idvazba: 7230
šablona: stranka_novinky
čas: 5.8.2022 22:24:22
verze: 5054
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Obnovit | RAW
VŠCHT již počtvrté obhájila druhé místo mezi českými vysokými školami v prestižním žebříčku QS World University Rankings 2023. V celosvětové konkurenci naší univerzitě patří 358. příčka.
Ke skvělému výsledku v QS World University Rankings 2023 tradičně nejvíce pomohla skutečnost, že na jednoho akademika připadá malý počet studentů. Individuální podpora při vzdělávání a přirozené zapojení studentů do výzkumu vyneslo VŠCHT dokonce 29. místo na světě a první v Česku.
VŠCHT Praha si v žebříčku udržuje pozice kolem poloviny čtvrté stovky světových univerzit. To je vzhledem k velkému nástupu a zlepšování asijských univerzit odrazem i našeho posunu vpřed. Chci poděkovat všem pracovníkům a studentům naší školy, protože bez nich by to nešlo. Snažíme se budovat vstřícné a ke všem férové prostředí, kde se každý může zapojit do vědecké činnosti. Chápu ale, že žebříček je jen číslo. Důležitější je, abychom na sobě pracovali a skutečně se zlepšovali.“ říká Pavel Matějka, rektor VŠCHT.
K dobrému umístění přispívá mezinárodní prostředí naší univerzity - na české poměry vysoký počet studentů ze zahraničí. V posledních letech také škola láká zahraniční akademiky, kteří svoji kariéru spojují s VŠCHT Praha. Po loňském roce, který byl velmi ovlivněn pandemickou situací došlo u těchto ukazatelů k opětovnému nárůstu. V celkovém výsledku to znamená pro VŠCHT umístění na 230. místě v příslušném kritériu.
V letošním vydání žebříčku se umístily i další české školy. Největší česká škola, Univerzita Karlova, se umístila na 288-290. místě na světě. ČVUT Praha se zlepšilo na 378-379. místo, Masarykova Univerzita 551.-560. místo, Univerzita Palackého v Olomouci 651.-700. místo. Celkově se v žebříčku umístilo 16 českých univerzit.
Celý žebříček a jeho metodiku naleznete na webu QS World University Rankings 2023.
VŠCHT Praha se v červenci stala členem organizace PRIDE (https://pride-network.eu/), asociace zaměřené na profesionální rozvoj administrativních pracovníků a akademiků, kteří podporují nebo zajišťují agendu doktorského vzdělávání. Stala se tak druhým členem po Karlově Univerzity z České republiky.
Vize neustálého zlepšování kvality a mezinárodní konkurenceschopnosti vedla ke vstupu do další významné organizace – EUA-CDE (EUA Council for Doctoral Education, https://eua-cde.org/). VŠCHT Praha se stane oficiálním členem letos v říjnu jako pátá česká univerzita po Univerzitě Palackého v Olomouci, Vysoké škole ekonomické, Masarykově univerzitě a Vysokém učení technickém v Brně.
EUA-CDE významně přispívá k rozvoji doktorského vzdělávání a to zejména podporou spolupráce a výměny osvědčených postupů mezi svými členy a šířením výsledků a odborné přípravy výzkumu v Evropě. Její členové mají mnoho příležitostí k výměně názorů o otázkách společného zájmu a podílejí se na utváření budoucnosti doktorského vzdělávání.
Být členem organizací PRIDE a EUA-CDE představuje významný milník v doktorském studiu na VŠCHT především proto, že VŠCHT jakožto člen Asociace výzkumných univerzit (AVU ČR) klade důraz na kvalitu svého doktorského studia s cílem dále zlepšovat své doktorské vzdělávání. Jedním z cílů Charty AVU ČR je „podporovat kvalitu a mezinárodní rozměr doktorských studijních programů“, což se VŠCHT snaží naplnit a posiluje své mezinárodní postavení v doktorském studijním oboru.
Ve dnech 10. – 18. 7. proběhl 54. ročník Mezinárodní chemické olympiády (IChO). Studenti českého reprezentačního týmu opět uspěli a v konkurenci 326 soutěžících z celého světa získali pro Česko 3 medaile. Bohužel už potřetí v řadě se soutěž konala distančně a tedy bez praktické části. Podobně jako v předchozích dvou letech se český a slovenský tým rozhodl pro společnou organizaci akce a účastníci se místo do čínského Tianjinu vypravili na břeh Počúvadlianského jazera u Banské Štiavnice.
Řešení devíti teoretických úloh nejlépe zvládl Zhou Fu z Číny. Letošní český tým soutěžil ve složení Václav Verner (PORG Libeň), Tomáš Heger (Jiráskovo Gymnázium Náchod), Zdeněk Hartman (Gymnázium Broumov) a Jakub Janáč (Gymnázium Strakonice). Distanční forma soutěže umožnila, aby si účast v roli náhradníků vyzkoušeli i Erik Rozkovec (Gymnázium Nad Kavalírkou, Praha) a Barbora Konečná (Gymnázium tř. Kpt. Jaroše, Brno). Česká výprava vybojovala medaile všech tří barev – Zdeněk získal bronzovou, Tomáš stříbrnou a Vašek zlatou medaili! Vaškova zlatá medaile je o to cennější, že je absolventem teprve pátého ročníku osmiletého gymnázia a může se IChO teoreticky účastnit ještě třikrát.
Dalším úspěchem české výpravy je zvolení naší kolegyně Dr. Petry Ménové předsedkyní Řídícího výboru IChO.
Foto: Česká a slovenská IChO výprava na břehu Počúvadlianského jazera
Petr Holzhauser
Rektor VŠCHT Praha Pavel Matějka se 12. 7. setkal se zástupkyněmi běloruské národnostní menšiny a představitelkou sdružení Bělaruské studentstvo ČR.
Předmětem setkání byla nabídka součinnosti ze strany Kanceláře Svjatlany Cichanouské a uznávaných zástupkyň běloruské komunity v České republice ve věci pomoci stávajícím a budoucím běloruským studentům a studentkám VŠCHT Praha vzhledem k zákazu poskytování technické pomoci a jiným opatřením v souvislosti s válečnou situací na Ukrajině.
Byla dohodnuta pomoc ve věci případné verifikace problematických případů a zajištění dobrozdání od oficiálních zástupkyň běloruské národnostní menšiny potvrzující, že se jedná o osobu, která sdílí humanistické a demokratické hodnoty evropského společenství. Studenti a studentky s běloruským státním občanstvím, kterých se předmětná opatření dotknou a kteří o takové dobrozdání mají zájem, mohou kontaktovat Alenu Kovářovou Cichanovič a Kryscinu Šyjanok.
Běloruská strana byla ujištěna, že VŠCHT Praha dbá na to, aby zmíněná opatření nebyla uplatňována vůči Bělorusům a Běloruskám plošně a aby každý problematický případ byl posuzován individuálně. Vysoká škola také dohlíží na to, aby na akademické půdě nedocházelo k diskriminaci běloruských studentů a studentek z důvodu jejich národnostní příslušnosti či státního občanství Běloruska.
Během setkání byly diskutovány i možnosti práce studenstva vyšších ročníků, doktorandů a doktorandek s běloruským státním občanstvím na výzkumu. Snahou VŠCHT Praha je umožnit jim základní výzkum v plném rozsahu. Aplikovaný výzkum financovaný GAČR by byl možný dle individuálního posouzení. U aplikovaného výzkumu financovaného TAČR se udělení výjimek nejeví reálným.
Na závěr zaznělo, že VŠCHT Praha je solidární s perzekvovaným běloruským studenstvem a pečlivě sleduje osud politického vězně v Bělorusku, který se měl ucházet o studium chemie v České republice. Vysoká škola se však neomezuje na podporu pouze veřejně činných zástupců a zástupkyň běloruské studentské komunity, ale usiluje o to, aby její dveře zůstávaly otevřené pro všechny zájemce a zájemkyně o studium z Běloruska.
Profesor Jean Marie Lehn, nositel Nobelovy ceny za chemii a držitel čestného doktorátu VŠCHT Praha, navštěvuje ke konci školního roku pravidelně Českou republiku. Jsme rádi, že i letos nás přijel navštívit i VŠCHT Praha. Nejprve se setkal s rektorem Pavlem Matějkou a svými bývalými studenty profesorem Vladimírem Setničkou a doktorem Petrem Kovaříčkem. Poté si v Uhelně téměř 2 hodiny povídal s doktorandy o jeho zkušenostech v oblasti vědy, či o postavení žen ve vědě. Mladé vědce také zajímalo, jak získávat finance na výzkum, pokud se nejedná o renomovaného vědce, nebo nejde o “hot topic”. Dalším diskutovaným tématem byla honba za množstvím článků, které tím však pozbývají na kvalitě a často I na validitě.
Doufáme, že se za rok opět s Jean Marie Lehnem ve zdraví setkáme!
V úterý 28. června 2022 byla slavnostně pokřtěna kniha Ing. Tomáše Kinčla Praxe výroby piva nejen v malých pivovarech. Křest proběhl v netradičních prostorách Pivovarského klubu Benedict na Florenci. Jedním ze sponzorů knihy je i Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha, který na přípitek poskytl pivní sekt jejich výroby. Na křtu promluvili rektor VŠCHT Praha Pavel Matějka, děkan FPBT Jan Masák a profesor Pavel Dostálek.
Kniha je k dostání v knihkupectví ČVUT v NTK, lze ji zakoupit i online přes knihkupectví KOSMAS.
Anotace
Dalo by se říci, že knižní trh je v současné době nasycen (až přesycen) knihami o pivu. Můžete si vybrat z širokého množství titulů, které popisují teorii výroby českého ležáku nebo čtenáře naopak seznamují s kreativní stránkou výroby piva, tedy s praktickou tvorbou receptů podle různých pivních stylů a testovaných v jedinečných podmínkách domácích pivovarů či minipivovarů.
V této publikaci naleznete to nejlepší z obou přístupů. Můžete ji použít jako učebnici pivovarství a zároveň také jako základní materiál pro přípravu práce v pivovaru či dokonce jako příručku k řešení technologických problémů při výrobě piva.
V knize se setkáte především s praktickým pohledem na výrobu piva v minipivovarech a malých pivovarech se zaměřením na nástrahy reálného provozu.
Text je zaměřen převážně na pivovarskou praxi v České republice, popisovaná technologie se tedy orientuje zejména na pivní styl v Česku nejrozšířenější – světlý ležák. Autor však nezapomíná čtenáře seznámit s tím, jakým způsobem výroba světlého ležáku souvisí s výrobou tradičních svrchně kvašených piv a jak se od ní odlišuje. Moderní a specifické pivní styly jsou však v publikaci diskutovány pouze velmi okrajově. Čtenáři z praxe také ocení kapitoly věnované dalším nezbytným aspektům reálné produkce, jako je distribuce piva, legislativa spojená s jeho výrobou a ekonomická stránka celého procesu.
Ing. Tomáš Kinčl
Je odborným pracovníkem na VŠCHT Praha, kde na Ústavu biotechnologie zodpovídá za činnost univerzitního pivovaru. Po absolvování magisterského studia na Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství se zaměřením na pivovarství a sladařství nastoupil v roce 2011 jako technolog výroby do pivovaru ve Velkých Popovicích (Plzeňský Prazdroj, a.s.; společnost SABMiller). Ve velkopopovickém pivovaru pracoval 5 let a seznámil se s výrobou piva v průmyslovém pivovaru a nadnárodní společnosti. V letech 2016 a 2017 působil na pozici sládka v pivovaru Hubertus v Kácově, kde získal praktické zkušenosti s výrobou piva v menším regionálním pivovaru. Od roku 2017 pracuje a studuje na VŠCHT Praha, kde se věnuje produkci piva v experimentálním měřítku, vývoji nových postupů, výuce, kurzům a konzultační činnosti v oblasti pivovarství. Ze své pozice se také věnuje aktivitám spojených s propagací výroby piva v ČR a české pivní kultury doma i v zahraničí ve spolupráci s dalšími státními i soukromými subjekty. Během své praxe se mj. zabýval řešením technologických problémů při výrobě piva, vedením lidí, nastavováním parametrů výroby, zaváděním nových postupů a řídicích systémů nebo plnění legislativních a jiných požadavků souvisejících s výrobou piva.
Univerzitní pivovar VŠCHT Praha
Univerzitní pivovar Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se zaměřuje hlavně na výuku studentů se studijním zaměřením na pivovarství a sladařství. Kromě toho zde probíhají také kurzy výroby piva pro odbornou veřejnost, výzkum a výroba piva k propagačním účelům školy. V pivovaru jsou dvě varny – měděná varna z roku 1965 s objemem várky 50 l a plně automatizovaná varna z roku 2010 s objemem várky necelých 100 l. Vzhledem k malým objemům výroby slouží zdejší pivo Lachout především k reprezentačním účelům a nelze ho běžně ochutnat.
Ve středu 22. června 2022 byly předány během doktorských a docentských promocí Medaile Emila Votočka šestici výrazných osobností Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Ocenění v Betlémské kapli převzali:
- prof. Ing. Vladimír Kocourek, CSc.
- prof. Ing. František Kvasnička, CSc.
- prof. Ing. Josef Matoušek, DrSc.
- doc. Ing. Milada Plocková, CSc.
- doc. Ing. Olga Smrčková, CSc.
- doc. RNDr. Daniel Turzík, CSc.
Medaili Emila Votočka uděluje rektor VŠCHT Praha vynikajícím osobnostem, které se svou odbornou nebo veřejnou činností zasloužily o rozvoj chemie a dalších oborů vyučovaných na VŠCHT Praha nebo o rozvoj spolupráce s VŠCHT Praha v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje.
Profesor Emil Votoček, na jehož počest je medaile pojmenována, se mimořádně zasloužil o vzestup úrovně výuky chemie i vědeckého výzkumu v tomto oboru na pražské polytechnice (předchůdkyni dnešní VŠCHT Praha) v první polovině 30. let minulého století. Byl také vůdčí osobností Vysoké školy chemicko-technologického inženýrství, která vznikla v roce 1920.