteckých turbín. Tato pokročilá slitina s výbornými mechanickými vlastnostmi a velmi dobrou korozní odolností má navíc vhodné předpoklady pro zpracování metodou přesného lití. Její chemické složení (viz tabulka) zajišťuje vysoký objemový podíl zpevňující fáze γ´, dodatečné zpevnění matrice γ (vysokým obsahem wolframu), zvýšení operačních teplot (legování hafniem) a zpevnění hranic zrn (legování borem).

17_3.jpg

Příklad výroby oběžného kola ze superslitiny MAR-M 247 ve slévárně PBS Velká Bíteš znázorňuje obr. 2. Odlitky se běžně vyrábějí pomocí metody přesného lití, což představuje efektivní a ekonomicky výhodný způsob produkce. Prvním krokem je výroba voskového modelu dané součástky s technologickými úpravami. Následuje máčení voskového modelu v keramické suspenzi a obalení vhodným posypovým materiálem. V peci se vytvoří kompaktní skořepina a vytaví voskový model. Výsledná skořepinová forma je již připravená pro odlévání. Před konečným stavem se získaný odlitek tepelně zpracuje.

17_2.jpg
Obr.2
Postup výroby oběžného kola ze superslitiny MAR-M 247

Podmínky technologického zpracování výsledného odlitku jsou klíčové pro mechanické vlastnosti finálního výrobku. Jednou z metod, která tyto vlastnosti výrazně zlepší, zejména únavové charakteristiky, je izostatické lisování za tepla HIP (Hot Isostatic Pressing). Příklad rozdílného chování při únavovém porušení vzorku ze superslitiny MAR-M 247 bez procedury HIP a po izostatickém lisování za tepla znázorňují obr. 3 a 4. Na první lomové ploše se téměř neobjevují struktury typické pro klasické šíření únavové trhliny (obr. 3).

17_4.jpg17_5.jpg
Obr.3
Lomová plocha superslitiny MAR-M 247 bez HIP zpracování po únavové zkoušce při teplotě 650 °C; na snímku vpravo detail místa iniciace únavové trhliny, kterým byla rozsáhlá slévárenská vada.

Z makroskopického hlediska je lomová plocha převážně kolmá k ose zatěžování a na jejím povrchu je zřetelný dendritický charakter materiálu s jasně patrnými osami jednotlivých dendritů. Naznačuje to, že konečné dolomení nastalo podél mezidendritických prostorů bohatých na karbidy a také materiálové nehomogenity. Místem iniciace únavové trhliny byla staženina v blízkosti osy zkušební tyče. Staženina byla natolik velká, že následná etapa šíření únavové trhliny byla velmi krátká a zkušební těleso se záhy dolomilo. Na lomové ploše tělesa podrobeného proceduře HIP (obr. 4) dochází opět k iniciaci únavové trhliny na licím defektu; je ale výrazně menší, k výraznému transkrystalickému šíření trhliny dochází zejména v počáteční fázi. Další šíření je již kolmo na osu zatěžování a ukazuje „rybí oko“ charakteristické pro trhlinu iniciovanou uvnitř zkušebního vzorku. Konečná únavová životnost zkušebního vzorku se kvůli tomuto mechanicko-tepelnému zpracování zvýší při teplotě 800 °C až stokrát.

17_6.jpg17_7.jpg
Obr.4
Lomová plocha superslitiny MAR-M 247 s provedeným HIP zpracováním po únavové zkoušce při teplotě 800 °C; na snímku vpravo je detail místa iniciace únavové trhliny s přilehlou fazetou.

Hlavním cílem spolupráce je tedy optimalizace technologického zpracování a samotného procesu přesného lití, jež se zakládá na základních poznatcích o mechanismech iniciace únavových trhlin a jejich šíření. Výsledky mají příznivý ekonomický dopad u výrobce a výzkum současně přináší nové poznatky o mechanismech vysokoteplotního únavového porušování nově vyvíjených materiálů.

MIROSLAV ŠMÍD, LUDVÍK KUNZ, PAVEL HUTAŘ,
Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.,
KAREL HRBÁČEK,
První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s.