Novinky

Snímek týdne Evropské jižní observatoře tentokrát z Česka

Evropská jižní observatoř, jíž je Česká republika členským státem a podílíme se v ní na výzkumu vesmíru, vybírá každý týden jeden snímek ke zveřejnění. Tentokrát vybrala snímek Petra Horálka, který byl na observatoře v poušti Atacama pozván jako vynikající fotograf noční oblohy a tedy jako fotografický ambasador ESO. Snímek zachycuje velmi nezvyklou kompozici Mléčné dráhy a zvířetníkového světla v popředí s jedním s pomocných přístrojů Observatoře Paranal, kde rovněž probíhý výzkum černých děr pod vedením ředitele ústavu prof. Vladimíra Karase.

Obrázek je mozaikou dvou snímků, ale zobrazuje jeden reálný pohled do noční oblohy, jaký by měli například astronauté na kosmické stanici ISS, kdyby si rukou zakryli Slunce (pochopitelně Slunce by i tak svou září zavinilo mnoho odlesků na oknech). Aby Horálek zakryl Slunce a nemusel přitom cestovat nad zemskou atmosféru – která sluneční záření rozptyluje – využil znalosti oblohy a jednoduše fotil nebe v době, kdy Slunce bylo pod obzorem a obloha byla tmavá a plná hvězd a obsahovala oba nebeské "pásy" v kýžené kompozici. A protože snímek zobrazuje oblohu na opačných zemských polokoulích, i focení samotné bylo plné protikladů. Snímek z observatoře Paranal (s kopulí a dalekohledem v popředí) fotografoval na konci ledna 2015 časně ráno před rozbřeskem, tedy než vyšlo Slunce. Tehdy se ukázala nad východním obzorem kompozice zodiakálního světla a jižní Mléčné dráhy (kterou na severní polokouli neuvidíte) ve tvaru „V“. Stejná kompozice, ovšem se severním úsekem Mléčné dráhy, se pak nabízela na severní zemské polokouli v lednu po západu Slunce a Horálek ji pořídil za bezměsíčné noci letos, tedy rok od pořízení prvního obrázku, ze slovenské Oravské Lesné. Sloučením těchto dvou pohledů pak vznikla celková mozaika.

Observatoř Paranal leží v chilské vysokohorské poušti Atacama a hostí několik významných vědeckých přístrojů. Zejména jde o systém 4 obřích dalekohledů VLT (Very Large Telescope se zrcadly o průměru 8,2 m) se třemi pomocnými dalekohledy (o průměru 1,8 m). Právě těchto přístrojů využívá i Astronomický ústav při svých vědeckých projektech. Jedním z nejpozoruhodnějších v minulém roce bylo pozorování okolí masivní černé díry uprostřed naší Galaxie, která se nachází i v blízkosti středu zobrazené mozaiky Petra Horálka. Výzkum vede ředitel ústavu prof. Vladimír Karas, který se svým týmem získal z několika pozorovacích nocí velmi zajímavá data.

"Výzkum soustředící se na masivní černou díru uprostřed naší Galaxie je dosti obtížný," říká Karas. "Střed Mléčné dráhy se nachází v souhvězdí Střelce na jižní obloze (deklinace 29 stupňů pod rovníkem). Jedná se o jednu z nejrozmanitějších a z astronomického hlediska nejzajímavějších oblastí. Bohužel vzhledem k přítomnosti neobyčejně velkého množství mezihvězdné látky nelze objekty jádra Galaxie pozorovat ve viditelném světle." Pozorování jsou však možná v infračerveném spektrálním oboru, na radiových vlnách a ve vysokoenergetických rentgenových paprscích schopných proniknout zastiňujícím materiálem. Právě teleskopy na observatoři Paranal umožňují pozorovat v těchto oblastech a navíc patří ke světové špičce, která i díky jedinečným pozorovacím podmínkám dokáže tento náročný pozorovací úkol splnit.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Snímek týdne ESO - X Marks the Spot
[2] Observatoř Paranal
[3] Supermasivní černá díra v hledáčku českých astronomů...
[4] Snímek týdne ESO: Jedinečná mozaika vznikala i na Slovensku

Kontakty a další informace

RNDr. Vladimír Karas, DrSc
ředitel Astronomického ústavu AV ČR
Tel.: 226 258 420
E-mail: vladimir.karas@cuni.cz

Petr Horálek
Fotograf, Foto Ambasador ESO
Tel.: 736 124 431
E-mail: horalek@astro.cz

Pavel Suchan
Tiskový tajemník AsÚ AV ČR
Tel.: 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz