Photos from the Grand opening of reconstructed IOCB historic building (November 19th, 2015) are available here.

______________________________________________________________________________

Ústav organické chemie zrekonstruoval sídlo, Holý v něm má bustu

19.11.2015 | Zpravodajství ČTK

Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd dokončil další část rekonstrukce svého sídla. Modernizace se dočkala historická budova v pražských Dejvicích, v níž chemici sídlí od roku 1951. Rekonstrukci, která celkově vyjde na zhruba miliardu korun, si výzkumná instituce financuje sama. Umožňují jí to licenční poplatky za objevy světoznámého chemika Antonína Holého, jehož bustu dnes v ústavu slavnostně odhalil ředitel Zdeněk Hostomský.

Ústav prochází rozsáhlou rekonstrukcí a dostavbou od roku 2012. V areálu na Flemingově náměstí nejprve vyrostl nový pavilon s laboratořemi pro organickou syntézu přezdívaný "Květák", poté přišla na řadu i přestavba centrální budovy. Vědci v ní nyní získali moderní laboratoře, které odpovídají současným bezpečnostním standardům, proměnou prošel i přednáškový sál. "Děkuji zaměstnancům, kteří museli rekonstrukci přetrpět někdy i v provizorních podmínkách," uvedl při dnešním představení zrenovovaných prostor Hostomský. Doplnil, že zbývá ještě přestavba západního křídla areálu.

Zdeněk Havlas, který nejúspěšnější tuzemskou výzkumnou instituci vedl v počátcích rekonstrukce, zavzpomínal, že ústav sídlící v budově z roku 1929 stál před dvěma možnostmi. Tou první bylo postavit novou budovu někde za Prahou, druhou pak zůstat v tradičním sídle a inovovat ho krok za krokem. Instituce se rozhodla pro druhou variantu i kvůli tomu, že první by zhoršila dostupnost ústavu pro studenty. "V této historické budově navíc vládne specifická atmosféra produktivity a spolupráce," podotkl Havlas.

Chodbu, která spojuje "Květák" se zrekonstruovanou budovou, ode dneška zdobí busta jednoho z nejúspěšnějších českých vědců současnosti Holého, jenž v ústavu pracoval přes půl století. Věrnou podobiznu, kterou vytvořila z bronzu sochařka Stanislava Kavanová, ocenila i manželka zesnulého chemika. "Ano, toto je opravdu můj manžel. Moc mě to těší," uvedla po odhalení busty.

Ústav zaměstnává 634 lidí, za loňský rok si nechal zapsat 19 významných patentů či vynálezů. Náplní jeho práce je základní výzkum v oblastech organické chemie, biochemie a příbuzných disciplínách, převážně orientovaný na aplikaci v lékařství a životním prostředí. Ve světě se ústav prosadil právě díky unikátnímu výzkumu Holého. Značné příjmy z jeho patentů tvoří dodnes významnou část rozpočtu instituce, který se ročně pohybuje kolem půl miliardy korun.

Holého, jenž je držitelem 60 patentů a spoluautorem 600 vědeckých prací, označují jeho bývalí kolegové za ikonu české vědy. Se svým týmem objevil řadu preparátů, které jsou součástí účinných léků proti AIDS, viru pravých neštovic, pásového oparu, virového zánětu oční sliznice a proti virové hepatitidě typu B. Tyto léky pomáhají milionům lidí na celém světě, dostává je například 95 procent nevyléčených pacientů s AIDS.

______________________________________________________________________________

Šéf jedné z největších farmaceutických firem světa odhalil v Praze bustu profesora Holého

19.11.2015 | Aktuálně.cz

V nově postaveném pavilonu Ústavu organické chemie a biochemie byla odhalena busta světově proslulému chemikovi Antonínu Holému, jenž ústav do roku 2002 vedl. Odhalil ji John C. Martin, jeden z nejmocnějších lidí ve světě medicínského byznysu. Právě jeho firma uvedla na trh Holého léky proti HIV či žloutence typu B, které dodnes zachránily přes deset milionů lidských životů.

Praha - Do Prahy zavítal na skok jeden z nejmocnějších lidí ve světě medicínského byznysu. John C. Martin, dlouholetý ředitel americké společnosti Gilead Sciences, přijel vzdát hold profesoru Antonínu Holému - i díky jeho objevům má Martinova firma hodnotu 150 miliard dolarů. Čtyřiašedesátiletý chemik odhalil Holého bustu v nově postaveném pavilonu Ústavu organické chemie a biochemie a také mu věnoval hodinovou přednášku. "S Tonym a Erikem de Clercqem jsme začali spolupracovat v roce 1986," vzpomínal Martin na to, kdy se dal s Holým a jeho belgickým souputníkem dohromady. S jejich pomocí o více než deset let později uvedl na trh léky, dodnes zachránily přes deset milionů lidských životů - jde o medikamenty proti HIV či žloutence typu B.

Gilead Sciences je úspěšná firma, jen za třetí čtvrtletí roku 2015 utržila přes osm miliard dolarů. Z toho, jak se jí daří, má ale prospěch i ústav, v jehož čele profesor Holý do roku 2002 stál. Loni přiteklo na jeho účty přes dvě miliardy korun z licenčních poplatků. Díky tomu si mohl dovolit financovat stavbu nového pavilonu a opravu toho starého takřka kompletně ze svého.

"Dá se říct, že to všechno před třiceti lety začalo tady," prohlásil John C. Martin při návštěvě ceremoniálu, jehož se kromě něj zúčastnil také Holého belgický kolega de Clercq, vdova po Holém Ludmila, šéfka technologické agentury Rut Bízková či rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima.

Ačkoli v roce 2017 skončí platnost Holého patentů a tedy přestanou do pokladny plynout i příjmy z prodeje léků, spolupráce Gilead Sciences s pražským ústavem by měla pokračovat, už teď posílá do Prahy zhruba milion dolarů ročně jako speciální podporu jeho vědeckých týmů. "Teď dolaďujeme detaily, ale můžu říct, že náš vztah nekončí, naopak," dodal šéf stavu Zdeněk Hostomský.

______________________________________________________________________________

Řídí jeden z lékových gigantů. V Praze odhalil Holého bustu

20.11.2015 | Hospodářské noviny

Oranžovomodré grafy na zdi ukazují, kde všude na světě se užívají léky proti HIV. „Je to tak, že aktuálně se osm milionů lidí léčí díky tomu, co vzniklo tady před třiceti lety,“ míří laserovým ukazovátkem na projekci John C. Martin. „A nejde jen o nemocné, ale i o prevenci. Náš lék byl schválen i pro ty, u nichž je vysoké riziko, že by se mohli nakazit,“ dodává čtyřiašedesátiletý chemik. Praze vděčí za hodně – třeba za to, že je miliardářem a šéfem jedné z nejúspěšnějších farmaceutických firem světa Gilead Sciences.

Šéf firmy,jejíž tržní hodnota je 150 miliard dolarů a jejíž akcie agentura Bloomberg řadí mezi nejlepší na investování, přijel do české metropole kvůli jediné věci – aby tu odhalil bustu profesora Antonína Holého.

Biochemik, který před čtyřmi roky zemřel, stál u zrodu léků na HIV či žloutenku typu B, na nichž vydělává právě Martinova společnost. Jen za letošní třetí čtvrtletí utržila přes osm miliard dolarů, za celý rok počítá s obratem 31 miliard dolarů. Stěžovat si ale nemůže ani Ústav organické chemie a biochemie, kterému na účty plynou licenční poplatky z každého prodaného balení medikamentů, za nimiž stojí Holého patenty. Loni takhle přišlo z kalifornského ústředí Gilead Sciences 2,3 miliardy korun – jde tak o komerčně zdaleka nejvýkonnější výzkumnou instituci v Česku.

"Spolupracovat jsme začali v roce 1986," vzpomíná Martin na začátky vztahu s Holým a jeho belgickým souputníkem Erikem de Clercqem. O rok později přijel poprvé do Prahy: "Papírování pak proběhlo překvapivě hladce, měli jsme štěstí na šikovné právníky." Tehdy ovšem Martin nepracoval pro Gilead, ale jako šéf antivirové sekce jiné zaoceánské korporace Bristol-Myers Squibb. "Do Gilead jsem přešel v roce 1990 a jsem moc vděčný, že Tony s Erikem mi zůstali věrní," popisuje, jak k novému zaměstnavateli s sebou přetáhl i nadějný klinický výzkum.

Než se Holého práce dostala k prvním pacientům, trvalo to nicméně dalších více než deset let. Podle Martina, jehož časopis Forbes řadí mezi deset nejvlivnějších lidí medicínského byznysu, zachránily objevy Antonína Holého a jeho kolegů minimálně deset milionů lidí. Když to říká, ukazuje rukou na podlahu nově postavené budovy Ústavu organické chemie a biochemie, který Holý dlouho řídil: "Tady to všechno má kořeny."

Je v tom jistá symbolika – podlaha je úplně nová, stejně jako téměř všechno kolem. Na dvoře areálu u Flemingova náměstí v pražských Dejvicích vyrostl za miliardu futuristický, hypermoderní pavilon a kompletní rekonstrukcí za další více než miliardu prochází i okolní původní sídlo ústavu. "Když jsme přemýšleli, jak nejlépe naložit s penězi, které máme z licencí, rozhodli jsme se pro takovouto dlouhodobou investici," vysvětluje Holého nástupce Zdeněk Havlas, který stál v čele instituce v letech 2002 až 2012 a který s plánem na mohutné investice do vybavení a modernizace přišel.

  On i nynější ředitel Zdeněk Hostomský musí kalkulovat s tím, že miliardové příjmy z patentů nebudou proudit napořád. Jejich ochrana skončí v roce 2017 a v tu chvíli se zastaví i penězovod z Gilead Sciences. Existuje nicméně slušný finanční polštář, rezervní fond ústavu čítal na konci roku 2014 bezmála 2,5 miliardy korun a fond reprodukce majetku dalších 1,3 miliardy.

"Budeme také pokračovat ve spolupráci s Gilead," zdůrazňuje Hostomský s tím, že americký koncern posílá do Prahy kolem milionu dolarů ročně čistě na podporu vědeckých týmů.

Když spadne o chvíli později plátno z bronzové busty Antonína Holého,která zdobí stěnu haly dejvické novostavby, jíž někteří zaměstnanci ústavu žertem říkají květák, Erik de Clercq s Martinem uznale pokývou hlavou. Ceremonii s nimi přihlíží i vdova po profesoru Holém Ludmila, šéfka Technologické agentury ČR Rut Bízková nebo rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima.

"Víte, když tady stojím, připomíná mi to, že jsem chemik, že jsem vědec. Pořád se tak cítím," loučí se šéf firmy, jíž americké úřady vyčítají, že sice dělá ohromné pokroky, ale nechává si za ně draze platit – Martin letos musel senátorům vysvětlovat, proč si za úspěšný lék proti žloutence typu C jeho společnost účtuje tisíc dolarů za jednu pilulku.