Previous Next
Objevná edice české prózy 19. století Michal Charypar V posledních letech lze pozorovat určité zvýšení zájmu...
Sedm panelů československých komiksových dějin  VíT SCHMARC Komiks je dnes považován nejen za integrální součást popkultury a...
Sondy do rozlehlých končin KLÁRA SOUKUPOVÁ Sborník Možnosti autobiografickosti obsahuje patnáct studií autorů...

Česká literatura 62, 2014/6

 

Téma čísla LITERÁRNÍ VÍCEJAZYČNOST

Hostující editor VÁCLAV petrbok

 

Úvodník

Text ke stažení v pdf-formátu zde.

Studie

Jakub Sichálek

Vícejazyčnost literárního života v českých zemích 14. a 15. století. Sedm tematických exkurzů v rámci bohemistiky

Studie mapuje v sedmi případových studiích problematiku vícejazyčnosti bohemikálního písemnictví 14. a 15. století: I. Čeština jako „corpus delicti“, II. Alternace češtiny a němčiny v latinskojazyčném kontextu, III. Vícejazyčnost v praxi: mezi polylingvností a jazykovou interferencí, IV. Vícejazyčnost: mise en forme a mise en page, V. Melanž jako poetická technika, VI. Vícejazyčnost jako literární motiv, VII. Literární dějepis versus bohemikální vícejazyčné písemnictví. Vedle vztahů latiny, češtiny a němčiny si autor všímá také hebrejštiny, polštiny, slovenštiny a církevní slovanštiny a upozorňuje mimo jiné na potřebu korigovat en bloc formulovaná tvrzení o trojjazyčném literárním životě středověkých českých zemí.

tilman kasten

Pavel Eisner a Bloudění Jaroslava Durycha. Literární transfer, tvorba kánonu a identita

Osobnost a dílo Paula/Pavla Eisnera a jeho role v literárním a kulturním transferu přitahovala v minulých letech pozornost mnohých badatelů. Pouze okrajová pozornost však byla věnována Eisnerovu německému překladu Durychovy "větší" i "menší" valdštejnské trilogie, a to přesto, že tvoří důležitou etapu Eisnerovy tvorby. Předkládaná studie se na základě Eisnerových poznámek k románu Bloudění zabývá otázkou, proč se Eisner intenzivně angažoval pro Durycha jak v českém prostředí, tak v Německu. Studie analyzuje hledání kulturní, etnické a náboženské/konfesní identity v Eisnerových literárněkritických a estetických stanoviscích.

renata makarská

Regionalismus, plurikulturalita a vícejazyčnost nové středoevropské literatury

Článek se zabývá textovou vícejazyčností v současné polské a české literatuře. Tento druh vícejazyčnosti (nazývaný rovněž jazykově smíšená či hybridní literatura) je intepretován jako výraz nového etnického, kulturního a jazykového míšení ve střední Evropě. Článek podává přehled o dosavadním zkoumání vícejazyčnosti a ukazuje na příkladu románu Obyčejné věci Jana Vraka a lyriky Eugeniusze Tkaczyszyna-Dyckého (Eugeniusz Tkaczyszyn-Dycki), jaké formy nabývá tento fenomén na přelomu 20. a 21. století. Rovněž klade otázku po překladu, resp. překladovosti textové vícejazyčnosti.

Texty

VÁCLAV PETRBOK 

Georg Kremnitz a jeho monografie o intertextové vícejazyčnosti

Úvod k překladu kapitoly z knihy Mehrsprachigkeit in der Literatur. Wie Autoren ihre Sprachen wählen. Aus der Sicht der Soziologie der Kommunikation [Vícejazyčnost v literatuře. Jak autoři volí své jazyky].

Text ke stažení v pdf-formátui zde.

GEORG KREMNITZ

Vícejazyčnost v literatuře. „Subjektivní“ kritéria pro volbu literárního jazyka

Rozhovor

Filologie.  Rozhovor s Martinem Svatošem

Interview  vedli Ondřej Koupil a Václav Petrbok.

Recenze

Pavlína Cermanová: Čechy na konci věků. Apokalyptické myšlení a vize husitské doby (Petr Čornej)
Steffen Höhne — Ludger Udolph (edd.): Franz Spina (1868–1938). Ein Prager Slavist zwischen Universität und politischer Öffentlichkeit (Marek Fapšo)
Ondřej Vimr: Historie překladatele. Cesty skandinávských literatur do češtiny (1890–1950) (Lucie Maršíková)
Peter Becher — Anna Knechtel (edd.): Praha — Prag 1900–1945. Literaturstadt zweier Sprachen.
Jozo Džambo (ed.): Praha — Prag 1900–1945. Literaturstadt zweier Sprachen, vieler Mittler. (Tilman Kasten)
Andrea Fischerová — Marek Nekula (edd.): Ich träume von Prag. Deutschtschechische literarische Grenzgänge (Gertraude Zand)
Ines Koeltzsch: Geteilte Kulturen. Eine Geschichte der tschechisch-jüdisch-deutschen Beziehungen in Prag (1918–1938). (Vít Strobach)

 

Anotace, kronika, glosy

Cenný podnět ke korekci dějin Stavovského divadla (Adolf Scherl)
Na slovíčko s Eduardem Goldstückerem (Olga Zitová)
Konference Max Brod. Die „Erfindung“ des Prager Kreises (Jiří Soukup)

 

Informatorium

Autoři čísla

Informace pro autory