Oddělení biologie cytoskeletu

Pavel Dráber

 

Cytoplazmu buněk prostupují vlákna nazývaná souhrně cytoskelet. Jde o proměnlivou síť, která obklopuje ostatní vnitrobuněčné struktury, určuje tvar a pružnost buňky, umístění organel, odpovídá za všechny druhy buněčného i vnitrobuněčného pohybu jako je např. putování chromozomů během buněčného dělení, pohyb organel uvnitř buňky, pohyb bičíků a řasinek nebo svalový stah. Cytoskeletální proteiny se účastní i přenosu signálů a buněčného metabolizmu. Cytoskelet tak funguje v buňce jako jeden z nejdůležitějších organizačních systémů. Nejdynamičtější složkou cytoskeletu jsou vlákna nazývaná mikrotubuly, tvořená hlavně proteinem zvaným tubulin. Mnoho poznatků získaných při studiu cytoskeletetu je uplatňováno v medicínské praxi. Při léčbě nádorových onemocnění se používají mikrotubulární inhibitory (např. taxol, vinblastin, kolchicin), které zablokují buněčné dělení. U řady neurodegenerativních onemocnění (např. Alzheimerova choroba) byly prokázány defekty v cytoskeletálních proteinech a detekce těchto změn může najít uplatnění v časné diagnostice těchto nemocí.

Naše laboratoř se dlouhodobě zabývá objasňováním struktury a funkce proteinů tvořících mikrotubuly a jejich změn za normálních a patologických podmínek. Zaměřujeme se na poznání mechanizmů organizace mikrotubulů a na roli klíčového proteinu v tomto procesu – γ-tubulinu. Využíváme přitom panel unikátních monoklonálních protilátek, metody molekulární genetiky a nejmodernější mikroskopické techniky.

 

Podrobnější informace jsou k dispozici v angličtině.

Poslední změna: 7. srpen 2015