Adaptační strategie měst na změnu klimatu
Zdroj: UrbanAdapt
Česká i evropská města se stále více potýkají s důsledky globální změny klimatu. Častější extrémy počasí, jakými jsou přívalové deště, vlny veder a častější sucha s sebou přinášejí problémy, které ovlivňují kvalitu životního prostředí, zdraví lidí a působí i škody na majetku. Jak se na extrémy počasí připravit reaguje video Rozvoj strategií přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách měst, které rovněž navrhuje a vyhodnocuje vhodná adaptační opatření ve vybraných urbánních oblastech – Praha, Brno, Plzeň – za podpory ekosystémově založených přístupů. Poutavý, animovaný videospot zpracoval řešitelský tým projektu UrbanAdapt z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, který na problematice spolupracuje s Institutem pro udržitelný rozvoj Islandské univerzity.
Jedním z cílů projektu je mj. připravit a formulovat adaptační strategie měst v návaznosti na připravovaný národní dokument Strategie přizpůsobení změně klimatu v podmínkách ČR; posléze by měl být zahájen implementační proces adaptačních strategií. Součástí UrbanAdapt je začlenění prvků „zelené a modré infrastruktury“ a ekosystémových služeb. Ekosystémově založené přístupy k adaptacím jsou snadno dostupná a nákladově efektivní řešení. Poskytují spektrum výhod jako je snížení povodňového rizika, snížení eroze půdy, lepší kvalitu vody a ovzduší a současně snížení efektu městských tepelných ostrovů. Zmíněné přístupy mají rovněž podporu ve Strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu z roku 2013.
Aktuality
3.3.2016 Pětadvacetiny českých Humboldtiánů
V české vědecké elitě se velmi snadno dopátráte absolventů stipendií Nadace Alexandra von Humboldta, kterých je v současnosti přes čtyři sta. Už 25 let u nás funguje také Český Humboldt klub s osmi desítkami členů.
Letos je tomu 225 let, kdy se vypravil student Alexander von Humboldt na výpravu Českým středohořím. Z talentovaného mladíka se stal vědec širokého záběru a světového významu. Mimo obrovského badatelského odkazu by pro svou hustou síť kontaktů mohl být bezpochyby považován i za zakladatele „networkingu“. Vždyť od roku 1953, kdy byla v Německu založena Nadace Alexandra von Humboldta na podporu vědeckých talentů, čítá celosvětová rodinu tzv. Humboldtiánů 27 tisíc vědců, z toho přes padesát nositelů Nobelovy ceny.
Kdo loni propásl jednu z nejvydařenějších výstav Národního technického muzea v Praze Věda a technika. Dobrodružství, které vás bude bavit, která se nesla v duchu oslav 125. výročí založení Akademie věd, si nyní může prohlédnout vybrané exponáty alespoň na stránkách nového katalogu s bohatým obrazovým doprovodem. Publikace Hravý a zábavný svět vědy a techniky aneb Historické naučné technické hračky a školní pomůcky představuje vybrané historické exponáty zejména z expozice určené pro děti a mládež. „Velká část těchto předmětů pocházela ze sbírek Národního technického muzea, mnohé z nich byly vystaveny vůbec poprvé, část byla zapůjčena z jiných institucí,“ uvádí autorka publikace Ivana Lorencová. Rozhovor s kurátorkou výstavy viz článek Akademie pro současnou společnost.
V rámci programu Strategie AV21 „Naděje a rizika digitálního věku“ zahajuje Ústav informatiky AV ČR ve spolupráci s Ústavem teorie a informace AV ČR a Matematickým ústavem AV ČR sérii čtyř workshopů „Jak se bránit rizikům digitálního věku“. Obsahem dvoudenních setkání jsou přednášky odborníků z výzkumných institucí i významných firem, kteří budou populární formou hovořit o škále témat od počítačových virů přes šíření propagandy na sociálních sítích, až po inteligentní algoritmy rozpoznávání obrazu a podpory forenzní analýzy. Nedílnou součástí je prostor ke společným diskusím a neformálnímu setkávání účastníků. Workshopy jsou určeny pro učitele a studenty středních škol, vysokoškolské učitele a zaměstnance firem i státních institucí, kteří se zajímají o problematiku informatiky a jejího vlivu na společnost. První z nich se uskuteční ve dnech 17.–18. března 2016.
Účast na workshopech je zdarma. Nutná registrace na nadeje2016@cs.cas.cz nebo http://www.cs.cas.cz/nadeje2016.
Na návrh College of Science a College of Agriculture & Life Sciences Arizonské univerzity byl prof. Liboru Grubhofferovi udělen čestný titul Doctor of Science za celoživotní inspirující výzkum v oblasti přírodních věd, zlepšování infrastruktury potřebné pro vědu a výzkum a rozvoj nových studijních programů nejen pro české studenty. Titul převezme 13. května 2016 na Arizonské univerzitě v Tucsonu na jihozápadě USA. Prof. Grubhoffer je autorem více než 90 publikací v impaktových časopisech, od roku 1991 je vedoucím oddělení/laboratoře molekulární ekologie parazitů Parazitologického ústavu BC AV ČR, kde se podílí na objevech týkajících se boje proti klíšťatům jako přenašečům lymeské borreliózy a klíšťové encefalitidy.
Cenu Fragmenty paměti 2016 za celoživotní dílo získala známá dokumentaristka Kristina Vlachová, kterou pod civilním jménem Jana Slánská mohou znát rovněž čtenáři Akademického bulletinu AV ČR, protože zde před časem pracovala jako redaktorka. V hlavním sále Valdštejnského paláce převzala ocenění z rukou 1. místopředsedy Senátu PČR pana Přemysla Sobotky ve výroční den 25. února, kdy před 68 lety pochodovali studenti na Pražský Hrad za svobodu a demokracii. Slavnost se uskutečnila v rámci Mezinárodní konference „Mládež v dobách nesvobody“ konané během festivalu MENE TEKEL.
Filosofický ústav AV ČR a Katedra filosofie a dějin filosofie FF UPJŠ v Košicích uspořádaly 23. února 2016 v Akademickém konferenčním centru prezentaci kolektivních monografií Patočka a grécka filozofia (2013), Patočka a novoveká filozofia (2014) a Patočka a filozofia 20. storočia (2015), které doplňuje sborník z mezinárodní filosofické konference Patočka a dejiny filozofie (2015). Na publikacích s pracovníky Katedry filosofie a dějin filosofie FF UPJŠ spolupracovali také znalci Patočkova díla z Prahy, Brna, Olomouce, Katovic, Vídně a Bratislavy. Knihy slavnostně uvedli dr. Jiří Beneš (FLÚ), Vladimír Leško (FF UPJŠ), Ivan Chvatík (CTS), Róbert Stojka (FF UPJŠ) a Věra Schifferová (FLÚ).
Český Humboldtův klub sdružuje bývalé i současné stipendisty Nadace Alexandra von Humboldta, kteří patří k vědecké elitě země. Posláním klubu je rozvíjet vědecké aktivity, podporovat mezinárodní spolupráci a udržovat styky s Alexander von Humboldt-Stiftung s cílem navazovat a prohlubovat kontakty mezi vědeckými pracovišti a výzkumnými pracovníky z ČR a Německa (Viz AB 3/2011). K tomuto výročí připravuje klub 2. března 2016 slavnostní akt v budově Velvyslanectví SRN v Praze, kterého se zúčastní také prezident Humboldtovy nadace prof. Helmut Schwarz.
Cílem nově schválené Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016–2020 je zvýšení konkurenceschopnosti České republiky a zapojení více firem do vědy. RVVI proto vůbec poprvé přizvala do přípravy vědní politiky též představitele soukromého sektoru a i na základě jejich připomínek nastavuje systém do budoucna. „Podporu aplikovaného výzkumu chceme zaměřit především do perspektivních oblastí, které táhnou české hospodářství,“ uvádí místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek. Jako klíčové obory strategický dokument vytyčil biotechnologie a nanotechnologie, digitální ekonomiku, automobilový a letecký průmysl a železniční dopravu, ale také tradiční odvětví jako strojírenství, elektrotechniku, ocelářství, slévárenství a energetiku. Pozornost se nově zaměří též na kulturní a kreativní průmysly, přičemž seznam výzkumných témat bude průběžně doplňován.
více zde 22.2.2016 Jihočeští vědci objevili pět nových virů
Pět nových virů popsali během loňského roku virologové z Ústavu molekulární biologie rostlin Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích. Jedná se o viry, které napadají rostliny a houby. K jejich hledání používají českobudějovičtí biologové celý arzenál nejrůznějších vědeckých metod, včetně nejmodernějšího sekvenování nové generace (NGS - next generation sequencing). Zatímco klasickým sekvenováním bylo možné “přečíst” jen předem vybrané, krátké kousky dědičné informace, technologie NGS dovede najednou zobrazit veškerou dědičnou informaci obsaženou v daném zkoumaném vzorku. Jak vysvětluje virolog Ondřej Lenz z Biologického centra AV ČR, není to ale zas tak jednoduché, protože získaná informace je rozstříhaná na menší kousíčky o cca 100 – 150 písmenkách, a ty je nejprve potřeba správně složit.
Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i., a Archiv výtvarného umění, o. s., zvou na jubilejní 50. výstavu cyklu Setkávání, na níž se představí padesát partitur padesáti výtvarníků. Výstavu 24. února 2016 v 17:00 hod. v přednáškovém sále Geofyzikálního ústavu AV ČR tradičně zahájí Jiří Hůla za doprovodu vokálního kvintetu INTONIC. Výstava, jež se uskuteční s laskavou podporou Městské části Praha 4, bude veřejnosti otevřena od 25. února do 22. dubna 2016, po-pá 8.00-16.00 hodin.
Při letošním sedmistém jubileu narození Karla IV. a neméně významném loňském šestistém výročí mistra Jana Husa zvolila Akademie toto téma pro zahájení nového cyklu Slavnostních přednášek Akademie věd ČR – špičkový výzkum ve veřejném zájmu. V něm se budou k aktuálním tématům a problémům společnosti vyjadřovat významné osobnosti české i světové vědy. Slavnostní přednášky uvedlo na pražském Žofíně 17. února 2016 pojednání předního medievisty profesora Františka Šmahela, který nechal posluchače vrátit se do středověku a zamyslet se nad životem a dílem významných osobností české i evropské historie. Jeho přednášku Ve znamení císaře Karla IV. a mistra Jana Husa. Panorama českých dějin pozdního středověku přenášela i Česká televize a záznam si můžete poslechnout na http://www.ceskatelevize.cz/. Sedmisté Karlovo výročí bude pracovišti Akademie věd pochopitelně připomínáno také formou vědeckých konferencí v rámci Strategie AV21 nebo řadou výstav. Můžeme se těšit například na expozici 7 věží. Karel IV. ve výzkumných projektech Akademie věd (1316–2016), která bude otevřena v dubnu v Galerii Věda a umění na Národní třídě. (HaM)
Sté výročí úmrtí významného fyzika i filozofa Ernsta Macha připomněly Evropská fyzikální společnost spolu s Českou fyzikální společností JČMF odhalením pamětní desky na budově dnešního rektorátu Karlovy univerzity. Právě zde byl Ernst Mach v roce 1867 jmenován profesorem experimentální fyziky a následně se stal ředitelem Fyzikálního kabinetu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. „Machovo jméno je dnes zmiňováno zejména ve vědních aplikovaných oborech, v nichž se uplatňují nadzvukové rychlosti, což souvisí s jeho průkopnickými studiemi, jež spadají do období jeho pražského pobytu,“ uvedl předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš, který společně s prorektorem Karlovy univerzity prof. Janem Hálou bustu Ernsta Macha slavnostně odhalil.
Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR uvedlo ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze knihu Hany Víznerové a Blanky Nyklové Hledání dynamické rovnováhy: tři generace výzkumnic na VŠCHT Praha. Knihu pokřtili 17. února 2016 v Galerii Národní technické knihovny v Praze rektor VŠCHT prof. Karel Melzoch a Marcel Kraus, M.Sc. z Technologické agentury ČR. Publikace sestávající z 20 rozhovorů s vědkyněmi a pedagožkami z VŠCHT představuje pracovní a životní dráhy tří generací výzkumnic působících v různých vědních oborech a disciplínách. Jednotlivé výpovědi ukazují, jak rozmanité jsou profesní dráhy žen ve vědě a jak významně se do individuálních kariér promítají společenské, politické i institucionální okolnosti. „Chtěli jsme dát slovo ženám, aby představily svou práci, úspěchy a názory na podmínky pro výzkumnou a pedagogickou práci nejen na VŠCHT, ale obecně i v České republice,“ uvedla spoluautorka knihy Hana Víznerová.
Pod záštitou Mezinárodní federace pro buněčnou biologii (IFCB) pořádá Česká společnost pro buněčnou biologii, z.s., 12. mezinárodní kongres buněčné biologie, který se uskuteční 21.–25. července 2016 v Kongresovém centru Praha.
Abstrakty pro ústní prezentaci postery posílejte do 31. března 2016 (prezentace) a 15. května 2016 (postery). Více informací je k nalezení na webových stránkách kongresu viz www.iccb2016.org.
Česká společnost pro buněčnou biologii byla založena jako nezávislá společnost v r. 2014, která vyrostla ze Sekce buněčné biologie Československé biologické společnosti. Aktivně se účastní pokroků bádání ve všech oblastech buněčné biologie, vykazuje rozsáhlou aktivitu ve výuce pre- a postgraduálních studentů, a podporuje kariérní růst mladých vědců.
Valné shromáždění OSN vyhlásilo na sklonku loňského roku 11. únor dnem, který celosvětově připomene ženy a dívky působící ve vědě (International Day of Women and Girls in Science). V této souvislosti Národní kontaktní centrum oslovilo několik vědeckých osobností s následujícími třemi dotazy: Proč se domníváte, že OSN ustanovilo tento den věnovaný jen ženám a dívkám ve vědě?, Co byste ženám ve vědě popřál/a?; Co vám v poslední době udělalo radost? Více viz http://www.genderaveda.cz/.
Ocenění nesoucí jméno význačného českého obrozence a člověka, který se ve druhé polovině 19. století zasloužil o popularizaci vědy a výsledků průmyslových objevů, převzali 10. března 2016 tři laureáti – geolog dr. Radek Mikuláš (GÚ AV ČR), výkonný redaktor časopisu Vesmír Mgr. Ivan Boháček a moderátor a redaktor České televize Ing. Daniel Stach. Po ceremoniálu v sídle Akademie věd na Národní třídě v Praze vystoupil s přednáškou ředitel Národního ústavu duševního zdraví prof. Cyril Höschl.
Honosný palác podle projektu Ignáce Ullmanna, který si nechal na rohu Hybernské a Jezdecké ulice naproti nádraží Státní dráhy v letech 1857 až 1859 vystavět podnikatel Adalbert I. (Vojtěch) Lanna (1805–1866), se dočkal rekonstrukce. „Práce na opravách historické budovy trvaly osm měsíců. Palác má po zásahu z velké části svou původní podobu. Restaurátoři obnovili schodiště z pískovce, štukové a kazetové stropy i původní dřevěná okna a dveře. Všechny historické prvky, které v budově byly, vyčistili, zrekonstruovali a zakonzervovali, aby zůstaly zachovány.“ Více v článku Lannův palác je zachráněn. Restaurátoři jej vrátili zpátky do života.
Adalbert I., od jehož smrti letos uplyne 150 let, se ze skrovných poměrů vypracoval na jednoho z nejbohatších obyvatel Prahy. Svůj ohromný majetek a politický vliv využíval ve prospěch celé společnosti. Jeho syn Adalbert II. pokračoval v otcových podnikatelských aktivitách i ve velkorysé filantropii, ale svou hlavní veřejnou roli spatřoval v kulturní sféře. Stal se sběratelem umění světového významu a vůdčí postavou pražské společnosti, což tehdy deklarovala i jeho bubenečská vila, kterou dnes spravuje Akademie věd ČR. Více v publikaci Lannova vila v Praze, která vyšla jako samostatná příloha AB 9/2013.
Cesta literárního vědce přes úřad práce na velvyslanecký post
Život si někdy s člověkem dokáže pořádně pohrát. Ne vždy to ale proběhne tak, že vás nakonec překvapí skoro až absurdní rozuzlení dané shodou náhod, vnitřních přání a hlavně cílevědomého úsilí nevzdat se. Ale občas i k takovému šťastnému rozuzlení dochází. Tak tomu bylo v případě jubilujícího osmdesátníka, literárního vědce – afrikanisty PhDr. Vladimíra Klímy, CSc., který se narodil 11. února 1936 v rodině významného orientalisty PhDr. Otakara Klímy, DrSc., mezinárodně uznávaného íránisty. Geny se zřejmě nedají zapřít, syn po studiu na jednom pražském gymnáziu absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor anglická a francouzská filologie, což jsou dva hlavní jazyky, kterými byla a doposud je převážně psána i africká literatura. Ta mladého adepta přitahovala, ale tehdy neexistovala instituce, kde by se svému zájmu mohl plně věnovat. Po studiu proto nastoupil jako redaktor tehdejšího nakladatelství Orbis. Když se mu v roce 1966 naskytla možnost přihlásit se k aspirantuře na africká studia v Orientálním ústavu tehdejší Československé akademie věd (nyní Akademie věd ČR), vůbec neváhal a po třech letech překvapil závěrečnou zkušební komisi tím, že jako disertační práci nepředložil rukopis, ale právě vydanou publikaci Modern Nigerian Novels (Moderní nigerijské romány). Do té doby už několik let časopisecky publikoval překlady povídek současných afrických spisovatelů a úvahy o literárním prostředí hlavně v jednotlivých anglofonních zemích subsaharské Afriky.
Kontinuální veřejné investice do vzdělání a vědy
Nizozemské království převzalo 1. ledna 2016 již podvanácté otěže předsednictví Evropské rady. Zahajuje tak společně se Slovenskem a Maltou spolupráci nové „trojky“. Nizozemské předsednictví se ponese v duchu čtyř priorit: migrace a mezinárodní bezpečnost (včetně harmonizace migrační a azylové politiky), inovace a zaměstnanost, zdravá a robustní eurozóna a konečně progresivní klimatická a energetická politika. Jakou odezvu budou mít tyto priority ve vědě, výzkumu a inovacích?
V posledních týdnech věnují media vydatnou pozornost neobvykle vysokému výskytu mikrocefalie u novorozených dětí, jejichž matky v průběhu těhotenství prodělaly infekci virem zika. Co víme o této virové infekci, kterou známe již skoro 70 let? Odpověď naleznete v příspěvku doc. Ladislava Machaly – Máme se bát viru zika? na webových stránkách časopisu Vesmír.
English
