Soubor studií analyzujících funkce vyprávění v literatuře, historii, filozofii, výtvarném umění, filmu a komiksu. Hledá odpovědi na následující otázky: Komu patří voice-over, hlas filmového vypravěče, kterého nikdy nespatříme? Kdo obývá komiksový Marvelverse a jak nám k pochopení jeho povahy napomůže teorie fikčních světů? Je možné, aby bylo literární vyprávění použito jako důkazní materiál v soudním řízení? Jak se v postmoderním psaní uplatňuje tradiční žánr ekfráze? Proč stojí za to trvat na rozlišení mezi literárním a historiografickým narativem? Jak poznáme nespolehlivého vypravěče a proč si ho někteří spisovatelé tak oblíbili? Jakým způsobem přispívá vyprávění k utváření individuální i kolektivní identity?
Previous
Next
Objevná edice české prózy 19. století
Michal Charypar
V posledních letech lze pozorovat určité zvýšení zájmu...
Sedm panelů československých komiksových dějin
VíT SCHMARC
Komiks je dnes považován nejen za integrální součást popkultury a...
Sondy do rozlehlých končin
KLÁRA SOUKUPOVÁ
Sborník Možnosti autobiografickosti obsahuje patnáct studií autorů...