| Masarykův ústav a archiv Akademie věd České republiky

Hlavní záložky

Čtvrtek, 6. Říjen 2016


All day


Před

Leden

P	Ú	S	Č	P	S	N
				1	2	3
4	5	6	7	8	9	10
11	12	13	14	15	16	17
18	19	20	21	22	23	24
25	26	27	28	29	30	31

Aktuality

31. 1. 2016
Střed | Centre, 1/2016 – Call for papers
Střed | Centre, 1/2016 – Call for papers

Datum konání:
31. 1. 2016 0:00
Téma čísla: Právo na stát. Státoprávní argumenty a státoprávní praxe ve střední Evropě 19. a 20. století

Redakční uzávěrka: 31. 1. 2016

Kontakt: stred@mua.cas.cz

Publikační jazyky: čeština, angličtina, němčina

Od dob Thomase Hobbese promýšlí evropská politika smysl, účel a normativní standardy státnosti. Na přelomu 19. a 20. století dochází k rozšiřováním katalogu argumentů, kterými národní hnutí nestátních evropských národů legitimizuji nárok na vlastní státnost, přičemž zničující válečný konflikt let 1914-1918 otevřel možnosti, jak tuto státnosti prakticky realizovat. Zahrnutím přirozenoprávních nároků se do diskuse o formování novodobých států počaly prosazovat nové prvky „oprávněnosti“. Rozpad evropských nadnárodních říší umožnil v meziválečném období realizovat státoprávní projekty řady evropských národních hnutí, které se však v mnoha případech musely vyrovnávat, podobně jako nadnárodní impéria, se složitou etnickou a jazykovou strukturou střední Evropy. Poválečný vývoj přinesl stabilizaci hraničního rozdělení, na druhé straně byl však provázen vytvářením nových nadstátních a nadnárodních formací, které mohly, ale nemusely, být k existujícím státoprávním projektům komplementární. Evropská integrace druhé poloviny 20. století i její protipól v podobě omezování státní suverenity ve prospěch větší koherence východního bloku stavěly meziválečné i těsně poválečné koncepty státnosti před nové výzvy, které v řadě případů nezmizely a jsou aktuální dodnes. S odkazem na tyto debaty vymezujeme obsahové zaměření projektovaného čísla časopisu Střed právě na otázky spojené s proměnami středoevropské státnosti a jejich realizovaných i nerealizovaných podob.

Konkrétní témata příspěvků se mohou, ale nemusí, zabývat např. některými z následujících okruhů:

Destrukce nadnárodních formací 19. století: proces demokratizace a proměny pojmu státnosti v moderní éře.

Princip práva na sebeurčení, jeho intelektuální koncepty i reálné aplikace ve středoevropském prostoru.

Nerealizované projekty státních formací za první a druhé světové války. Příčiny a důsledky neúspěšných projektů.

Nadnárodní koncepty státnosti druhé poloviny 20. století a jejich proměňující se vztah ke konceptu národního státu.

Call for papers (pdf)
31. 1. 2016
Střed | Centre, 1/2016 – Call for papers
Střed | Centre, 1/2016 – Call for papers

Datum konání:
31. 1. 2016 0:00
The Right to a State. Statehood Arguments and Practices in Central Europe in the 19th and 20th Centuries

Deadline for submissions: January 31, 2016

Contact: stred@mua.cas.cz

Publication languages: Czech, English, German

Since the time of Thomas Hobbes, European politics has pondered the sense, purpose, and normative standards of statehood. At the turn of the 20th century, European stateless nationalist movements expanded their catalog of arguments which they used to legitimize their claims for their own state, while the destructive First World War gave way to possibilities of achieving this goal. Expanding the natural rights argument boradened the hitherto existing legimitization of arguments legitimizing statehood. The disintegration of European empires allowed many nationalist movements to realize their statehood projects during the interwar period. However, like the multinational empires, in many cases they, too, had to come to terms with the complex ethnic and linguistic structure of Central Europe. After the Sekond World War borders were stabilized, but on the other hand new transnational formations were formed that could have, but did not have to, complement the existing constitutional projects. European integration in the second half of the 20th century and its antithesis – the limiting of state sovereignty in order to foster the greater cohesion of the Eastern Bloc – made the interwar and postwar concepts of statehood face new challenges that in many cases have not disappeared and are still relevant.

The forthcoming issue of the Střed/Centre journal will be devoted to the questions connected to the transformations of Central European statehood in its realized and unrealized forms.

The specific topics of the contributions may include, but are not limited to, the following thematic areas:

The destruction of multinational formations in the 19th century: the process of democratization and the transformation of the concept of statehood in the modern era.

The principle of law for self-determination, its intellectual concepts and actual application in Central Europe.

Unrealized projects of state formations during the First and Second World Wars. The causes and consequences of unsuccessful projects.

Transnational concepts of statehood in the second half of the 20th century and their changing relationship to the concept of a nation state.

Call for Papers (pdf)
17. 3. 2016 - 18. 3. 2016

Conference Between State Plan and Research Freedom: Ethnology in Central Europe between 1945 and 1989

Conference Between State Plan and Research Freedom: Ethnology in Central Europe between 1945 and 1989

Datum konání:
17. 3. 2016 0:00 - 18. 3. 2016 0:00
We would like to invite you to the international conference

Between State Plan and Research Freedom: Ethnology in Central Europe between 1945 and 1989,

which will take place on 17–18 March 2016 in the hall of the Institute of Ethnology of the Czech Academy of Sciences (Puškinovo náměstí 9, Prague 6).

The conference is hosted by the Institute of Ethnology of the CAS, the Masaryk Institute and Archives of the CAS, and the Institute of Contemporary History of the CAS.

Main conference themes include the institutional, personal, theoretical, methodological, and epistemological development of ethnology (comprising ethnography, social and cultural anthropology, folklore studies, etc.) in Central Europe from the 1950s to the 1990s. Ethnology as an independent discipline is in the focus. Papers may concentrate on describing and analysing this subject, which developed into a specific research field with strong internal dynamics, despite being circumscribed within the rather specific social, cultural, and political conditions of a society governed by a totalitarian regime.

Ethnology as a research field developed along multiple lines; official paradigms, with aspects both positive and deeply controversial, coexisted alongside individually carved “research niches” characterized by considerable creativity and research freedom. Czechoslovak ethnology was thus defined by the dynamic interrelations between the official and the individual and was further influenced by the input of international disciplinary and epistemological frameworks.

The conference’s intention is to make a decisive contribution to the study of ethnology, including its history and formation, in Central Europe. It is a sparsely studied subject, and by opening it up to examination we hope to initiate a more inclusive debate concerning the history of ethnology and related disciplines as well as a more nuanced study of the situation of science and research under totalitarian regimes. Consequently, we would like to invite not only specialists in the field of ethnology and related disciplines in the region but also researchers from related fields and, more generally, experts on the history of science and scholarship.

Conference themes focus on, but are not limited to, the following:

1) The paradigm shifts in ethnology in and after the 1950s. The development and limits of scholarship. Decisive moments in research and the limits of ideology.

2) Education and training, curricula, students and specialisations, research topics of choice, ethnology and folklore studies, methods and themes.

3) Research planning: projects and results. Five-year governmental plans and their results compared to individualized research projects. Themes: touted, tolerated, taboo.

4) International research coordination and networking projects (Narody mira, MKKK(B), the European Ethnology Atlas, Ethnology of Western Slavs), targets, and results; international contacts-options and limits. Czech participation in international organisations and committees. Emigrating researchers and scholarship in exile.

5) Institutionalising ethnology: academy and university departments, museums, societies, and periodicals.

6) Fieldwork: the most natural application of ethnology. Methods, impacts, deliverables. Rescue research, research abroad.

7) Czecho-Slovak ethnology: changing dynamics of an asymmetric relationship.

8) Applied research: supporting folk festivals, local crafts, open-air museums, etc.

9) Leaders of Central European research in ethnology.

Papers may be either review contributions (15 minutes) or research papers (30 minutes). The conference languages are Czech and English. Abstracts in either language (200 to 250 words) should be submitted before 30 October 2015; participants will be informed on the results of the selection process by 30 November 2015.

A selection of papers, to be submitted before 31 May 2016, will be published in an edited volume. The organizing committee will select the papers to be published. Please submit your abstract and the enclosed form before 30 October 2015 to Adéla Jůnová Macková, mackovija@volny.cz.

On behalf of the Organising Committee:

PhDr. Jiří Woitsch, Ph.D.

Mgr. Doubravka Olšáková, Ph.D.

Mgr. Adéla Jůnová Macková, Ph.D.

Call for Papers (pdf)

Application Form
17. 3. 2016 - 18. 3. 2016

Konference Mezi státním plánem a badatelskou svobodou. Etnologie ve střední Evropě v letech 1945–1989

Konference Mezi státním plánem a badatelskou svobodou. Etnologie ve střední Evropě v letech 1945–1989

Datum konání:
17. 3. 2016 0:00 - 18. 3. 2016 0:00
Dovolujeme si Vás pozvat na mezinárodní konferenci

Mezi státním plánem a badatelskou svobodou. Etnologie ve střední Evropě v letech 1945–1989,

která se bude konat ve dnech 17. – 18. března 2016 v přednáškovém sále Etnologického ústavu AV ČR (Praha 6, Puškinovo náměstí 9).

Konferenci organizuje Etnologický ústav AV ČR, v. v. i., Masarykův ústav a Archiv Akademie věd AV ČR, v. v. i., a Ústav pro soudobé dějiny AV ČR. v. v. i.

Tématem konference je institucionální, personální, teoreticko metodologický i obecně epistemologický vývoj etnologie (národopisu, etnografie a folkloristiky, sociokulturní antropologie) ve střední Evropě ve 2. polovině 20. století. Naším východiskem i cílem je popis a analýza vývoje etnologie jako svébytného vědeckého oboru s vlastní vnitřní dynamikou, který se v Československu vyvíjel po roce 1945 ve zcela specifických kulturních, sociálních i politických podmínkách totalitární společnosti a ideologie. Vývoj oboru proto chápeme jako jakousi společnou platformu, kde vedle sebe existovaly oficiální proudy, tj. sporná i obohacující dobová paradigmata a východiska, a sféra tzv. badatelských nik vyznačujících se značnou mírou kreativity a vědecké svobody. Dynamika jejich vzájemného střetávání a ovlivňování pak definovala vývoj české (československé) etnologie ve druhé polovině 20. století – a to samozřejmě i s přihlédnutím k mezinárodnímu vývoji oboru ve světě.

Připravovaná konference by měla významným způsobem přispět k doposud opomíjenému poznání dějin etnologie a příbuzných oborů ve střední Evropě. Jejím cílem je také rozpoutat diskusi o dějinách etnologie a příbuzných tématech i možnostech jejich poznání z hlediska soudobých přístupů k dějinám vědy v totalitárních režimech. K účasti proto zveme nejen etnology z České republiky a střední Evropy, které tato problematika oslovuje, ale též specialisty z dalších příbuzných oborů a v neposlední řadě odborníky zabývající se dějinami vědy a vědeckých institucí.

Konferenční program bude strukturován (nejen) kolem těchto tematických okruhů:

1. Proměny etnologického paradigmatu ve druhé polovině 20. století. Obecný vývoj vědeckého poznání a ideologické limity. Mezníky ve vývoji oboru.

2. Odborná příprava etnologů. Systém výuky, studované specializace, skladba posluchačů a profilace témat závěrečných prací. Vzájemné postavení etnografie a folkloristiky – sbližování metod a témat.

3. Plánování vědy: projekty a výsledky. Výtěžnost pětiletých projektů státního plánu (SPZV) v porovnání s projekty s vyšší mírou osobního badatelského zájmu. Témata žádaná, trpěná, tabuizovaná.

4. Mezinárodně koordinované projekty (Narody mira, MKKK(B), Evropský etnologický atlas, Etnologie západních Slovanů) a jejich výsledky. Možnosti zahraničních kontaktů. Účast českých etnologů v mezinárodních oborových organizacích a grémiích. Emigrace vědců a exilová věda.

5. Institucionální zázemí etnologického výzkumu: akademická a vysokoškolská pracoviště, muzea. Národopisná společnost. Profilace oborových periodik.

6. Terénní výzkumy jako nejvlastnější etnologická doména: rozsah, metody, výsledky. Záchranné výzkumy, výzkumy v zahraničí.

7. Vzájemnost české a slovenské etnologie při nestejnoměrné dynamice jejich rozvoje.

8. Aplikovaná věda: ÚLUV, Umělecká řemesla, pomoc folklornímu hnutí, festivaly, skanzeny, výchova k ateismu.

9. Osobnosti středoevropské etnologie.

Na příspěvky bude vyhrazeno 15 a 30 minut (diskuzní a profilující příspěvek). Oficiálním jazykem konference je čeština a angličtina. Abstrakty příspěvků v českém nebo anglickém jazyce (200–250 slov) přijímáme do 30. října 2015, rozhodnutí o přijetí příspěvků bude oznámeno do 30. listopadu 2015.

Příspěvky (dodané organizátorům do 31. května 2016) budou v roce 2016 otištěny v kolektivní monografii. Organizátoři si vyhrazují právo vybrat příspěvky k otištění. Přiložený formulář prosím zasílejte do 30. října 2015 na adresu: Adéla Jůnová Macková, mackovija@volny.cz.

Za organizátory:

PhDr. Jiří Woitsch, Ph.D.

Mgr. Doubravka Olšáková, Ph.D.

Mgr. Adéla Jůnová Macková, Ph.D.

Call for Papers (pdf)

Přihláška účastníka
4. 10. 2016 - 5. 10. 2016

Konference Historiografie o městech a historiografie ve městech

Konference Historiografie o městech a historiografie ve městech

Datum konání:
4. 10. 2016 0:00 - 5. 10. 2016 0:00
35. mezinárodní konference Archivu hlavního města Prahy ve spolupráci s Historickým ústavem AV ČR, Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, Katedrou historie Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR

Historiografie s městem spojená: Historiografie o městech a historiografie ve městech

4. a 5. 10. 2016, Praha

Pozvánka (pdf)