Oddělení genomové integrity

Jiří Bártek

 

Genetická informace buňky je zapsána v molekulách DNA; souborně ji nazýváme buněčný genom. Fyzikální a chemické vlivy vnějšího prostředí, ale i vlastní metabolismus buňky, DNA neustále poškozují. Informace kódovaná v genomu je tak narušována, dochází k chybám a tyto, pokud nejsou opraveny, mají za následek poruchy funkce buněk, tkání a celého organismu. Opravné mechanismy DNA jsou sice velmi výkonné, ale ne stoprocentně účinné. Tak dochází během života organismu k postupnému hromadění chyb, které pozorujeme jako projevy stárnutí organismu, včetně chorob spojených se stárnutím. Mezi takové choroby patří i většina případů zhoubného bujení. Poškozená buňka reaguje obvykle tak, že zpomalí či zastaví buněčné dělení, aby opravila poškozenou DNA ještě před tím, než by se chyba mohla přenést do dceřinných buněk. Pokud se jí to nepodaří, je normální odpovědí nevratná zástava buněčného dělení, při větším rozsahu poškození smrt buňky. Pokud je některý z mechanismů řídících tyto děje nefunkční, poškozená buňka pokračuje v dělení, hromadí další chyby a tento stav může vyústit v nádorové bujení. Zhoubné bujení patří stále mezi jednu z nejčastějších příčin úmrtí v pokročilém věku. Naše laboratoř se zabývá mechanismy, kterými je udržována stabilita a celistvost genomu, signály regulujícími odpověď buňky na poškození DNA a následky poruch genomu, tj. osudem poškozených buněk.

V rámci mezinárodního projektu TRIREME finančně podporovaného Evropskou komisí, kterého se kromě naší laboratoře účastní vědecké týmy z Izraele, Velké Británie, Švýcarska a Německa, se snažíme pomocí nejpokročilejších technologií a přístupů popsat co nejdetailněji odpověď buňky na poškození DNA vyvolané ionizujícím zářením, tj. na všech úrovních buněčné organizace, a ze získaných dat za pomoci nově vyvíjených počítačových nástrojů vytvořit pro vědeckou veřejnost široce dostupný model reprezentující na molekulární úrovni pochody v buňce, které probíhají v reakci na tento nejzhoubnější typ poškození DNA.

Snažíme se rovněž zjistit, jakým mechanismem se z normální buňky stává nádorová a pochopit, jakým způsobem některé látky brání růstu nádorových buněk. Věříme, že pochopení těchto dějů napomůže najít nové účinnější protinádorové látky s menšími nežádoucími vedlejšími účinky.

 

Podrobnější informace jsou k dispozici v angličtině.

Poslední změna: 1. leden 2016