Ladovská zima na ondřejovské hvězdárně. Autor: ASU/V. Karas
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Na čem pracujeme: Katalog videí dokumentujících pád bolidu Čeljabinsk
Průlet superbolidu Čeljabinsk 15. února 2013 je jedním z nejlépe dokumentovaných pádů meteoritu v lidské historii. Proběhl v ranních hodinách nad obydlenou oblastí a byl náhodně zaznamenán mnoha kamerami. Tyto video záznamy výrazně přispěly k přesným výpočtům dráhy meteoroidu jak v kosmickém prostoru, tak v atmosféře. Pracovníci ASU si dali tu práci, že vytvořili a zveřejnili katalog těchto video záznamů.
Nová kniha: Hvězdný posel a Rozprava s Hvězdným poslem
Na český knižní trh se dostává nová publikace, která čtenáře zavede do zákulisí historické rozpravy mezi dvěma velikány světové astronomie - Galilea Galilei a Johanna Keplera. Kniha "Galileo Galilei: Hvězdný posel, Johannes Kepler: Rozprava s Hvězdným poslem" je překladem originálních děl těchto dvou významných astronomů. V těchto dílech, která vznikla jako Galileův podnět a Keplerova reakce na něj, se octneme na prahu jednoho z nejvýznamnějších vědeckých pokroků lidstva - použítí dalekohledu pro astronomická pozorování...
Prof. Jan Palouš z Astronomického ústavu Akademie věd byl 20. února 2016 hostem populárního pořadu České televize Hyde Park. Záznam pořadu v archívu České televize.
Blízký průlet planetky 2013 TX68 kolem Země 5. března 2016 se ODKLÁDÁ na úterý 8. března!
Nikoliv v sobotu 5. března, jak se dříve předpokládalo, ale v úterý 8. března dojde k průletu malé planetky 2013 TX68 okolo Země. A zdá se, že se nevyplní nejextrémnější předpověď a průlet se neodehraje ve výšce pouhých 17 000 km nad Zemí, tedy asi 2x blíže než obíhají geostacionární družice. Nejpravděpodobnější vzdálenost planetky od Země bude asi 2 milióny kilometrů.
Jasný bolid nad Slezskem v neděli 21. února 2016 pozdě večer
Protože se k nám stále dostávají další pozorování jasného bolidu, který i přes poměrně nepříznivé počasí spatřilo mnoho náhodných svědků především z jižní a střední části území ČR pozdě večer 21. února 2016, tak podáváme krátký popis a vysvětlení toho, co se tedy na noční obloze odehrálo.
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2015: Ověřování zákrytového modelu proměnných aktivních galaktických jader
Rada Astronomického ústavu vybrala tři nejvýznamnější vědecké výsledky za rok 2015, publikované v odborných časopisech. Dnes představujeme práci Frédérica Marina a Michala Dovčiaka, kteří se zabývali možností odhalení zákrytů aktivního galaktického jádra obíhající mlhovinou.
Přicházejí nám zprávy o pozorování bolidu v neděli 21. února. Jeho měření právě probíhá, výsledky měření budou známy během několika dnů. Pokud jste bolid viděli, můžete vaše pozorování vyplnit do našeho webového formuláře hlášení jasných bolidů. Děkujeme!
Snímek týdne Evropské jižní observatoře tentokrát z Česka
Evropská jižní observatoř, jíž je Česká republika členským státem a podílíme se v ní na výzkumu vesmíru, vybírá každý týden jeden snímek ke zveřejnění. Tentokrát vybrala snímek Petra Horálka, který byl na observatoře v poušti Atacama pozván jako vynikající fotograf noční oblohy a tedy jako fotografický ambasador ESO. Snímek zachycuje velmi nezvyklou kompozici Mléčné dráhy a zvířetníkového světla v popředí s jedním s pomocných přístrojů Observatoře Paranal, kde rovněž probíhý výzkum černých děr pod vedením ředitele ústavu prof. Vladimíra Karase.
Na čem pracujeme: Nárůst kontinua ve slunečních erupcích: nové možnosti jejich předpovědí?
Sluneční erupce jsou nejenergetičtějšími projevy aktivity našeho Slunce, tedy procesů souvisejících se změnami organizovaných magnetických polí. Erupce připomínají povodně: probíhají rychle, způsobí kompletní přestavbu svého bezprostředního okolí a předpovědět je lze pouze statisticky. Tedy můžeme (s vysokou mírou úspěšnosti) říci, že např. v následujícím týdnu dojde na Slunci k velké erupci, už nedokážeme ale říci, kdy přesně to bude a jak moc bude mohutná. U povodní jsme na tom přeci jen trochu lépe – lze před nimi alespoň krátkodobě varovat. To u erupcí možné není. Tedy prozatím. Nejnovější výsledky týmu P. Kotrče z ASU naznačují, že by se přinejmenším tento aspekt mohl v nejbližší době změnit.
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2015: Balíček programů pro analýzu nemaxwellovských rozdělovacích funkcí částic ve sluneční atmosféře
Rada Astronomického ústavu vybrala tři nejvýznamnější vědecké výsledky za rok 2015, publikované v odborných časopisech. Dnes představujeme práci Eleny Dzifčákové, která se svým týmem vytvořila balíček programů pro studium jevů ve sluneční atmosféře, konkrétně pro analýzu tzv. nemaxwellovských rozdělovacích funkcí částic.
Přednáška a výstava o ondřejovské hvězdárně v Břeclavi
Zveme vás na výstavu souboru fotografií Vlastimila Vojáčka, pracovníka Astronomického ústavu AV ČR, pod názvem "Ondřejovská hvězdárna". Tu budete mít možnost shlédnout v břeclavském baru Dvůr, a to od 14. února do 30. března 2016. V sobotu 13. února v 17 hodin výstavu zahájí sám autor svou poutavou přednáškou.
Na čem pracujeme: Souvislost oblaků CO s obálkami HI v Mléčné dráze
Galaxie je plná plynu. Mezihvězdné prostředí však není homogenní, je plné struktur s rozměry menšími než parsek až po rozměry kiloparsekové. Velké struktury byly objeveny jako první a patří mezi ně i obálky neutrálního vodíku (HI obálky), na jejichž katalogizaci v minulosti pracovali i vědci z ASU. Nyní se však Soňa Ehlerová a Jan Palouš věnovali výzkumu souvislosti těchto HI obálek s jinými strukturami mezihvězdné hmoty, s nakupeními oxidu uhelnatého, a hledali příčinnou souvislost.
Na čem pracujeme: Katalog videí dokumentujících pád bolidu Čeljabinsk
Průlet superbolidu Čeljabinsk 15. února 2013 je jedním z nejlépe dokumentovaných pádů meteoritu v lidské historii. Proběhl v ranních hodinách nad obydlenou oblastí a byl náhodně zaznamenán mnoha kamerami. Tyto video záznamy výrazně přispěly k přesným výpočtům dráhy meteoroidu jak v kosmickém prostoru, tak v atmosféře. Pracovníci ASU si dali tu práci, že vytvořili a zveřejnili katalog těchto video záznamů.
Nová kniha: Hvězdný posel a Rozprava s Hvězdným poslem
Na český knižní trh se dostává nová publikace, která čtenáře zavede do zákulisí historické rozpravy mezi dvěma velikány světové astronomie - Galilea Galilei a Johanna Keplera. Kniha "Galileo Galilei: Hvězdný posel, Johannes Kepler: Rozprava s Hvězdným poslem" je překladem originálních děl těchto dvou významných astronomů. V těchto dílech, která vznikla jako Galileův podnět a Keplerova reakce na něj, se octneme na prahu jednoho z nejvýznamnějších vědeckých pokroků lidstva - použítí dalekohledu pro astronomická pozorování...
Prof. Jan Palouš z Astronomického ústavu Akademie věd byl 20. února 2016 hostem populárního pořadu České televize Hyde Park. Záznam pořadu v archívu České televize.
Blízký průlet planetky 2013 TX68 kolem Země 5. března 2016 se ODKLÁDÁ na úterý 8. března!
Nikoliv v sobotu 5. března, jak se dříve předpokládalo, ale v úterý 8. března dojde k průletu malé planetky 2013 TX68 okolo Země. A zdá se, že se nevyplní nejextrémnější předpověď a průlet se neodehraje ve výšce pouhých 17 000 km nad Zemí, tedy asi 2x blíže než obíhají geostacionární družice. Nejpravděpodobnější vzdálenost planetky od Země bude asi 2 milióny kilometrů.
Jasný bolid nad Slezskem v neděli 21. února 2016 pozdě večer
Protože se k nám stále dostávají další pozorování jasného bolidu, který i přes poměrně nepříznivé počasí spatřilo mnoho náhodných svědků především z jižní a střední části území ČR pozdě večer 21. února 2016, tak podáváme krátký popis a vysvětlení toho, co se tedy na noční obloze odehrálo.
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2015: Ověřování zákrytového modelu proměnných aktivních galaktických jader
Rada Astronomického ústavu vybrala tři nejvýznamnější vědecké výsledky za rok 2015, publikované v odborných časopisech. Dnes představujeme práci Frédérica Marina a Michala Dovčiaka, kteří se zabývali možností odhalení zákrytů aktivního galaktického jádra obíhající mlhovinou.
